Mops

Základní údaje plemena

Země původuČína/Velká Británie
Název v zemi vznikuLo-še/Pug
Kategorie dle FCIIX. Společenská plemena
Velikost25-28cm
Hmotnost6,3-9,1kg
OsrstěníJemné, hladké, měkké, krátké a lesklé(nemá být ani tvrdá, ani ne charakteru ovčí vlny).
Zbarvení srstiStříbrná, aprikot, béžová nebo černá. Každá z barev musí být jasně definovaná, aby byl patrný kontrast mezi barvou, úhořím pruhem (tmavou linií táhnoucí se z týla k ocasu) a maskou.
Celkový dojemJasně kvadratický, kompaktní, je "multum in parvo", podsaditý, vyvážených proporcí, pevně osvalený.
PovahaS velkým šarmem, důstojný a inteligentní, vyrovnaný, šťastný a plný života.
Zaměnitelné plemenoFrancouzský buldoček

Charakter a chování

Mops je odpradávna zvyklý žít v co nejtěsnějším kontaktu s člověkem, a tak je tomu i dnes. Vyžaduje vaši neustálou pozornost a nesnáší delší odloučení. Vždy chce být v centru rodinného dění a všeho se účastnit. Nelze mu vymezit nějaký prostor v bytě, vždycky jde tam, kam jeho pán, miluje ležet mu stočený na klíně i spát s ním v posteli. Nikdy není agresivní a dalšího jedince svého druhu přivítá přátelsky. Je to mírumilovný pes, který je vhodný i do rušné domácnosti s dětmi. Mops je pro svou mírumilovnou povahu ideálním společníkem a kamarádem i pro děti, snese i větší hluk a rušné prostředí. Výchova mopse musí být důsledná, ale velice mírná. Mops ví, co chce a stojí si za tím, dokud nedosáhne svého. Násilím ho nutit k něčemu, co sám nechce a nechápe, zanechává následky na jeho povaze, proto je třeba k němu přistupovat ohleduplně. Toto plemeno velmi citlivě reaguje na tón hlasu, proto nějaké přísnější trestání psa je naprosto zbytečné. Mopse je nutné chovat v bytě, vyžaduje stálý těsný kontakt se svým pánem nebo někým s rodiny.

Spokojený je i v přítomnosti jiného dalšího mopse nebo jiného domácího mazlíčka. V bytě mu nelze vymezit žádný uzavřený prostor, musí se volně pohybovat, a je všude tam, kde je právě jeho pán. Mops je víceméně pohodlný a není příliš náročný na pohyb. Není žádný velký sportovec, stačí mu kratší procházky v klidném tempu. Jeho srst neustále líná, proto je nutné pravidelné odstraňování uvolněných chlupů kartáčem nebo vlhkým hadříkem. Mops není vhodný ke hlídání, pokud štěká, spíše zdraví příchozí, než že by je chtěl zastrašit.

Původ psa

Mopslíci nejsou francouzští buldočci s padajícíma ušima a nejsou miniaturní mastifové či bulmastifové. Skutečně vůbec nejsou příbuzní s mastifem nebo šarpejem. Nejbližší věcí mopsovi (vedle jiného mopse) je pekinéz Původ mopse coby plemene začíná patrně ve starověké Číně a je úzce spjat s původem pekingského palácového psíka, přestože tehdy zdaleka nevypadal stejně jako dnešní psi. Psi známí jako "krátkohubí" jsou popisováni ve spisech datovaných kolem roku 600 před Kristem a byli pravděpodobně předchůdci moderního plemene, kterému dnes říkáme mops. Pravděpodobně se jedná o jakousi krátkosrstou varietu pekinéze. Dlouhosrstí psi byli chováni pro svou podobnost se lvem zatímco předek mopse byl chován díky krátké srsti, u které byly mopsovy vrásky na čele více znatelné, a Číňané vždycky hledali vrásky s tvary podobnými znakům čínského písma. Nejoblíbenější znak, který Číňané hledali na čele mopslíků, byly tři vrásky, které dohromady dávaly slovo "princ".

Ve druhé polovině 16. a začátkem 17. století Čína začala obchodovat s evropskými zeměmi, například s Portugalskem, Španělskem, Holandskem a Anglií. Obchodníci při návratu z Orientu s sebou přivezli jako dárky malé psíky, a tak se začala šířit obliba mopslíků v Evropě. Mopsové dovezení do Evropy se patrně poprvé vylodili v Holandsku, možná díky známé obchodní společnosti Dutch East India Company. Pozdní 19. století vidělo začátky psích výstav v Anglii, a mopsové byli poprvé vystaveni v roce 1861.

Plemenná kniha byla započata v roce 1871, a v prvním svazku bylo šedesát šest mopsů. Angličtí mopsové se vyvíjeli hlavně podél dvou linií: Willoughbyho a Morrisonovy. Každá měla vlastní šlechtěné zvláštnosti, a obě řady existovaly mnoho let jako soupeři. S přehoupnutím do 19. století se mops jako plemeno stal více standardizovaným, barvy se rozdělily a vyrovnaly do současné "plavé" či "Isabela" a do černé. Je také známo, že "černá maska" byla na místě jako dnes, jak lze tušit z občasného nazývání mopsů "Holandským Mastifem" s odvoláním na maskovanou tvář mnohem většího plemene Mastifa. Zajímavý je původ názvu mops.V češtině je toto slovo přejato od stejně znějícího německého Der Mops majícího pravděpodobně původ v holandském mopperen - chrápat. Anglické slovo pug je asi odvozeno od latinského pugnus - pěst podle pěst připomínající typickou mopsí hlavu.