Sporťák ve výslužbě, to jsem já. Moje kloubky by mohly předpovídat počasí, říká panička. No, oni předpovídají, ale když on mě nikdo neposlouchá. Mám ráda všechny tenisáky, balonky, hračky, pískací hračky, plyšový hračky, gumový hračky, lítací, skákací a plavací hračky, taky všechny hračky, které teprve dostanu a možná i ty, které se zatím vůbec nevyrobili. Nemám ráda všechny, kteří mi ty hračky chtějí brát...no nevěřili byste, jaký zloděj je třeba takový zajíc...ho vidím na 100 metrů jak u lesa číhá, kdy mě bude moct ten můj balonek sebrat. Jenže nejsem dnešní, se taaaakhle rozkročím, jo? štěknu, jo? (no, uznávám, že s tím balonkem v hubě to moc nejde), jo? a zajíc frnk a je v lese. Mám prostě respekt. Takže fakt nechápu, proč panička říká, že jsem poděs. A co to vlastně ten poděs je?!?