Italský corso pes (Cane Corso)

 Italský corso pes (Cane Corso)
Dobrý hlídač Pro zkušené kynology Pro držení doma Pro fyzicky zdatné majitele

Základní údaje plemena

Země původuItálie
Název v zemi vznikuCane Corso Italiano
Kategorie dle FCIII. Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Velikostpes: 64-68 cm +/-2cm fena: 52-64 cm +/-2cm
Hmotnostpes: 45-50 kg fena: 40-45 kg
OsrstěníKrátké, lesklé, husté, s nevelkým podsrstím.
Zbarvení srstiČerná, šedá, olověná, světle- rezavá, červeně-jelení, tygří.
Celkový dojemStředně velký pes, hrubé, pevné postavy, avšak elegantní, suchý, s pevnou kostrou a dobře vyvinutými svaly.
PovahaVynikající hlídač, spolehlivý ochránce i osobní strážce.

Charakter a chování

Svému pánovi je velmi oddaný a miluje celou jeho rodinu. Potřebuje však nad sebou cítit silnou ruku pána. K cizím lidem je přirozeně nedůvěřivý, je proto nutné opatrné seznamování v přítomnosti jeho pána. Toto plemeno se může dominantně chovat ve vztahu k cizím psům. Je potřeba jej od mládí přivykat jejich společnosti. Pokud je pes k tomu od mládí veden, nebývají problémy ani při soužití s ostatními domácími zvířaty. K dětem má tento pes velmi dobrý vztah. Přestože se jim dá při kontaktu s dětmi důvěřovat, pro jejich velikost a sílu je lépe, dohlíží-li na jejich hru dospělá osoba. Výchovu cane corso je nutné začít ihned po jeho příchodu do rodiny. Již v mládí je dobré začlenit tohoto psa do společnosti a seznámit ho s okolním prostředím a vlivy. Ve výchově je nezbytná důslednost a k tomu, aby z cane corso vyrostl ovladatelný pes je nutný výcvik poslušnosti. Tento pes se dobře učí, ale potřebuje dominantního, pevného a citlivého pána.

Toto plemeno je možné chovat v kotci, pro chladné období roku je však nutné, aby kotec byl vyhřívaný. Vhodnější je tohoto psa umístit v bytě, protože potřebuje stálý kontakt se svým pánem i jeho rodinou. Samota by se mohla na tomto psu podepsat zvýšenou agresivitou. Cane corso je mnohostranně využitelné plemeno. Výborně se hodí pro ochranu objektů i osob, využití najde i na farmách s dobytkem, kde se může stát výborným pomocníkem. Toto plemeno má velkou potřebu pohybu, který velmi miluje.

Původ psa

Italské plemeno Cane Corso patří mezi molosoidní plemena a je přímým potomkem římských válečných psů zvaných Canis Pugnax. Jeho historie sahá až do starého Říma, kde byli molossové chováni k válečným účelům, loveckým, strážným či pro boj v aréně. Původně se jednalo o dva váhové rázy, z kterých se postupem času vyvinula dvě plemena. 1.typ psa byl poněkud mohutnější a lymfatičtější, používán v arénách a jako válečný pes šlechty, z kterého byl později vyšlechtěn neapolský mastin. 2.typ psa byl o poznání lehčí pohyblivější. Vynikal obratností, rychlostí a bystrostí. Používal se především ke střežení stád, obydlí a nejčastěji k loveckým účelům, ze kterého se vyvinul Cane Corso. Z jeho hlavního využití se také nejčastěji odvozuje jméno, které toto psí plemeno dostalo. Historikové se domnívají, že je odvozeno z latinského slova COHORS, znamenajícího strážce, ochránce.

První doložené zprávy o CANE CORSO můžeme najít již v 15. století našeho letopočtu. Scény na kterých psi typu cane corso pomáhají při lovu, můžeme najít na mnohých malbách, ale i sousoších z této doby. V cane corso našla oblibu i středověká italská šlechta, která tyto psy využívala pro jejich příslovečnou odvahu, inteligenci, sílu a v neposlední řadě také kvůli neuvěřitelné oddanosti k obraně sídel, ale i pro válečné účely. Jak se civilizace zdokonalovala, ubýval lov velkých zvířat a stejně tak se změnila taktika válek. Nejhorší situace však nastala během 2. světové války. V zemi vládla bída a držení takového psa se stalo velikým luxusem. A tak se stalo, že jich zbylo tak málo, až hrozilo jeho vyhynutí. A tak v roce 1983 založili "klub milovníků cane corso" a za pomoci farmářů na jejichž dvorech stále vládl cane corso, získali několik desítek psů a fen, kteří vyhovovali požadovanému typu. Velkou zásluhu v tomto nelehkém úkolu měli pánové profesor Giovanni Bonatti, profesor Fernando Casolino a doktor Stefano Gandolfi. Vypracováním standardu byl pověřen doktor Antonio Morsani, který na základě historických faktů o plemeni získal cenné poznatky o jeho exteriéru a povaze. Až v roce 1987 vzal italský kynologický klub ENCI cane corso pod svou ochranu.