Český horský pes

 Český horský pes
Dobrý hlídač Náročný na pohyb Pro držení venku Pro fyzicky zdatné majitele

Základní údaje plemena

Země původuČeská republika
Název v zemi vznikuČeský horský pes
Kategorie dle FCIN. Neuznaná plemena
Velikostpes: 60 - 70cm fena: 56 - 66cm
Hmotnostpes: 30 - 40kg fena: 26 - 36kg
OsrstěníDlouhé, rovné.
Zbarvení srstiČerné, hnědé a játrové fleky na bílém podkladě.
Celkový dojemDlouhosrstý strakatý pes s převislýma ušima, mírně obdélníkového formátu těla, na vyšších nohách, pevné konstituce, bez známek lymfatičnosti nebo hrubosti.
PovahaPřátelská, sebevědomá, temperament živý, je dobře ovladatelný, schopný všestranného výcviku.
Zaměnitelné plemenoSnad s některým z pasteveckých horských plemen (čuvač, kuvas, pyrenejský horský pes) od všech se však odlišuje na první pohled "strakatým" dvoubarevným zbarvením. Slovenský čuvač, Pyrenejský horský pes

Charakter a chování

Český horský pes je silný, vzhledově neobyčejný, k lidem přátelský a věrný pes. Díky svému původu a vývoji je tento pes vhodný jako univerzální pes hodící se převážně pro chov venku. Vyžaduje trpělivou, citlivou, ale hlavně důslednou výchovu. Ke své rodině je velmi přítulný a přátelský. Český horský pes vychází dobře s dětmi. I psi, kteří nikdy s dětmi nežili, je snášejí přátelsky a trpělivě. Pokud je jejich malí kamarádi příliš obtěžují, vyhledají si klidné místečko, kam se uchýlí. Je živý a temperamentní, proto stále potřebuje nějak zaměstnávat. Ke své rodině je přátelský a věrný, dobře se cvičí a ovládá. Jako služební pes však není, vzhledem ke své samostatnosti a sebevědomí, každý horský pes vhodný. Dokáží být spolehlivými hlídači a obránci. Už jejich pouhá velikost totiž odstrašuje.

Původ psa

Naprosté počátky saňového sportu v bývalém Československu spadají do 70. let 20. století, zakladatelé tohoto romantického sportu v čele s Petrem Hanzlíkem se potýkali s nedostatkem informací, co se týče výcviku a vybavení, ale také absence vhodného plemene saňového psa. V 70. letech si o severských plemenech mohli nechat jen zdát. Po neúspěšných pokusech s německými ovčáky, kteří se ukázali pro tah absolutně nevhodní, se Petr Hanzlík s partou dobrodruhů pouští do chovu a šlechtění nového saňového národního plemene. Základem byla fena slovenského čuvače a saňový pes importovaný z Kanady. První štěňata se narodila v roce 1977 v chovatelské stanici Třeboň-Kopeček v Třeboni. Vzešla ze spojení feny slovenského čuvače Galka Vajgarské vrchy a Leifa, černobílého tažného psa neznámého původu z Athabasky. Štěňata vypadala velmi nadějně. Jeho tvůrci si rychle uvědomili, že nemohou šlechtit pouze nového saňového psa, vzhledem k tehdejšímu nepatrnému zájmu o saňový sport, a snažili se proto získat všestranného sportovního a pracovního, dobře ovladatelného, vhodného zejména do našich horských a podhorských oblastí, který najde uplatnění jako například pes tažný, pro závody psích spřežení, záchranářský, lavinový, pastevecký i jako hlídací pes a rodinný společník. Psa, kterého bude možné zapřáhnout do saní, stejně jako třeba s ním absolvovat záchranářský výcvik. Psa líbivého, který zároveň bude člověku dobrým společníkem doma i na cestách. Podobné všestranné plemeno u nás dosud chybělo. Při vzniku plemene se vycházelo jen ze dvou jedinců a příbuzenská plemenitba se musela používat po několik generací. Nové plemeno dostalo název český horský pes, který je nenáročný, otužilý, pes takové stavby těla, která umožňuje skloubení síly, rychlosti a vytrvalosti, dobře osrstěný, bez problémů snáší rozdíly klimatu střední Evropy, kontrastní strakaté zbarvení zajišťuje jeho dobrou viditelnost při práci v terénu, a to v zimních i letních podmínkách. V roce 1984 bylo toto plemeno československými úřady uznáno jako české národní. Na mezinárodní uznání FCI teprve čeká.