Maminka a babička jely na křest oslího kalendáře, a tak mě vzaly s sebou, abych poznávala svět. V autě jsem se nejdřív trochu bála, ale měla jsem svou oblíbenou plyšovou želvičku (ta dnes již nemá nohu), tak to bylo lepší. Viděla jsem oslíky, ale nebála jsem se jich, maminka má totiž koně a ti jsou podobní. Taky jsem ochutnala domácí sýr, protože někomu z dvounožců upadl na zem. Mňam.