problém s pobytem venku

trenér psů v Psí škole Cituška
Brno
trenér psů ve
Výcvik psů Praha – Adam Holeksa
předchozí | další

Dobrý den,
s přítelem jsme si adoptovali fenku, která byla zachráněná z nevhodných podmínek z cikánské osady, kde jí hodně týrali. Začala jsme s ní pracovat a pomalu navazovat s námi důvěru, doma je úžasná, ale když přijde někdo na návštěvu celá zkoprní lehne si a nechce se ani hnout, předpokládám, že je to tím, že si v sobě nese nějaké trauma. Venku to je ještě horší, je ve stresu, má stočený ocásek, nechce chodit, všude se rozhlíží a vůbec nechce vykonávat potřebu, kterou dělá doma, zatím jsem jí naučila na plenku. Potřebovala bych poradit, jak mám postupovat, abych jí pomalu ten stres, strach a úzkost odbourala? Ona se třeba i ven těší, ale když zjistí, že tam je, chce domů. Bojí se dětí a chlapů... Najala jsem si soukromou trenérku, ale moc mi neporadila, jediné, co s ní jde, tak se velmi rychle učí povely.
Děkuji za odpověď a případné rady.

Přeji hezký den,
toto je velmi vážné trauma, které vyžaduje velmi dlouhou dobu, a proto Vám nebyla ani trenérka schopná poradit. První věc je, že pokud přijde k Vám někdo domů a ona se tak chová, rozhodně bych si jí nevšímala, do ničeho jí nenutila a opět se jí věnovala, až návštěva odejde. A totéž bych prosila od návštěvy. Fenka o kontakt nestojí a může být ještě ve větším stresu, pokud cítí z Vaší strany nějaké naděje a nespokojenost nebo jen očekávání. První vlaštovka bude až jednou, když k Vám přijde již pro ni známá osoba, se osmělí a třeba se bude hýbat nebo chovat normálně.
Čistotu bych zatím neřešila, jen bych přidala povel, když vykonává potřebu na plinku a hned odměnila. To vám pomůže potom převézt toto chování do jiného prostředí, tedy ven. Zahrádku asi nemáte, to by bylo jednodušší, tam by se potom přenesla plinka a následně jen povel a odměna, časem by fenka pochopila.
Chodila bych s ní co nejčastěji na velmi krátké vycházky a dávala jí povely, které doma vykonává s chutí, nejlépe za top odměnu , např. maso. Ale nevím zda si venku zatím vůbec vezme jídlo.
Na procházce bych jí ale nevyhověla v tom, že chce hned domů, jen bych je dělala kratičké, s odměnami a to takovými, aby je měla jen venku. A tomu, čeho se bojí, bych se vyhla, např. bych přešla na protější chodník, když jde chlap nebo dítě.
Proč ji stresovat.
Časem se její chování upraví, ale může to trvat i rok.
Soňa Šabacká
www.boxer-starbox.cz
předchozí | další