Úzkost

trenér psů v Psí škole Cituška
Brno
trenér psů ve
Výcvik psů Praha – Adam Holeksa
předchozí | další

Dobrý den, mám už 5 let psa z útulku. Trpí separační úzkosti. Zprvu se to projevovalo tím, že když pes zůstal doma sám, tak štěkal, vyl, kňučel apod. což jsem donedávna zvládala, snažili jsme se s nim i chodit ven co nejčastěji, aby nezustaval doma sám, zůstal tam pouze v případě, ze to bylo nezbytné. Nejhorší to bylo, když jsem se přestěhovala (což bylo často), tak chvíli trvalo než si zvykl na nové prostředí ale cca po měsíci dokázal i sám doma v klidu usnout a nic nevyvadel. Každopádně zhruba před rokem se to radikálně zhoršilo. Přestěhovali jsme se, narodilo se mi dítě a pes jako by se úplně pomátl. Říkala jsem si, že je to tím novým prostředím ale bohužel ani po roce to nebylo lepší. Začal ničit věci, což nikdy predtim nedělal. Byla jsem zvykla ho vždy zamknout v jedné místnosti (protože má příšerný zlozvyk, když je doma sám, okamžitě jít po jídle a vybilit celou lednicku, proto zůstával vždy v obýváku popřípadě v loznici), každopádně zničil nejdříve oblozky na dveřích pak samotné dveře. Vysklil sklo ve dveřích (naštěstí se mu nic nestalo), roztrhal koberec apod. Proste se snažil dostat ven. Nyní jsme se znovu přestěhovali a má to úplně stejný scénář. Ničí dveře, futra, kliku u dveří, trhá věci co patří synovi, zkratka rozdrbe všechno co mu přijde “pod packy”. Začal strašně slinit, je vystrašený pokaždé když vidí, ze někam jdeme. Klepe se, drkota zuby. Přestal jist i pít - když nejsem doma. Mohu byt pryč třeba 8 hodin a on se ani jednou nenapije. Během toho roku i hrozne zhubl. Žere, s tím problém není, když jsem doma, sežere celou misku granuli na posezení. Žádné fyzické obtíže nemá. Pouze ty psychické. Už s nim ale nemohu chodit ani ven. Má strach jít i s námi do města, knoura a vyje i na vodítku venku. Pořad se otáčí a tahá zpět domu. Myslela jsem, ze když ho budu zase brát častěji ven, tak potom občasné nechani doma proste zvládne. Ale teď už nechce ani ven. Jde se 3x denně jen vyvencit, udělá potřebu a táhne na vodítku domu. Je spokojený pouze když jsme všichni doma. Zkoušela jsem různé uklidňující přípravky na přírodních bazich ale nepomohlo to, zdálo se i, ze je to ještě horší. Naše veterinarka už netuší co víc nám nabídnout, pes je věcně vystresovany a my tudíž také. Proto bych se chtěla zeptat na radu, co s tím, jak pomoci. Jestli existuje nějaké řešení takového problému. Četla jsem o tom, ze je vhodne v takovém případě pořídit klec ale jak znám našeho psa dostala bych ho do te klece pouze jednou, i kdyby si na ni zvykl, jak bychom jednou opustili byt a jeho nechali uvnitř v kleci, už bych ho tam znovu nedostala. Zkusila jsem vážně snad už všechny rady, co jsem kde dostala i přípravky co mi byly nabídnuty. Nic nepomáhá. Je to spíše horší a horší. Jestli mate nějakou radu na nějaký přípravek nebo nějaké řešení, prosím moc o odpověď. S pozdravem Vosmeková

Dobrý den,
působí to na mě tak, že mohl v mládí, než se dostal do útulku, prožívat nějaké trauma za přítomnosti dětského pláče, může mít miminko spojené s něčím opravdu nepříjemným. Možná ho jeho původní majitelé odložili po narození dítěte. Těžko říct.
Ale asi nic jiného, než zvyknout psa na klec vám také nedoporučím.
Začněte psa postupně učit samostatnosti. Pořiďte klec, dejte mu tam pelíšek a učte ho být v kleci nejdřív když jste doma. Nevnímejte to jako něco negativního, naopak. Začněte mu dávat krmení jen a pouze do té klece. Začněte nejdříve tak, že klec necháte otevřenou a dáte mu tam misku s jídlem, zavřete a zase otevřete. Aby věděl, že klec znamená jídlo, ne hned nutně zavření. Dávejte ho tam třeba i na noc a pokaždé když odcházíte z bytu. Na kleci nešetřete, pořiďte si nějakou pevnou, certifikovanou, aby se vám z ní pes nedostal.

S pozdravem,
Adam Holeksa
  • 19. 8. 2020  09:44
  • Adam Holeksa
předchozí | další