Charakter a chování

Šlechtění tollerů bylo vedeno výhradně pro pracovní účely. Cílem bylo vytvořit plemeno temperamentní, hravé, s rychlou ovladatelností a vynikající vlohou pro přinášení. Jako všichni retrívři oddáni rodině a dětem se snadnou ovladatelností a cvičitelností. Jsou vhodní pro aktivní rodiny, které mohou tollerům zajistit dostatek aktivity a pozornosti, kterou vyžadují. Povahově jsou temperamentní, vytrvalí, neúnavní, mají obdivuhodnou fixaci na své majitele a celou rodinu. Vliv krve skotských ovčáků se u Tollerů projevuje více vyvinutým hlídacím pudem oproti ostatním retrívrům, nejde však o žádné obranářské plemeno nebo plemeno vhodné ke střežení. V každém případě je toller plemenem velmi živým,hravým, ale velmi dobře ovladatelným, který zároveň plní funkci vychovaného a poslušného rodinného psa. Je to absolutně neagresivní a nekomplikovaný doprovodný pes.

Hodí se pro všechny kategorie zájemců. I když je toller jedním z druhů retrívrů, povahou se tak trochu liší a to již z důvodu jeho vzniku křížením uvedených plemen. V mládí jsou velmi chtiví komunikace, nesmí se nudit. Mohou se někdy jevit jako nepozorní či zbrklí. Mentální vyspělost je zaznamenávána až cca ve 2 letech.Je to plemeno však schopno velmi rychle se učit a proto mnohdy platí,že začít s výcvikem déle je lépe než dříve. Běžně skládají zkoušky různých typů - lovecké, zkoušky ze sportovní kynologie, záchranářské a různé kondiční zkoušky, velmi úspěšně se také prezentují v agility, v zahraničí oblíbeném "flyball". Zejména ve Švédsku jsou tolleři používáni rovněž k vyhledávání drog a s velkým úspěchem jako terapeutičtí psi. V myslivosti je Toller rychlý aportér s cílem co nejrychleji přinést na břeh co nejvíce aportů, proto možná se zdají tolleři některým našim myslivcům nepříliš důslední na odevzdávání aportu, někdy možná i zbrklí. Zřejmě jejich původní vlohy nejsou důslednou vycvičitelností upevňovány nebo snad změněny na důsledné, ale pomalejší,odevzdávání. Jméno Nova Scotia Duck Tolling Retriever znamená v překladu "Skotský, kachny lákající retrívr". Způsob práce tohoto plemene je velmi zajímavý. Je vybrán velký rybník s vybíhajícími rameny tak, že jedno rameno může být vždy vybráno dle povětrnostních podmínek tak, aby ptáci neucítili pach lidí ani psů. Psi pobíhají mezi mezerami tak, že ptáci zachytí záblesky psa a tím přitahují kachny a jiné vodní ptactvo, které zvědavě připlouvá blíže ke břehu, pryč z centrálního rybníka do jednoho z ramen či kanálů. Lovci dlouho sledovali tento způsob lovu u lišek a následovně proto vyšlechtili malého, lišce podobného psa, aby mohli využít této ptačí zvědavosti. Na konci kanálů jsou ptáci chytáni do sítí. Tímto způsobem bylo pochytáno velké množství vodního ptactva bez nutnosti použití zbraní.

Původ psa

Tento nejmenší druh retrívra pochází z poloostrova Nové Skotsko na jihu Kanady. Když roku 1807 ztroskotala u pobřeží Marylandu loď plující z New Foundlandu byli zachráněni spolu s posádkou lodi dva malý psi St. Johna. Tmavočervený psa Tailor a černá fená Canton. Křížením potomků těchto psů s místními americkými psy, vznikl Chesapeake Bay Ducking Retrieverovi, pes menšího vzrůstu okolo 50 cm s žlutou mastnou srstí, ještě dnes v Americe používán, ten byl křížen s hnědým Wavy Coated Retrívrem, jejich potomci s hnědým kokršpanělem, s Irským setrem a s Kolií nebo Šeltie . Tak vzniklo nejmenší plemeno retrievera. Díky úsilí Cyrila Colwella byl chov uznán kanadským Kennel Clubem v roce 1945 a pokřtěn Nova Scotia Duck Tolling Retriever. V průběhu 50. a 60. let Eldon a Avery Nickerson pokračovali v chovu Tollerů a rozhodli se k produkci co nejlepších loveckých psů.

• Tolling retrívr v útulcích
• Osobní zkušenosti majitelů s tímto plemenem 
• Profily psů - Nova Scotia Duck Tooling retrívr na Peswebu

• Nova Scotia duck tolling retriever veselý společník - článek