Starší fena nesnese novou fenečku

trenér psů v Psí škole Cituška
Brno
trenér psů ve
Výcvik psů Praha – Adam Holeksa
předchozí | další

Dobrý den,
rodina mé přítelkyně si pořídila mladou fenečku (oříšek). Dlouho ale vlastní ještě jednu starší (čivava).

Čivavka ale na mladou stále vrčí jakmile se k ní tak na metr přiblíží. Někdy i se štěkotem vyjede, když k ní mladá zajde čumáčkem až moc blízko. Ale neprovou se. Mladá vždy odběhne - ze starší má respekt.
>Když se vrátíme z procházky, hezky čeká před miskou a čeká než se starší napije a až pak jde sama.
>Mladá ji nijak ji neprovokuje. Že by ji třeba kousala do ocasku nebo na ní nějak dorážela. Jen občas prostě projde okolo moc blízko.
>Nebo stačí, že máme staší u sebe v náručí nebo vedle sebe na gauči. Jakmile příjde mladá do místnosti, čivava zavrčí, sebere se a okamžitě si jde zalézt k sobě do pelíšku (někdy jen stačí, že už z vedlejší místnosti slyší její blížící se kroky).

Už to trvá necelý rok a doufali jsme, že si holka zvkyne, ale nevypadá to tak. Mysleli jsme, že si hlídá své teritorium, ale rodina se stěhovala a hned do nového se právě nová fenečka kupovala. Takže pro obě to bylo v podstatě stejně nové (čivavka tam mohla být max. tak o týden déle, to teď nevím přesně).

Zajímavé je, že když jdeme ven, kráčejí vedle sebe jakoby se nic nedělo. Kolikrát si sednem a ony si spolu vykračují dál polem, jako dvě nejlepší kámošky. Vrčí opět pouze když na ní mladá, která z radosti pobíhá všude okolo, nějak narazí v naději, že by si třeba chtěla hrát. Nebo vrčí, pokud si sednem na zem, čivavka si k nám zaleze a mladá se pak zase přiblíží.

Druhá zajímavost - v období, kdy mladá fenečka prvně hárala veškerá nevraživost zmizela a holky si spolu dokonce hráli. Nic zvláštního, jen takové vtipné dorážení a pobíhání. Hárání přešlo a vše se vrátilo do starých kolejí.

Netušíme čím to je. Vypadá to, že čivavka prostě žárli. Oběma však věnujeme stejné pozornosti. Nebo se alespoň snažíme, protože, jak řikam, čivava se okamžitě v přítomnosti mladší odebírá do svého pelíšku a nedá se skoro udžet (násilím ji u sebe držet nechceme).

Je vůbec možné toto nějak řešit, nebo už si čivavka prostě nezvykne? Jakto, že venku jsou jak nejlepší kamarádky a co způsobilo, že při hárání si spolu i hráli?

Budu velmi vděčný za případnou odpověď.

Přeji hezký den.
předchozí | další