Mína

Ahoj,jsem devítiměsíční psí slečna...teda v tuhle chvíli ještě pořád prý praštěný štěndo,říká můj dvounožec. A taky jsem prý hrozně šikovná a samobavící,ale to nevím co znamená. Můj dvounožec (a taky je to holka abyste věděli...to já poznám po čuchu...hlavně když musím svou novou člověčí takymámu doprovázet i na záchod,protože co kdyby mi z té místnosti bez oken utekla, že jo?!) si mě původně brala jakože do dočasné péče, víte? Ale i přes veškerou snahu a víru,že mi původní dvounožci, u kterých žijou moje máma s tátou a potom taky tahle moje nová neosrstěná máma našli nové krásné domovy, mě vždycky zase vrátili zpátky...a to mi bylo teprve sedm měsíců a už jsem měla tři doma:( Prý se chovám,jako štěně...no asi si potenciální páníčkové mysleli,že jsem lenochod nebo tak něco...možná jim to ti dvounožci,co mi domovy hledali,špatně vysvětlili,nebo nevím. Nicméně tohle moje nové doma je už prý opravdu poslední doma,protože už takhle trpím něčím,čemu ta holka na dvou nohách říká separační úzkost a prý potřebuji svého člověka,domov a jistoty a další stěhování by mě poznamenalo už napořád. Tak tu teď spolu žijeme já,ona a ještě jeden dvounožec,co má ale o něco víc srsti,než moje takymáma...jo a taky hlídací strejda,co se o mě stará,když mojí dvounožci dělají něco,díky čemu prý nemám hlad. Jsem prý výsledkem nehody a nerozpoznaného hárání,takže jsem prý něco,čemu se říká vořech...máma je pittbulína a táta vlčákolabrador...no alespoň,že táta je taky vořech...ale často mi říkají,že jsem ten nejhezčí vořech na světě a pak mi ti neosrstění divnotvoři pořád mlaskají na čumák tou věcí,ze který ty lichotky (no a někdy taky věci jako: 'NE, NESMÍŠ, VRAŤ TO, NEŽER TO, POCEMKAMDEŠ' a to pěkně nahlas) vycházejí. Prý jsem ten nejlepší nejhorší nápad, co takymámu napad a že prý se mnou bude ještě hodně práce, ale já vím, že to spolu zvládneme a jednou ze mě vyroste psí dáma, i když mám prasečí ocásek...však ona ta moje poslední máma taky chrochtá, když má radost, takže k sobě určitě patříme. A navíc mi slíbila,že se o mě postará i kdyby z nebe padaly shnilý ryby a budu ta nejšťastnější psíšera pod sluncem...A víte co? Já jí to věřím...už teď vím,že já jsem její a ona moje. Napořád.