Holandský ovčák krátkosrstý

 Holandský ovčák krátkosrstý
Dobrý hlídač Pro zkušené kynology Náročný na pohyb Pro držení venku

Základní údaje plemena

Země původuHolandsko
Název v zemi vznikuHollandse Herdershond
Kategorie dle FCII. Ovčáčtí a honáčtí psi
Velikostpes: 57 – 62cm fena: 55 – 60cm
Hmotnostpes: 28kg fena: 23kg
OsrstěníŽádoucí je na celém těle dosti tvrdá, ne příliš krátká srst s bohatou podsadou. Límec, kalhotky a delší srst na ocase musí být jasně viditelné.
Zbarvení srstiVíce či méně výrazně žíhaná na hnědém pozadí (zlatožíhaná) nebo na šedém pozadí (stříbrnožíhaná). Žíhání je rozloženo po celém těle, také na límci, kalhotách a srsti na ocasu. Příliš černá krycí srst je nežádoucí. Černá maska je upřednostňována.
Celkový dojemPes střední velikosti, harmonických proporcí, spojující eleganci a sílu.
PovahaBdělý a aktivní, překypující vitalitou, vždy připravený k akci.

Charakter a chování

Přestože je holandský ovčák všestranným psem, nehodí se pro každého. Nemá rád hrubé zacházení, má silně vyvinutý smysl pro své teritorium, ke kterému patří také jeho lidé. Má potřebu znát svoji oblast a mít o ní přehled, aby ji mohl bránit. Jak hodně se bude vyvíjet a v jaké míře se projeví to záleží na člověku, ke kterému se dostane. Při těchto aktivitách roste jeho sebedůvěra a zkušenosti.

Holandský ovčák, který si kvůli nedostatku aktivity, možností poznání a nudnému prostředí okolo sebe nepřijde na své, má jen malou šanci dosáhnout pro své plemeno typických charakterových vlastností. Do jisté míry je holanďan individualista se sklonem k samostatnému jednání, proto potřebuje pána, který mu poskytne důsledné a přesvědčivé vedení. Ten, kdo nedokáže poskytnout správné vedení nebo k tomu nemá příležitost, neměl by si holandského ovčáka opatřovat. Ušetří tím zklamání sobě i psovi, který se tak může stát pro své okolí přítěží. Důvěra psa je zesílena, když dostane svoje vlastní místo a drží se rodiny, do které je přijat a velice špatně toleruje změny majitele. I když miluje celou rodinu, přesto si vybere jen jednoho pána, pro kterého udělá cokoliv na světě. Závislost a poslušnost mají ve většině případů za následek poddajnost a učenlivost, ale pozor, je velmi citlivý na chyby svého pána a nezapomíná na ně.

Původ psa

Holandský ovčák není téměř vůbec rozšířen mimo svou domovinu a úzký okruh kynologů ve světě. Svůj podíl viny na tom nese velká podobnost s populárnějším belgickým ovčákem. Přičemž Holandský ovčák vzhledem k tělesné robustnosti a pracovním vlastnostem předčí belgického i německého ovčáka. Minimální rozdíly mezi belgickým a holandským ovčákem jsou větším dílem způsobeny politickými důvody. Dějiny Belgie a Holandska mají mnoho společného. Vídeňský kongres r.1815 vytvořil z Belgie a Holandska Spojené království Nizozemské. I po rozpadu Spojeného království v roce 1930 a změně hranic, ovčákům z obou stran hranic zůstali stejní psy. Důležitý pro ně nebyl vzhled psa ale jeho pracovní upotřebitelnost.

V dnešní formě je Holandský ovčák znám od konce 18. století. Aby se plemeno odlišilo od belgických ovčáků navrhl L. Seeger roku 1910 chovatelům, aby se zaměřili na kaštanově hnědé psy a zřekli se chovu černé formy. Rozlišili se tři varianty lišící se od sebe délkou a barvou srsti. Krátkosrstá varianta zlatě a stříbrně žíhaná, hrubosrstá v modrošedé a pepř a sůl a nakonec dlouhosrstá varianta zlatě a stříbrně žíhaná. Změnou zemědělské společnosti na průmyslovou mizela v Holandsku velká stáda ovcí podobně jako v celé Evropě. Proto se roku 1907 tehdejší sekretář klubu Holandského ovčáka Clarion obrátil písemně na Ministra obrany a na policejní komisariáty větších měst. Nabídl jim Holandského ovčáka jako armádní a policejní psy, kteří se v tomto oboru velice dobře uplatnili zvláště jako stopaři a obranáři. Pro svoji milou povahu, inteligenci a velkou učenlivost se dnes používají také jako psi slepečtí, záchranářští a také jako výborní hlídači. Někteří holandští ovčáci, zvláště feny téměř nelínají a holandský ovčák jako takový se hodí právě tak do bytu jako na zahradu.