Kňučení a tahání na vodítku

trenér psů v Psí škole Cituška
Brno
trenér psů ve
Výcvik psů Praha – Adam Holeksa
předchozí | další

Dobrý den,
Před rokem jsem si z útulku adoptovala malého (8 kg), asi dvouletého pejska, Brixe. Je to úžasný společník, mazlík, který se mnou tráví v podstatě čtyřiadvacet hodin denně, protože jsem invalidní důchodkyní a on mi pomáhá zvládat mou sociální fóbii. Mimo domov to s ním však není tak jednoduché.

To nejhorší je jeho kňučení. Kdykoliv se někde chci na chvíli zastavit a on má být na vodítku, nikoliv na volno (tedy když si nemůže dělat, co chce, a měl by zůstat relativně na místě) tak kňučí, a to dosti nahlas. Problémy to samozřejmě dělá hlavě při cestování vlakem (v autě bývá většinu času v klidu, když je vedle mě) a taktéž při posezení s přáteli apod, protože ruší ostatní hosty na zahrádkách. Začne kňučet v podstatě hned, co se zastavíme, a kňučí, dokud nejdeme zase dál… Když ho důrazně okřiknu, na okamžik ztichne a pak pokračuje znovu. Mlsky mimo domov obvykle nechce, takže ani těmi ho neuplatím.

Další problém je tahání na vodítku. Na volno si mě sice nehlídá, ale poslouchá a když zavolám, tak přijde zpátky, nebo se alespoň zastaví a počká si, až za ním dojdu já. Ovšem na vodítku je jak šílený a hrozně tahá – dokonce tak, že někdy má přední tlapky vzhůru, jak ho vodítko táhne zpátky a on stejně zabírá zadními, sípe a tahá dál. Bojím se pak, že si ublíží tím, jak ho to musí škrtit, a plánuji mu pořídit nějaký postroj, aby se alespoň neškrtil, avšak co se týče toho tahání, tak si nevím rady, protože i když má jen osm kilo, tak má relativně slušnou sílu a procházky to znepříjemňuje. U předchozích pejsků, které jsem měla (NO a BOC), vždycky stačilo (když nezabralo upozornění hlasem) jen sem-tam lehce cuknout vodítkem zpátky a oni si uvědomili, že to vodítko nemají mít napnuté, protože je to pak nepříjemné, ovšem Brixík to jako by vůbec nechápal, cuknu, ho to vyvede z rovnováhy, takže na chvíli je na čtyřech, ale o dvě vteřiny později už je zase na dvou a táhne dál…

A nakonec je to ještě jeho potřeba běhat za každým – musí se zajít seznámit se všemi, ať už jsou to lidé, další psi nebo jiná zvířata. Nejhorší je to s nepříliš přátelskými psy, protože z nějakého důvodu nechápe, že ne každý pejsek si s ním chce hrát, a tak často běží nadšeně za psy, kteří na něj vrčí a cení zuby.

Doma je zlatíčko. Poslouchá na povely, ví, kam nesmí a respektuje to. Kam může, tam mě následuje, a kdykoliv ho zavolám, okamžitě přijde. Když ho připnu doma na vodítko, chodí u nohy krásně a hlídá si mě, takže povely plní v podstatě hned, co je vyslovím… ale venku je prostě opravdu divoký.

Dobrý den,
mohu vám nabídnout své služby, psa si na pár dní vzít a odnaučit ho jeho zlozvyků.
Pokud si s tím raději chcete poradit sama, mám pro vás několik rad.
Nejúčinnější bude pořídit elektronický obojek. Psa tak budete mít pod kontrolou i když nebude na vodítku. Nesmíte zapomínat, že každé negativní chování psa musí mít negativní důsledek pro něj. Pokud nechcete el. obojek, zkuste ho potrestat například štípnutím do ucha. Určitě bych vám nedoporučil přechod z obojku na postroj, naopak. Kupte mu nějaký tenký řetízkový obojek. Čím nepříjemnější mu to bude, tím je větší pravděpodobnost, že s tím přestane.

S pozdravem,
Adam Holeksa
  • 4. 11. 2020  10:50
  • Adam Holeksa
předchozí | další