Gordonsetr

Charakter a chování

Toto plemeno je mezi setry nejsilnější, nejmohutnější i nejpomalejší. Než se stal populární lov se zbraněmi, psi vyhledávali a nacházeli zvěř, ale potom tiše seděli a čekali na příchod lovce. Tato jejich vlastnost přispívá k přátelské a uvolněné, vyrovnané povaze psa. Oddaný a poslušný gordonsetr je vynikajícím společníkem. Díky přirozené inteligenci si snadno osvojují mnohé návyky a nové podněty snadno akceptují a řeší. Temperamentně reagují ve všech situacích. V rodině jsou přátelští. Bez vzájemných problémů je i případné soužití s nimi v bytě. K cizím lidem nebývají agresivní a stejně bezproblémový jsou i v kontaktu s ostatními psy. Při setkání s dalšími domácími zvířaty je potřeba vzít v úvahu jejich vrozený silný lovecký pud. Ve vztahu k dětem jsou setři velmi milí a ohleduplní. Aktivně se zapojují do jejich her, a protože milují pohyb, dokáží si s nimi hrát opravdu dlouho.

Samozřejmě bezproblémově snáší ustájení v kotci s boudou, při soužití v bytě respektují pro sebe vyhrazené místo. Hlídají, tedy štěkají, ale platí u nich pravidlo "kdo štěká, nekouše". Jsou to psi živí a plní energie, vyžadují důsledný výcvik, pevnou ruku a trpělivost. Uplatnění těchto plemen je rozmanité. Jsou využíváni jako kvalitně pracující lovečtí psi ,jako kultivovaní a temperamentní společníci v rodinách. Milují volný pohyb a jsou při něm při správné výchově výtečně ovladatelný na píšťalku. Z neloveckých aktivit je možné uvést například agility nebo canisterapii, canicross a podobné jakékoli s pohybem a vzájemnou komunikací související akce.

Protože se jedná o dlouhosrstá plemena, musíme se základní údržbou vždy počítat. Jedná se zejména o „pročesání“ dlouhé srsti.Mnozí cvičí svého setra na kynologických cvičištích spolu se služebními psy ve sportovní kynologii, tzn. obrana, poslušnost, stopy, nebo také k záchranářské činnosti (vyhledávání a záchraně osob). Možné je běhat agility, či pomáhat starým lidem nebo nemocným dětem pomocí canisterapie. Na to je ale nutné svého psa prvně pořádně unavit. Setři jsou všestranní, budou s Vámi dělat cokoli Vás napadne.

Původ psa

Skupinu anglických ohařů kromě jediného krátkosrstého představitele - pointra, tvoří tři samostatná dlouhosrstá plemena - setři, a to anglický, irský a skotský nebo-li gordonsetr. Jsou to psi neobyčejné krásy a ušlechtilosti, vysoké elegance a inteligence, živého temperamentu a především vynikajících loveckých vlastností. Jejich vrozený jemný čich, vytrvalost a lovecká náruživost z nich činí ideální pomocníci pro práci na poli, ale i v lese a ve vodě, kterou přímo milují. Jsou všestrannými spolehlivými pomocníky myslivce při lovu, zejména při práci před výstřelem. První zmínka o loveckých psech zvaných setr přinesl ve svém díle De Canibus Britannicis již roku 1570 dr. J. Caius, psal však ještě o tzv. sitting spaniels. Anglické pojmenování Setter pochází z někdejšího názvu rodiny španělů, považovaných za předchůdce všech ohařů, kteří byli děleni na sedavé či sedící settingšpaněly na rozdíl od nevystavujících skákajících springeršpanělů, předchůdců dnešních špringršpanělů, kokršpanělů a mnoha dalších. Od této charakteristické, u setrů často vídané vlastnosti - vystavování, kdy setři při upozornění lovce na přítomnost zvěře usedali (set), "setting dogs", zkráceně "setter" česky setr. O několik let později, v roce 1582, Hans Bols v pojednání Partridge Shooting and Partridge Hawking. Obdobné zmínky dokonce o psech "líhavých", kteří také navozují lovecké způsoby budoucích ohařů, se nacházejí i v historických dokumentech poloviny 16. století z Čech. Za Španěly byli setři označováni ještě na počátku 18. století, například v encyklopedickém díle Dictionarum Rusticum et Urbicum z roku 1704. Gordonsetr byl vyšlechtěn ve Skotsku začátkem 18. století. Vznikl v rodovém zámku vévody z Richmondu a Gordonu ve Skotsku a na počest svého zakladatele byl také pojmenován – Setrem ze zámku Gordon. Později, na konci 70. let byl Gordonsetr svým tvůrcem zdokonalen, a to participací kolie a Bloodhounda. Tímto ustálil zabarvení, zvětšil formát a zdokonalil čichové schopnosti s tím, že zároveň přenechal gordonsetrovi jednu zvláštnost, zvyk pracovat na stopě, narozdíl od všech ostatních setrů a ohařů, s nízkým nosem.