Dobrý den,
můj pes, 8-měsíční štěně hovawarta, pes, začal z neznámých důvodů být agresivní - výhradně vůči mně. Nejsem alfa, to je moje matka, chodím ho venčit. Pes se chová normálně, můžu mu sahat do misky, dává mi přednost ve dveřích, poslouchá povely, je velmi přátelský ke všem a ke všemu, miluje i kočky. Dokud mu "nepřeskočí" a v různých situacích se ke mně nezačne chovat agresivně, cení zuby, kouše mě do rukou i nohou, neposlechne. Chodíme s ním i na "cvičák", kde poslouchá skvěle, takže cvičitelka nikdy jeho záchvat neviděla. Většinou to dělá, když se např. rozhodnu vrátit z procházky, ale klidně třeba i když jen jdu přes dvůr a nesu koš s prádlem, nebo když sejdu z prvního patra ze schodů - on mě sice nadšeně vítá, ale nakonec skončí u toho, že mě začne kousat do nohy, já mu řeknu fuj nebo nesmíš a on rozjede své šílenství. Neexistuje způsob, jak ho v takové situaci zklidnit, nepomáhají povely "klid", nemá smysl mu např. říct "sedni", protože vím, že to neudělá, a pokud bych se ho pokusila posadit, lehne si, začne se válet po zemi, kousat kolem sebe. Pokud se ho pokusím zklidnit vodítkem, použije packu, aby zabránil tahání za vodítko, a kouše ještě víc. Cvičitelka říkala, že se mám k němu otočit zády a ignorovat ho, což jsem zkusila jednou a skončila jsem s roztrhaným oblečením a podlitinami, protože to u něj vyvolalo větší zuřivost. Jsem z toho nesmírně nešťastná, měla jsem o našem soužití opravdu jiné představy, s předchozími psy jsem neměla nikdy naprosto žádný problém, natož takto extrémní. Psovi jsem nikdy nic neudělala, nikdy jsem ho nebila, nemá důvod se mně bát. Podle cvičitelky je to jeho způsob hry, což si nemyslím, ale i kdyby byl, tak si nepřeju, aby si tímto způsobem hrál, protože mám ruce plné modřin a krvavých ran. Také se mně stále pokouší nakrývat. Přečetla jsem si mnoho stran textů o psech, nemám pocit, že bych v jeho případě někdy udělala něco špatně, aby to byl důvod jeho chování. Zkusila jsem všechny možné rady, ovšem nic nepomohlo. Snažím se jej v takovém případě zvládat co nejklidněji,ale skončí stejně až ve chvíli, kdy jeho pozornost zaujme něco v okolí, třeba pták nebo traktor.
Momentálně jsem z jeho chování tak hluboce znechucena, že lituji, že jsme si ho pořídili a mám obavy, že ho budeme muset prodat, protože mě ohrožuje čím dál vážněji.
Co mám dělat? Byla bych ráda, kdyby se vše vrátilo do starých kolejí, kdy jsme měli ještě před pár týdny doma hodného, milého psa, který byl lehce zvladatelný a dobře poslouchal.
Velmi děkuji za jakoukoli radu.
Rostoucí bezdůvodná agresivita
trenér psů v Psí škole Cituška
Brno
Brno
trenér psů ve
Výcvik psů Praha – Adam Holeksa
Výcvik psů Praha – Adam Holeksa
| předchozí | další |
- 19. 2. 2017 00:10
- Petra Friedrichová
Dobrý dën,
v 8 měsících je hovík ještě štěně a zkouší různé věci, které se mu buď vyplatí nebo ne.
Určitě začátek tohoto chování značí hru, ale dnes již velmi nevhodnou.
1. Zkusila bych chování zarazit ihned, jak je jen podezření, že může nastat. Zarazit tím, že mu převedu pozornost. Pokud chodíte na cvičák, tak Vám vysvětlili, že pes poslouchá povely rád a s chutí a má je pozitivně spojené s odměnou. Takže i např. povel sedni, který budu denně trénovat a vždy, když pes na povel sedne ,dostane odměnu, tak funguje potom časem téměř v každé situaci. Takže vy sejde ze schodů, pes Vás začne vítat a je jasné, že bude amok. Ihned ho posadím, dám k noze, nabídnu mu hračku a jakmile se uklidní, nevšímám si ho.
Cvičitelka se Vám asi navíc trošku bála říct, že je potřeba psovi dát jasně najevo, že tato činnost není vhodná, a to hned, dokud ještě více neporoste. Takže když už nějaká korekce, tak ve správnou chvíli tak silná, že psovi jasně ukáže, že to dělat nemá. Nejsem zastáncem fyzických trestů, ale pokud už to došlo tak daleko a nejde uklidnit, dokud si sám on neurčí, kdy ho to už nebaví, nic jiného Vám nezbyde. Takže pokud to nezvládnete zarazit včas, a pes zlobí, chce to opravdu s ním škubnout pořádně, houknout na něj, být klidná, bez emocí, ale rozhodnutá, že to vážně stačí. Síla vašeho hlasu (ne křik) a váš důsledný přístup psa zklidní. A řekla bych, že by pes potřeboval více pohybu, více zaměstnání hlavičkou, denní trénink poslušnosti, myslím že se trošku nudí.
Soňa Šabacká
v 8 měsících je hovík ještě štěně a zkouší různé věci, které se mu buď vyplatí nebo ne.
Určitě začátek tohoto chování značí hru, ale dnes již velmi nevhodnou.
1. Zkusila bych chování zarazit ihned, jak je jen podezření, že může nastat. Zarazit tím, že mu převedu pozornost. Pokud chodíte na cvičák, tak Vám vysvětlili, že pes poslouchá povely rád a s chutí a má je pozitivně spojené s odměnou. Takže i např. povel sedni, který budu denně trénovat a vždy, když pes na povel sedne ,dostane odměnu, tak funguje potom časem téměř v každé situaci. Takže vy sejde ze schodů, pes Vás začne vítat a je jasné, že bude amok. Ihned ho posadím, dám k noze, nabídnu mu hračku a jakmile se uklidní, nevšímám si ho.
Cvičitelka se Vám asi navíc trošku bála říct, že je potřeba psovi dát jasně najevo, že tato činnost není vhodná, a to hned, dokud ještě více neporoste. Takže když už nějaká korekce, tak ve správnou chvíli tak silná, že psovi jasně ukáže, že to dělat nemá. Nejsem zastáncem fyzických trestů, ale pokud už to došlo tak daleko a nejde uklidnit, dokud si sám on neurčí, kdy ho to už nebaví, nic jiného Vám nezbyde. Takže pokud to nezvládnete zarazit včas, a pes zlobí, chce to opravdu s ním škubnout pořádně, houknout na něj, být klidná, bez emocí, ale rozhodnutá, že to vážně stačí. Síla vašeho hlasu (ne křik) a váš důsledný přístup psa zklidní. A řekla bych, že by pes potřeboval více pohybu, více zaměstnání hlavičkou, denní trénink poslušnosti, myslím že se trošku nudí.
Soňa Šabacká
- 22. 2. 2017 12:04
- Soňa Šabacká
| předchozí | další |