?[fb_share]   Poslat známému   tisk

Domů » Atlas psů » Irský červenobílý setr

Charakter a chování

Jsou snáze cvičitelní, dobře reagují na výchovu nebo výcvik, a znalosti dobře uchovávají a obratně rozvíjejí. Díky přirozené inteligenci si snadno osvojují mnohé návyky a nové podněty snadno akceptují a řeší. Temperamentně reagují ve všech situacích. V rodině jsou přátelští. Bez vzájemných problémů je i případné soužití s nimi v bytě. K cizím lidem nebývají agresivní a stejně bezproblémový jsou i v kontaktu s ostatními psy. Při setkání s dalšími domácími zvířaty je potřeba vzít v úvahu jejich vrozený silný lovecký pud. Ve vztahu k dětem jsou setři velmi milí a ohleduplní.

Aktivně se zapojují do jejich her, a protože milují pohyb, dokáží si s nimi hrát opravdu dlouho. Samozřejmě bezproblémově snáší ustájení v kotci s boudou, při soužití v bytě respektují pro sebe vyhrazené místo. Hlídají, tedy štěkají, ale platí u nich pravidlo "kdo štěká, nekouše". Jsou to psi živí a plní energie, vyžadují důsledný výcvik, pevnou ruku a trpělivost. Uplatnění těchto plemen je rozmanité. Jsou využíváni jako kvalitně pracující lovečtí psi ,jako kultivovaní a temperamentní společníci v rodinách. Milují volný pohyb a jsou při něm při správné výchově výtečně ovladatelný na píšťalku. Z neloveckých aktivit je možné uvést například agility nebo canisterapii, canicross a podobné jakékoli s pohybem a vzájemnou komunikací související akce. Protože se jedná o dlouhosrstá plemena, musíme se základní údržbou vždy počítat. Jedná se zejména o „pročesání“ dlouhé srsti.Mnozí cvičí svého setra na kynologických cvičištích spolu se služebními psy ve sportovní kynologii, tzn. obrana, poslušnost, stopy, nebo také k záchranářské činnosti (vyhledávání a záchraně osob). Možné je běhat agility, či pomáhat starým lidem nebo nemocným dětem pomocí canisterapie. Na to je ale nutné svého psa prvně pořádně unavit. Setři jsou všestranní, budou s Vámi dělat cokoli Vás napadne.

Původ psa

Irský červenobílý setr byl jako samostatné plemeno rozpoznán pravděpodobně na konci 17. století. Za hranicemi Irska není příliš známý. Dnes existují dvě samostatná plemena Irských setrů a je všeobecně známé, že irský červenobílý setr je z těchto dvou setrů tím starším, a rozvážnou a pečlivou selekcí chovu bylo docíleno pěkného a sytého červeného zbarvení. Když irští setři přišli kolem 1. poloviny 19. století na soutěžní přehlídku, došlo ke zmatenému jednání o jejich pravém zbarvení. Až do konce 19. století červený setr prakticky zastínil červenobílého setra, který se tak velice vzácným do té míry, že byl považovaný za zaniklého. Během 20. let 20. století bylo vynaloženo značné úsilí k oživení tohoto plemene. Od roku 1944 bylo plemeno již obnovené natolik, že měl svůj vlastní klub, a dnes mohou být k vidění zdraví jedinci v četném množství na irských soutěžích a pracovních zkouškách loveckých psů.

Současný klub Irského červenobílého setra soutěžní a výstavní organizace byla založena v roce 1981 a díky svému úsilí o dozor, kontrolu a řízení plemenného chovu, je nyní pevně uznávaná národně i mezinárodně. K předním chovatelům, kteří se podíleli rozhodující měrou na dnešní podobě irského setra, patří paní Lidwellová z oblasti Dublinu. O psy z jejího chovu měl zájem i slavný chovatel Anglických setrů Edward Lawerack (+1877). Možná jen díky tomu, že paní Lidwellová nepřistoupila na žádnou z jeho finančních nabídek, zůstal Irský setr Irsku.