Parvoviróza pořízení nového pejska

Všeobecná medicína psů a koček, dermatologie.
Veterinární klinika VetPark Horní Počernice.
Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno.
předchozí | další

Dobrý den chtěla jsem se poradit. V září 2013 nám zemřelo 3,5 měsíční štěně – pes, na parvovirózu. Pořídili jsme si nové štěně v prosinci 2013. 2,5 měsíční – fenu, která také po 10 dnech co jsme jí měli, zemřela na parvovirózu. Je to už 4 měsíce, co zemřela.(Fenka byla jednou očkovaná a dvakrát odčervená. Pejsek bohužel ještě očkovaný nebyl a byl začervený). Chtěla jsem se zeptat, kdy bude vhodná doba si pořídit nové štěně nebo většího pejska, jak staré by mělo být, jestli by to mělo být malé plemeno nebo může být i větší, nebo na tom jak je pejsek velký nezáleží? Můžeme si pořídit jakékoliv plemeno, nebo jsou některá plemena na tuto nemoc více náchylná. Mohli bychom si pořídit třeba i pejska z útulku věk kolem 1 až 3 let? Doma v bytě jsme vytřeli savem a osobní věci pejska – obojek, vodítko, pelíšek, hračky, misky, granule jsme vyhodili. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Martina Čermáková.

"Parvovirové onemocnění psů je závažné, vysoce nakažlivé, a všudypřítomné virové onemocnění psů, které především u štěňat bez adekvátní terapie, bohužel, končí velice často smrtí zvířete. Organismus štěněte je mnohem náchylnější k onemocnění, jelikož štěněcí organismus nemá plně vyvinutou imunitu a s případnou infekcí bojuje velice těžko. K onemocnění je vnímavá většina psovitých šelem. Mezi predisponovaná plemena se řadí např. rotvajler, dobrman, černý labradorský retrívr, pitbul nebo německý ovčák. Někteří odborníci popisují, že odolnější vůči parvoviru jsou obecně kříženci.

Největší výskyt onemocnění či riziko onemocnění se popisuje v letním období, nejnižší výskyt naopak v zimním období. Psí parvovirus je celosvětově rozšířen a bohužel se vyznačuje i vysokou odolností ve vnějším prostředí. V prostředí při pokojové teplotě přežívá virus až 3 měsíce. Proto je někdy velice nesnadné asanovat kompletně prostředí od tohoto viru např. v prostředí útulků či jiných zařízení. 4 měsíce od posledního výskytu parvovirového onemocnění ve Vaší domácnosti se zdá být proto dostatečnou dobou, nicméně doporučil bych Vám počkat nejméně půlroku před pořízením nového štěněte od posledního výskytu parvoviru ve vaší domácnosti. Zdravé zvíře se může parvovirem nakazit pozřením kontaminovaného krmiva, vody, nebo dalších předmětů. Rozhodli jste se proto velice dobře desinfikovat prostředí Vaší domácnosti oxidačním činidlem typu "SAVO" na které je parvovirus citlivý. Další asanaci (očištění prostředí od možných zdrojů parvoviru) jste provedli likvidací všech původních předmětů od původního pejska, který na nákazu uhynul. To je rovněž velice chvályhodné opatření v asanaci prostředí. Dále lze doporučit koupi štěněte od prověřeného chovatele tj. chovatele, kterého jste osobně navštívili a viděli podmínky, ve kterých jsou jeho zvířata chována, popř. jste dohledali recenze na tohoto chovatele od jiných vlastníků zvířat, kteří si od zmíněného chovatele rovněž psa pořídili.

Před koupi zvířete se ujistěte, že štěně ale POZOR i matka štěňat mají všechna potřebná zdravotní potvrzení (očkování, odčervení), které by měli mít a mají je v pořádku a dodržujte doporučení a pokyny Vašeho veterinárního lékaře, jak v očkování štěněte pokračovat poté, co si jej přivezete domů. Aby byla matka rovněž dostatečně očkovaná proti parvoviróze může být klíčové. Štěňátka totiž přijímají až 95% protilátek proti parvoviru sáním kolostra, tedy mleziva matky (prvního mléka) a je proto nezbytné, aby štěňátka zavčas a v dostatečné míře přijali toto mlezivo od své matky. Toto však musí zajistit chovatel. Můžete se zeptat chovatele, zda-li některé ze štěňat nemělo náhodou problémy s přijímáním prvního mléka tj. mleziva od své matky. Takové štěně může mít totiž méně protilátek proti parvoviru, než jeho sourozenci a proto může být náchylnější k onemocnění. I proto mají štěňátka přirozený instinkt doslova bojovat o svůj struk. Druhým nebezpečím je tzv. imunitní okno. To je období mezi 6.-12. resp. 18 týdnem věku štěněte, kdy klesá hladina mateřských protilátek v organismu štěňátka přijatých v mléce a další imunita štěněte proti parvoviru závisí na správně provedeném očkování. Co se týče věku pořízeného štěněte. Nejvíce onemocnění parvovirem se zjišťuje u štěňat právě ve věku 6-18 týdnů. Doporučený odběr štěňat je mezi 8.-12. týdnem věku. Je proto nesmysl čekat další 2 měsíce před odběrem štěněte. Nicméně doporučil bych odebrat si štěňátko nejdříve po prvním nebo druhém očkování proti infekčním nemocem a to až týden po tomto očkování, nikoliv hned druhý nebo třetí den po očkování. V té době se totiž po prvním očkování protilátky v těle štěňátka teprve poprvé samy tvoří. Jakmile je však štěně hotovo se základním vakcinačním schématem lze předpokládat, že je dostatečně chráněno. Nicméně tato ochrana není NIKDY 100%.

Lege artis vakcinace proti infekčním nemocem vč. parvovirózy, se doporučuje v následujícím schématu: 1. vakcinace: ve věku (6)8-9 týdnu, 2. vakcinace: za 3-4 týdny, 3. vakcinace: ve věku 14-16 týdnů (18-20 týdnů rotvajler, dobrman, černý labrador, NO,..)

Dále lze doporučit zjistit jméno soukromého veterinárního lékaře, ke kterému chodí chovatel, od kterého si hodláte pořídit štěňátko (lze zjistit z očkovacího průkazu) a tohoto veterináře se zeptat, zda-li má tento chovatel problém s parvovirovým onemocněním v chovu či nikoli. Parvovirové onemocnění se může projevit rovněž při zvýšeném stresu zvířete. Proto se snažte minimalizovat stres působící na štěňátko např. zkrácením doby převozu autem od chovatele k Vám domů a zkrácením návštěv u veterinárního lékaře na, co možná nejkratší dobu. To provedete např. objednáním se u veterináře tak, abyste nemuseli zbytečně dlouho čekat v čekárně, kde opět hrozí zvýšené riziko chycení parvoviru od jiného z pacientů nebo z prostředí čekárny. Při čekání v ordinaci nedávejte své štěňátko na zem. Před vyšetřením zvířete v ordinaci veterinárního lékaře požádejte veterináře, aby vyšetřovací stůl opětovně desinfikoval a pokud možno na stůl umístil čistou jednorázovou plenu tak, aby se minimalizoval styk štěněte s povrchem vyšetřovacího stolu. Štěňátka mají tendenci vše olizovat a ochutnávat, včetně vyšetřovacího stolu. Je úplně jedno, co bude říkat veterinární lékař, že to není třeba atp. Trvejte na tom. Dobří veterinární lékaři automaticky tuto čistou jednorázovou plenu na vyšetřovací stůl vytahují před vyšetřením mladých štěňat.

Vzhledem k tomu, že kříženci se zdají být, dle některých odborníků, vůči parvovirovému onemocnění odolnější, lze doporučit i adopci psa z útulku. Dle našich zjištění kříženci pejsků v útulcích převládají v poměru 65% ku 35% psů z řad "čistokrevných" plemen. Samozřejmě i v prostředí útulku se může vyskytovat parvovirus, jak bylo řečeno na začátku, tento virus je všudypřítomný. Pokud je však pejsek v útulku již delší dobu např. 14 dní a déle, proběhla u něj řádná karanténa a má za sebou všechna očkování (Pozor: některé útulky očkují pouze proti vzteklině, nikoliv infekčním nemocem), tak je riziko onemocnění parvovirem u takového pejska zvláště ve vyšším věku (1-3 roky) poměrně malé, avšak existuje. Správně by měl být pes v útulku vakcinován proti infekčním nemocem 2x a to v rozmezí 3-4 týdnů, tak aby bylo dosaženo vysokého množství protilátek v jeho organismu, jelikož není známo, zda-li a kdy byl naposledy proti těmto nemocem opuštěný pes očkován. Vše lze zjistit při osobní návštěvě v útulku, kde vám zaměstnanci na žádost předloží rovněž očkovací průkaz vámi vybraného zvířete. Pokud očkování proti infekčním nemocem v útulku neprovedli je samozřejmé, že vakcinaci můžete resp. měla byste provést Vy. Není potřeba zmiňovat, že adoptování pejska z útulku je rovněž velice chvályhodným činem.

Věřím, že Váš budoucí čtyřnohý kamarád, ať už to bude štěňátko nebo pejsek z útulku, bude vždy plný zdraví a energie po celou dobu, kdy Vám bude dělat společnost."
  • 6. 5. 2014  09:14
  • Odpovídají odborníci z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
předchozí | další