Základní údaje plemena
| Země původu | Francie |
|---|---|
| Název v zemi vzniku | Bouledogue francais |
| Kategorie dle FCI | IX. Společenská plemena |
| Velikost | 30,5 -31,5 cm, u buldočka v dobrém stavu je velikost v poměru k hmotnosti |
| Hmotnost | 8 – 14 kg |
| Osrstění | Srst pěkná, hustá a lesklá, ale krátká. |
| Zbarvení srsti | Stejnoměrně plavá, žíhaná nebo nežíhaná s ohraničenou strakatostí plavá, žíhaná nebo nežíhaná se střední nebo převládající strakatostí Všechny stupně plavé barvy jsou přípustné od červené až k bílé kávě. |
| Celkový dojem | Typický moloss malého formátu. Přes svůj malý vzrůst silný, v každém ohledu krátký a kompaktní pes a krátkou srstí, krátkým tuponosým obličejem, vztyčenýma ušima a přirozeně krátkým ocasem. |
| Povaha | Společenský, veselý, hravý, sportovní, čilý. Obzvlášť milý ve styku se svým majitelem a dětmi. |
| Zaměnitelné plemeno | S bostonským teriérem, který je subtilnější a má přesně rozložené barvy. S mopsem, který nemá vztyčené uši a liší se i barvou. Bostonský teriér, Mops, Anglický buldok |
Charakter a chování
Svému pánovi je velice oddaný a doprovází ho na každém kroku. Pokud se jeho pán zajímá o někoho jiného, může projevit žárlivost. Miluje celou rodinu, a je velmi společenský i k cizím lidem. K ostatním psům se může francouzský buldoček chovat poněkud dominantně, pokud však odmalička vyrůstá s ostatními domácími zvířaty, nebývají problémy. Výborně si rozumí i s dětmi, je k nim velmi něžný a snášenlivý, rád se účastní jejich her. Vyžaduje však jemné zacházení, sebemenší hrubost ho rozladí a dokáže mu pokazit jinak veselou náladu. Děti by však měly být k psovi tolerantní a respektovat ho. Nikdy by pes neměl sloužit jako dětská hračka. Výchova francouzského buldočka není složitá, je velmi inteligentní a rád se učí, musí být ale důsledná, protože musíme počítat s jeho tvrdohlavostí. Francouzský buldoček je velice citlivý na tón hlasu, proto není potřeba používat žádné tvrdé tresty.
Je to velmi společenský pes, který miluje lidi a rád se pohybuje v jejich blízkosti, proto je vhodné chovat jej v bytě a věnovat mu dostatek pozornosti. Je ideální i pro malý městský byt, protože nepotřebuje ke svému životu velký prostor. Rozhodující je pro něj přítomnost láskyplného pána, kterému je celý život oddaný. Tento pes není příliš náročný na pohyb, stačí mu tři krátké procházky denně, ale je dobré nechat ho volně proběhnout. Přestože tak nevypadá, je velmi aktivní a dokáže se i velmi rychle pohybovat.
Původ psa
Francouzský buldoček pochází z buldoků, dovezených roku 1840 anglickými krajkáři, kteří hledali ve Francii živobytí a usadili se v okolí Paříže. Angličané si s sebou nepřivezli jen buldoky ale i své bulteriéry a teriéry, kteří zbavovali lidská obydlí obtížných hlodavců. Postupným křížením těchto psů vznikl lehčí buldok než anglický se stojícími ušními boltci, podobně jako u bostonského teriéra se jedná o patrný vliv teriérských plemen. Francouzský buldoček byl pro svojí všestrannost oblíbeným psem obyčejných lidí. Sloužil jako hlídací pes, dávil hlodavce, dělal společnost a sloužil k pobavení při psích zápasech. Ty byli sice oficiálně roku 1835 zakázány, ale nepodařilo se je vymýtit dodnes. Pro svůj neobyčejný vzhled a příjemnou povahu se stali oblíbenými psy pařížských bohémů. Odtud už byl jen krůček do high society a aristokratických kruhů.
První chovatelský klub byl založen v Paříži r. 1880 a po tom, co byl v roce 1898 sestaven standard, začala stoupat obliba nového ušlechtilého plemene i za hranicemi Francie. Zajímavé je, že v USA vznikl samostatný chovatelský klub o rok dříve než byl v zemi původu sestaven standard, tedy už v roce 1897. Porovnávání jednotlivých psů už neprobíhalo v psí aréně, ale civilizovaným způsobem na psích výstavách. Účast prvního francouzského buldočka na výstavě je doložena už v roce 1887. Přičemž již v roce 1913 na slavné Westminster Dog Show v New Yorku bylo předvedeno rovnou sto francouzských buldočků.