Německá doga

Základní údaje plemena

Země původuNěmecko
Název v zemi vznikuDeutsche Dogge
Kategorie dle FCIII. Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Velikostpes: více než 80 cm fena: více než 72 cm
Hmotnost55 - 75 kg
OsrstěníMá srst krátkou, přiléhající, lesklou a hustou.
Zbarvení srstiTygří, plavá, mramorová, skvrnitá, černá, modrá.
Celkový dojemNápadně velký, se silnou kostrou, přitom elegantní a ušlechtilý pes.
PovahaUšlechtilý pes klidného a hrdého chování.
Zaměnitelné plemenoNepravděpodobná. None

Charakter a chování

Německá doga je ušlechtilý pes klidného a hrdého chování. Dogy bývají přátelské k lidem i ke zvířatům, pověstný je jejich výborný vztah k dětem. Ztělesňují v sobě ideální psí vlastnosti: fyzickou krásu s inteligenci, věrnost i odvahu. V rodině to je nadaný, věrný společník, oddaný svému pánu. Výborně se hodí k výcviku, strážné i hlídací služby. Chováme-li dogu v bytě, nutně si vyžaduje delší procházky.

Změnu majitele většinou nesnese bez psychické újmy, a to ani v tom případě, že přechází z horšího do lepšího. Při dobré výchově a socializaci nebývají žádné problémy při styku s cizími lidmi, i když jako každý jiný pes, se k nim zpočátku staví nedůvěřivě. Známou návštěvu však vaše doga radostně uvítá. Pokud je pes dobře vychovaný, nemá problémy ani při setkání s jinými psy. Své velikosti a síly si je doga velmi dobře vědoma, a nepotřebuje si ji dokazovat. Na ostatní domácí zvířata je dobré psa přivyknout již v mládí. Doga je velký pes, proto otázku držení musíte velmi dobře promyslet ještě předtím, než si tohoto psa pořídíte.

Německá doga vyžaduje úzký kontakt s rodinou a mnoho času potřebuje trávit se svou lidskou smečkou. Není tedy vhodné chovat dogu výhradně v kotci. Pokud chcete i v budoucnu vlastnit pouze jednoho psa je možné, při zachování určitých podmínek, chovat jej i v bytě. Dogu není potřeba zvláště cvičit k obraně. Již její vzrůst budí respekt, a má proto vynikající předpoklady, aby se stala výborným ochráncem a hlídačem.

Původ psa

Německá doga je národní německé plemeno. Za předky německé dogy lze považovat velké evropské býkohryzy pocházející od dávnověkých moloských psů, kteří se dostali do Evropy v době vlády římského impéria, šířících se pro bojové a strážní služby., kteří se používali ke štvanicím a účastnili se v 16. a 17. století panských honů. Tito psi byli velmi oceňováni jak na anglických královských dvorech, tak i u německých knížat. Byli s oblibou využíváni i jako společníci nebo strážci. Psi, kteří žili spolu s lidmi v obytných místnostech, a dělali jim společnost, nosili zlaté obojky, a psi, kteří působili jako tělesná stráž nosili obojky stříbrné. Psi, kteří byli používáni ke štvanicím nosili krycí pancíře a široké obojky s ostny. Držení těchto psů patřilo k privilegiím šlechty. Šlechtění v té době neprobíhalo nijak cílevědomě, a tito psi byli kříženi s dalšími psími plemeny, mezi něž patřili i chrti. V době, kdy se začaly k lovu používat střelné zbraně stavy těchto psů značně poklesly, a na počátku 19. století byla také zrušena šlechtická výsada držení těchto psů. Postupně se rozšířili i mezi chudý lid, a byli požíváni například řezníky k tahu, nahánění dobytka, k lovu na divoká prasata i šelmy. Tím se částečně měnil i typ, protože k tomuto bylo zapotřebí silných a těžkých psů.

Koncem 19. století byl ustaven plemenný standard a založena plemenná kniha. Podle svého zbarvení byly dogy známé pod různými jmény, a na výstavách byly také posuzovány podle tohoto rozdělení. Pod označením německá doga byly všechny tyto barevné rázy sjednoceny v roce 1880 v Berlíně na schůzi rozhodčích, které předsedal dr. Bodinus. Zde byly také definovány první charakteristické znaky plemene. Dnes je německá doga v Německu považována za národní plemeno a mnoho svých příznivců má i za hranicemi své rodné vlasti. V 19.století se začalo s plemenným rozšiřováním tohoto psa. Plemeno se zformovalo křížením dogovitých psů ze severu a jihu Německa, možná jim byla přilita krev i grejchaundů. V roce 1863 na výstavě psů v Hamburku byly předvedeny dva druhy: ulmská a dánská doga, naposledy přiznány jako jedno plemeno. Standart a všeobecné označení byla vydána v roce 1876 u příležitosti výstavy psů v Berlíně.