Československý vlčák

 Československý vlčák
Pro zkušené kynology Náročný na pohyb Pro držení venku Pro fyzicky zdatné majitele

Základní údaje plemena

Země původuČeskoslovensko/patronát Slovensko
Název v zemi vznikuČeskoslovenský vlčák
Kategorie dle FCII. Ovčáčtí a honáčtí psi
Velikostpes: nejméně 65 cm fena: nejméně 60 cm
Hmotnostpes: nejméně 26 kg fena: nejméně 20 kg
OsrstěníRovné, husté. Zimní a letní srst je značně rozdílná.
Zbarvení srstiŽlutošedá až stříbrošedá s charakteristickou světlou maskou.
Celkový dojemPevného konstitučního typu, více než středně velký, obdélníkového rámce. Stavbou těla, pohybem, osrstěním, barvou srsti a maskou připomíná vlka..
PovahaTemperamentní, velmi aktivní, vytrvalý, učenlivý, rychle reagující, neohrožený a odvážný.
Zaměnitelné plemenoS německým ovčákem, od něhož se liší právě "vlčími" znaky: šikmýma jantarovýma očima, menšíma ušima, výhradně vlkošedou barvou, rovným hřbetem. Problematičtější je rozlišení od Saarloosova vlčáka (rovněž vznikl křížením německých ovčáků a vlků). Ten má o něco jemnější srst, která není stříbřitá, ale spíše hnědavá. Německý ovčák

Charakter a chování

Československý vlčák je dnes plemenem všestranně upotřebitelným, plně cvičitelným, i když má svá povahová specifika. Je vysoce inteligentní, samostatný a rozhodně se s ním nikdo nebude nudit. Při cílevědomém, cíleném – zároveň však velmi citlivém a inteligentním výcviku, lze s těmito psy uspět i na poli „sportovní kynologie.“

ČSV je velmi odolný vůči povětrnostním vlivům a celoroční umístění venku snáší jedinci tohoto plemene výborně.Do malých městských bytů se příliš nehodí. Je náročný na pohyb. Trénovaní zdraví jedinci uběhnou vzdálenost 100 km průměrnou rychlostí 11 – 13 km za hodinu a jejich síly se po náročném fyzickém výkonu obdivuhodně regenerují. Typickým pohybem je nízký ale velmi prostorný klus.

Původ psa

Počátek historie tohoto plemene se datuje od roku 1955, kdy se ing. Karel Hartl začal zabývat křížením karpatského vlka s německým ovčákem. Zpočátku bylo křížení prováděno jako vědecký experiment. O pár let později se však zrodila myšlenka vyšlechtit nové plemeno a cílem chovu bylo a je zachovat vlčí vzhled, zdraví a přitom upevnit povahové vlastnosti pracovního psa. První kříženci vlčice Brity a německého ovčáka Cézara z Březového háje se narodili 26.5. 1958 v Libějovicích. Kříženci začali být označováni jako český vlčák. I přes odmítavý postoj tehdejších kynologických organizací, pokračovali chovatelé pod vedením ing. Karla Hartla, který byl po dlouhá léta hlavním poradcem chovu, ve šlechtění tohoto plemene. Nejdříve pod záštitou lidově demokratické armády, později pak přešel český vlčák pod ochranná křídla civilních chovatelů, jelikož uplatnění prvních kříženců v armádě bylo stále obtížnější. Pro nevyrovnané výkony se stali vlčáci v armádě - nepoužitelní.

Pokračování plemenitby a další rozvoj populace u Bratislavské brigády PS umožnilo druhou vlnu rozvoje civilního chovu od poloviny 70-tých let, která se týkala celého území Československa (p. Hnátek, p. Richnovský, Dr. Švec, pí Budínská p. Ruska, Ing. Sopúch, pí. Slavičínská, p. Seitl, p. Šídlo, p. Mádle a další). Díky ing. Hartlovi, panu Rosíkovi a jejich spolupracovníkům byla vytvořena dostatečně široká základna chovatelů pro založení klubu. V roce 1981 se konečně podařilo získat souhlas Českého svazu chovatelů se zápisem československých vlčáků do Hlavní plemenné knihy psů v Praze a se založením Klubu chovatelů československého vlčáka. Federální výbor chovatelských svazů poté souhlasil s celostátní působností nového klubu a se založením slovenské pobočky Klubu. Ustanovující schůze se uskutečnila 20.3.1982 v Brně. Až do schválení standardu plemene FCI byli českoslovenští vlčáci zapisováni v registru, jako evidovaný chov. V roce 1985 se podařilo rozšířit genetickou základnu mladého plemene využitím psa F1 KAZAN z PS, který se narodil v roce 1983 v chovné stanici PS v Libějovicích ze spojení NO Bojar von Schotterhof a vlčice Lejdy. Na vzniku plemene československý vlčák se tedy v rozpětí 25 let podíleli 4 vlci; po řadě Brita, Argo, Šarik a Lejdy. 13.6.1989 bylo plemeno uznáno FCI na zkušební dobu a po 10 letech v roce 1999 již definitivně, jako mezinárodně uznané plemeno. Číslo standardu vydaného 28. 4. 1994 je 332 a zemí původu je v něm uvedeno - Československo. Po rozpadu republiky se stala patronem plemene Slovenská republika.