Bišonek

 Bišonek
Pro začátečníky Vyžaduje péči o srst Pro držení doma I pro seniory

Základní údaje plemena

Země původuFrancie a Belgie
Název v zemi vznikuBichon á poil frisé
Kategorie dle FCIIX. Společenská plemena
Velikost23-30 cm. Čím menší vzrůst, tím lepší.
Hmotnost3-6 kg
OsrstěníSrst je jemná, hedvábná, spirálovitě (vývrtkovitě) zkadeřená, podobná srsti mongolské kozy
Zbarvení srstiČistě bílá
Celkový dojemMalý, veselý a hravý psík, živého temperamentu, s velmi jemnou srstí.
PovahaVeselá, přátelská, pozorná, odvážná, miluje děti, snadno se vychovává a je velmi učenlivý.
Zaměnitelné plemenoS maltézáčkem, který má delší a splývavou srst. S boloňským psíkem, který má srst spíše chomáčkovitou a působí méně úpravným dojmem. Maltézský psík, Boloňský psík, Coton de Tuléar, Barevný boloňský psík

Charakter a chování

Bišonek je inteligentní pes, který má velmi veselou povahu. Je velmi přátelský a věrný, bystrý, živý a hravý, nikdy není agresivní. Miluje společnost lidí. Svého pána si v rodině vybere sám, a je na něho velmi fixován. Nebývá agresivní ani vůči lidem, ani vůči ostatním psům. Při soužití s jinými domácími zvířaty nebývají problémy. Bišonek miluje i společnost dětí, je velmi hravý, a dokáže s nimi dlouho dovádět. Děti by však neměly psa považovat za svou hračku, musí ho respektovat a nechovat se k němu hrubě. Tento psík je poměrně snadno vychovatelný, velmi dobře a rád se učí, jeho výchova by však měla být, stejně jako u jiných psů, důsledná. Bišonek velmi rychle pochopí, co po něm jeho pán chce a vyrůstá ve velmi poslušného a přítulného psíka.

Tomuto plemeni vyhovuje držení v bytě, nemá velké nároky na prostor. Jeho pelíšek by měl být na suchém, klidném místě v bytě, které není vystaveno průvanu, kde by mohl v klidu a nerušeně odpočívat, a ze kterého by mohl stále sledovat svého pána. Bišonek je výborný společník, který pro svou přátelskou povahu může být využíván v canisterapii. Bišonek se v tomto ohledu plně přizpůsobí pánovi a rodině, ale je také velmi temperamentní a je nutné ho udržovat v kondici. Zbožňuje hru a pohyb, a žádné potíže mu nečiní ani delší vycházky. Bišonek vás vždy upozorní, že někdo stojí za vašimi dveřmi. Není však útočný a nikdy neublíží, proto to není pes vhodný na hlídání.

Původ psa

Středověcí obyvatelé Kréty Minojci, ostatně jako většina ostrovních obyvatel, byli námořníci. Při svých častých a dlouhých plavbách s sebou brali mimo jiné i svoje psy. Mluví se o malých psících s převážně bílou srstí, kteří byli nazýváni barbichoni. Z nich se později vytvořila celá řada samostatných moderních společenských plemen, jako je maltézský psík, boloňský psík, havanský psík, lvíček a další. Minojci byli výbornými obchodníky a tak se oni, stejně jako jejich pozdější následovníci Féničané, při svých průzkumných plavbách postupně rozšířili po celém Středomoří. Když objevili Gibraltar, odvážili se i na západní pobřeží, později dokonce až do Anglie. Po boku jim věrně stáli i jejich psi a psíci, kteří se tak brzy rozšířili téměř po celé Evropě. Později, kolem roku 100 př. n. l., objevili Řekové a Římané cestu na Cejlon a zanedlouho poté dosáhli i Čínu. Mezitím Číňané našli cestu na západ po pevnině a tím byl položen základní kámen k bohatým obchodům z Dálného východu do Evropy. Především Itálie se tak stala velkou námořní říší. Již v této době vznikly četné kresby, rytiny, náčrtky a vyobrazení "malých, často bílých a vlnitých psíků", kteří byli tehdy již velice rozšíření a oblíbení. Existují také zmínky, že tito psíci (barbichoni) existovali i v době vlády královny Nilu Kleopatry (r. 69-30 př. n. l.), a že jich dokonce sama několik vlastnila. Vypodobnění v egyptských sarkofágách to jen potvrzují.