Argentinská doga

 Argentinská doga
Dobrý hlídač Pro zkušené kynology Náročný na pohyb Pro držení doma Pro držení venku Pro fyzicky zdatné majitele

Základní údaje plemena

Země původuArgentina
Název v zemi vznikuDogo Argentino
Kategorie dle FCIII. Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Velikostpes: 62 - 68 cm fena: 60 - 65 cm
Hmotnostpes: 45 - 60 kg fena: 40 - 45 kg
OsrstěníKrátké, hladké, měkké na omak a zhruba 1,5 až 2 cm dlouhé.
Zbarvení srstiBílá
Celkový dojemHarmonický a plný síly.
PovahaVeselá, přirozená, nenáročná, přátelská; štěká málo a je si dobře vědoma své síly.

Charakter a chování

Argentinská doga není agresivní, ale je velmi odvážná a ochranitelská. Pokud je tento pes od začátku dobře veden pevnou rukou pána, stává se laskavým přítelem celé rodiny. K cizím lidem je však přirozeně nedůvěřivý a mohl by být i útočná v důsledku ochrany své rodiny a teritoria. Vůči cizím psům se snaží chovat velmi dominantně, stejně jako k ostatním zvířatům. Proto je nutné nejen včasné seznámení s nimi, ale také dohled.

Argentinská doga je plemeno, které je možné chovat jak v bytě, tak i ve venkovním kotci, který musí být v zimě vytápěn. Toto plemeno potřebuje velmi mnoho pohybu. Do doby, než je dokončen vývoj kostry není vhodné psa příliš zatěžovat. Začněte tedy s krátkými procházkami. Později procházky prodlužujte a můžete se svým psem také zapojit do nejrůznějších sportovních aktivit. V dobré kondici jej také udrží běh vedle kola.

Původ psa

Toto plemeno bylo vyšlechtěno počátkem dvacátých let 20. století Dr. Antoniem Norisem Martinesem. v Argentině, která byla od roku 1525 obsazena Španěly. Ti chovali v provincii Cordoba velké bílé dogy, které používali k hlídání, obraně, a také byly vychovávány pro psí zápasy. Tito psi byli známí pod názvem cordobské dogy, a byly do značné míry podobní se starým španělským psem alano. Staré popisy psa alano jsou zase velmi podobné popisu dnešní argentinské dogy, z čehož lze usuzovat, že je jejím předkem. Avšak pro svoji těžkopádnost, nevytrvalost a slabší čich nebyli moc vhodné k lovu. Z Evropy dovezená plemena byla pro lov velkých koček příliš slabá a také jim chyběla chuť útočit, ani bulteriér nesplňoval díky svým krátkým nohám tato kritéria. Nadšený lovec Dr. Martines se kolem r.1873 rozhodl vyšlechtit loveckého psa vyhovující argentinským poměrům. Záměrem šlechtění bylo získat loveckého psa, který by měl útočnost cordobských dog, dobrý čich evropských loveckých plemen a bojovou obratnost bulteriera, který je při elegantní stavbě těla dostatečně silný, vytrvalý a necitlivý k bolesti, dovede zápasit s pumou nebo divokým prasetem a musí být bílé barvy, aby nemohl být při lovu zaměněn za lovenou zvěř. v sobě spojoval útočnost cordobské dogy, vynikající čich a vytrvalost evropských loveckých psů a obratnost v boji, kterou se vyznačoval bulteriér. Zkřížil tedy bílou cordobskou dogu se španělským honičem, ale bohužel mu nebylo souzeno jeho práci dokončit a byl zavražděn. V jeho záměrech však pokračovali jeho synové a bratr Augustin. Prováděli křížení s dalšími plemeny, jako byl např. německý boxer, irský vlkodav, anglický buldok, pointr, bordeauxská doga a bulteriér. Čistě bílou barvu dal argentinské doze mastin de los pirineos. Čistokrevný chov započal v roce 1900, ale dalších 30 let byly upevňovány dědičné chovné linie. V roce 1964 byla uznána argentinská doga kynologickým svazem za samostatné plemeno a na výstavě byla poprvé předvedena v Buenos Aires v roce 1965, coby lovecký ale také strážní a obranářský pes. FCI byla uznána v roce 1973.