Články

Jak stará známá pravda zní – pes je nejlepším přítelem člověka. Není se tedy čemu divit, že stejně jako významní lidé či události i psi mají své čestné místo v kalendáři. Na sklonku léta, 26. srpna oslaví chovatelé po celém světě se svými čtyřnohými miláčky mezinárodní den psů.

Jmenuji se Mikeš a jsem prototyp vesnického voříška. Bydlel jsem se svojí psí smečkou doma, ale pak se to nějak zamotalo a museli jsme každý svou cestou.

Všichni majitelé pejsků a kočiček, kteří chtějí maximum pro zdravý a spokojený život svého mazlíčka by neměli zapomínat na péči o dutinu ústní, zejména zuby.

Se svojí milovanou paničkou jsem si spokojeně vegetoval téměř 14 let. Pak mi najednou navěky odešla a já zůstal úplně sám. Objevil se syn, tak jsem pookřál, že odjedu s ním, ale plánoval mě odvézt na poslední injekci...

Organizace Hope For Paws obdržela další výzvu ohledně psa v nouzi, který se schovával v křoví a byl velmi vystrašený. K úspěšnému odchytu musel být celý areál zajištěn, protože pes byl velmi nervózní a snažil se kousat.

Ocas psa je součást páteře a bohužel je tento anatomický fakt podceňovaný nejen majiteli psů a právě nevhodná manipulace s ocasem psa často vede ke zbytečným problémům s pohybovým aparátem.

Rozhodnutí pořídit si psa by nemělo být nikdy unáhlené. Na co všechno je potřeba předem myslet (mimo jiné) vám ukáže tento krátký výčet.

Rád bych vám pověděl, jak moc toužím najít spřízněnou duši, jak moc bych rád měl svůj vlastní pelíšek a hodnou paničku, která by mě vzala domů. Vím, že nás starších voříšků jsou tisíce a tisíce a všichni chcete štěňátka a roztomilé chlupaté kuličky do dlaně, jenže já jsem si nevybral zůstat v 10ti letech sám a opuštěný.

Odejde-li nám milovaná bytost, přinese to smutek a zármutek. Ten prožívají i zvířata, ztratí-li druha, člena smečky, kamaráda. Je to stesk po fyzické přítomnosti. Po tom, že vás nikdo nekontroluje, když vaříte . . . že vám nepomáhá plít záhonky . . . že s vámi nesleduje nejnovější díl nekonečného seriálu. Na rozdíl od nás lidí, zvířata smutní pár dnů či týdnů. Nechají smutek odejít a dál se radují ze života.

Kdo někdy adoptoval psa jistě ví, že to mnohdy nemusí být jen procházka růžovým sadem, že začátky mohou být krušné a náročné. Ale vše vyváží nepopsatelně hřejivý pocit při pohledu do zvířecích očí, kde se postupně objeví láska a naprostá důvěra. Stejně tak tomu je u Spika a Majla, kteří našli své nové domovy díky BULL´SHELP.eu.