Věčné dítě...?

Dobrý den, máme ročního pudlíka, je to opravdu naprosto zlatý a vlastně absolutně bezproblémový pes. Až na tři drobnosti. 1) ráno vstává max půl hodiny po rozednění a kňučí, že chce ven. V zimě to jde, ale v létě... pfff... 2) občas i poté, co se vrátíme z venčení, když má člověk snahu v těch 6 ráno si ještě na chvíli lehnout začne kňučet... jiný druh kňučení, vyložené z toho člověk cítí "já se nudím, vstávejte, ať se něco děje" 3) je na mne absolutně závislý. Já vím, že pes následuje vůdce smečky (přitom jsem ženatý, nevím, kde vzal, že jsem to já). Sleduje mne jak... pejsek... Všude, naprosto kamkoliv za mnou jde. Přitom tu je žena, dvě dcery (vypozorovali jsme, že sám sebe nejspíš považuje za další dítě), ale stejně... nemohu si bez jeho asistence ani zajít na toaletu. Nebo se vykoupat. Což při jeho zvyku lehnout si do dveří je celkem otravné. Dá se nějak... více zafixovat na ostatní? Díky tomu "ocáskování" muí chudák denně snad padesátkrát vyběhnout schody do 1p. mám strach o jeho záda a kyčle. A co s tím kňučením, máme RD, takže ho mohu "vykopnout" na zahradu, ale to pro něj není venčení, tady potřebu nevykoná. Nebo si koupit špunty do uší a nechat ho kňučet? No jo, ale jak se pak na nás může spolehnout, když mu něco vážně bude, průjem nebo tak. Upřímně