Kastrace psů a koček

Publikováno: 27.1.2015
Autor: MVDr. Kateřina Sekyrová
Foto: Archiv PesWeb

Kastrace psů a koček se stala běžným zákrokem prováděným na veterinárních pracovištích. Souvisí to jednak s rozvojem veterinární medicíny malých zvířat, jednak s vývojem naší společnosti a s vyšší informovaností majitelů. Zvíře se stává členem naší rodiny, tedy i přístup k našemu zvířeti je zodpovědnější.

Stále ještě však existuje hodně opuštěných, zatoulaných nebo bezprizorních koček a psů, kteří můžou přenášet některé choroby na volně se pohybující domácí mazlíčky či způsobit poranění lidí. Kastrace pak nejen pomáhá kontrolovat populaci těchto zvířat, ale zlepšuje i jejich životní podmínky, protože se nepřemnoží. Každý živočišný druh má pro tuto problematiku svá specifika, stručně popíšu některé rozdíly.

Kočky

Projevy kočičí říje označujeme jako mrouskání. Kočky začínají mrouskat od stáří 6 měsíců, zpravidla v závislosti na délce světelného dne, což bývá od února do října. V tomto období se můžou pářit každé 3–4 týdny, nemají plodné a neplodné dny, jako je tomu u fenek. Kočky mají provokovanou ovulaci, k ovulaci tedy dojde vždy po pohlavním aktu s kocourem. Chodí-li kočka starší 6 měsíců pravidelně sama ven, může domů přivést několikrát ročně 2–4 koťátka. Projevy mrouskání bývají velmi dramatické, kočka hlasitě mňouká, až křičí, převaluje se a volá kocoura tak hlasitě, že se majitel nevyspí. Nejčastějším důvodem kastrace koček je zabránit vzniku říje, a tím rozmnožování. Kastrace se provádí od stáří 6 měsíců.

Kocouři

Kocouři se v období pohlavní dospělosti chovají teritoriálně, začínají značkovat močí, která je intenzivně cítit. V období mrouskání se zvíře toulá, kocouři spolu bojují o samice, následkem bývají kousná poranění či abscesy. Vážná poranění vznikají i např. po sražení tuláka autem. Kastrace kocourů se provádí kvůli kontrole populace a hlavně zamezení toulání a jeho následků. Zákrok se provádí nejdříve od stáří 7 měsíců.

Fenky

Projevy říje u fen označujeme jako hárání. Feny začínají hárat od stáří 8–12 měsíců. Hárání trvá 3 až 4 týdny a mezi 9.–13. dnem tohoto období dochází k ovulaci, kdy se fena nechá nakrýt psem. Fenky hárají několikrát do roka, každých 6 měsíců, ale může to být i častěji, např. každé 4 nebo i 10 měsíců. Kastrace se provádí od stáří nejdříve 6–12 měsíců, nejlépe až za 2 měsíce od skončení hárání.

Psi

Pes je pohlavně dospělý od věku asi 12 měsíců, u psů velkých plemen i později. Psi se v období hárání fenek můžou začít toulat, být neposlušní. Kastrace psa se provádí od stáří 12 měsíců.

PROČ KASTROVAT?

Kastrujeme jednak kvůli kontrole populace zvířat (zabránit říji, další reprodukci), jednak ze zdravotních důvodů (prevence vzniku onemocnění, terapie závažných onemocnění). 

Pokud přijímáme zodpovědnost za zvíře, máme zodpovědnost i za jeho potomstvo. Chodí-li tedy naše kočička sama ven a dvakrát do roka přivede koťata, musíme se postarat i o ně. Kočka se sama v zimě nedokáže uživit, musíme ji i její potomstvo krmit. A najednou se během roku staráme až o osm koček, a až ty pohlavně dospějí, máme doma nečekané množství strávníků.
Nevěřte na pověry!
Pověra, že kočka nebo fena by měly mít alespoň jednou za život mláďata, není ničím podložená a z lékařského hlediska je mylná. Je-li kočka či fenka nechtěně nakryta a majitel nemá o další reprodukci zvířete zájem, lze po sonografickém potvrzení březosti v první polovině její doby také kastrovat.

POZITIVNÍ DŮSLEDKY KASTRACE

U koček a kocourů

Kočky jsou klidnější, nechtěné zabřeznutí nehrozí. Kocouři se víc drží doma, neznačkují, s ostatními kocoury hrozí šarvátky jen při obraně teritoria. Pokud se u malých kocourků vyskytne tzv. kryptorchismus, nesestouplé varlátko, nebo dokonce obě, zabrání kastrace vzniku nádorů varlat v pozdějším věku. Kočky a kocoury ohrožují i některá neléčitelná, pohlavní cestou přenosná virová onemocnění (virus kočičí leukózy, virus kočičí imunodeficience), kastrace pomáhá snížit jejich výskyt.

U fenek a psů

Je prokázáno, že kastrace fen v raném období (6–12 měsíců věku) významně snižuje riziko vzniku nádorů mléčné žlázy v pozdějším věku, slouží i jako prevence vzniku nádorů vaječníků nebo dělohy, ty však nejsou tak časté.
Kastrace fen slouží mj. také jako prevence vzniku hnisavého zánětu dělohy (pyometry), kdy se v děloze nahromadí velké množství hnisu a následně dojde k celkové intoxikaci organismu. Jedná se o velice vážné, život ohrožující onemocnění, objevuje se nejčastěji u starších fenek (od devíti let výše). Některé studie uvádějí, že např. u fen starších devíti let se četnost tohoto onemocnění blíží 66 %. Někdy má fenka výtok z vulvy (otevřená forma), někdy výtok chybí (uzavřená forma) a jedinými příznaky jsou únava a nadměrné pití. Jestliže není tato nemoc včas rozpoznána, bývá smrtelná, kastrace se pak provádí jako život zachraňující zákrok, především u starších fen. U mladých fen s otevřenou formou a celkově dobrým zdravotním stavem se můžeme pokusit o terapii pomocí léků.
Kastrace je dále vhodná u fen, které opakovaně trpí falešnou březostí (pseudograviditou) a majitel už o reprodukci zvířete nestojí, je i součástí terapie při výskytu cyst na vaječnících, které mohou produkovat hormony ovlivňující celkový zdravotní stav.
U fen se ke konci hárání může vyskytnout také diabetes mellitus – cukrovka související s působením hormonu progesteronu – a včasná kastrace může fenu uzdravit, aplikace inzulinu je jen krátkodobá. V pozdějším stadiu nemoci je pak kastrace nutnou součástí léčby tohoto typu cukrovky společně s aplikací inzulinu.

Kastrace psů se provádí většinou ze zdravotních důvodů u psů s nesestouplým varletem (jedno či obě varlata jsou mimo šourek – kryptorchismus), kdy hrozí vznik nádorů varlete v důsledku vyšší okolní teploty, dále u psů s novotvary varlat obvykle ve vyšším věku. Nádory varlat mohou mj. produkovat různé hormony, a produkuje-li varle např. hormon estrogen, pak pes voní psům jako háravá fena. Tento hormon rovněž působí celkově negativně na zdravotní stav. Je-li varlátko volně v břišní dutině, může dojít i k náhlé torzi varlete – bolestivému stavu, kdy se varle přetočí a zaškrtí se céva vyživující varle – pak je kastrace nutná.
Kastrace je také z více důvodů vhodná u psů s onemocněním prostaty nebo u psů s perineální kýlou či novotvary cirkumanálních žláz análního otvoru.

NEGATIVNÍ DŮSLEDKY KASTRACE

U koček a kocourů

Nejčastějším problémem bývá obezita, což je důsledek změny zájmů jedince po kastraci. Je na nás, abychom vhodnou stravou obezitě zabránili. Na trhu je pro kastrovaná zvířata krmiv dost, je z čeho vybírat. Když si pak kočku přineseme, chceme jí rychle udělat radost, a pamlsek jistě radost prohloubí, vhodnější ale je věnovat se jí jinak, anebo jí pořídit interaktivní hračku, která se sama hýbe a budí její pozornost. U kocourů obezita může vést až k tvorbě písku v močových cestách a problémům s močením.

U fen a psů

Také zde je nejčastějším negativním důsledkem obezita, může dojít i ke změně srsti na vlnitou štěněcí srst-lanugo. U některých fen může do dvou let i více dojít k rozvoji močové inkontinence, tedy k únikům moči, nejčastěji ve spánku. Problém se dá řešit léky (sirup, tablety). Totéž se stává i psům, ale u těch moč spíš ukapává, opět jsou řešením léky.
Stává se, že dojde k pooperačním komplikacím (reakce na použité léky, na zvolený šicí materiál, problémy s hojením rány), ale dodržením pokynů lékaře a použitím pomůcek zabraňujícím olizování rány se tyto komplikace minimalizují.
Obecně výhody a přínos kastrace zřetelně převažují nad občas se vyskytujícími nevýhodami.

SOUČASNÉ MOŽNOSTI A METODY PROVEDENÍ KASTRACE Z VETERINÁRNÍHO HLEDISKA

Kastrace (chirurgická, trvalá) se provádí v celkové anestezii. Dle typu pracoviště lze použít anestezii do svalu – intramuskulární, nebo intravenózní – do žíly. Určitě nejšetrnější je použití inhalační anestezie, která má tu výhodu, že nezatěžuje orgány, anestetický plyn je vydýchán a navíc během inhalační anestezie lze množství použitého plynu regulovat, pokud „spí“ zvíře moc, lze plyn ubrat a naopak.

Samice

U koček se preferuje odstranění pouze vaječníků, ovariektomie. Pokud je však změněná děloha, pak se odstraní i děloha (ovariohysterektomie). Ranka po operaci na bříšku je malá, cca 2–3 cm.
U fen se používala především ovariohysterektomie, v poslední době se u velmi mladých fen s intaktní dělohou používá i ovariektomie. Rána je větší, cca 10 až 15 cm.

Samci

Kastrace psů se provádí pomocí řezu před šourkem, řez je pouze jeden a po operaci zůstává šourek zachován, rána je cca 5 až 7 cm.
Kastrace kocourů se provádí dvěma řezy v oblasti šourku, ranky jsou malé, cca 1 cm.
V poslední době se pro kastraci fen využívá i operační technika laparoskopie. Chirurg se do dutiny břišní dívá jedním otvorem optickou kamerou a druhým vstupem manipuluje pomocí speciálních laparoskopických nástrojů s vaječníky. Šetrné odstranění vaječníků se provádí speciálním nástrojem, který odděluje tkáně a zároveň koaguluje cévy až do průměru 0,5 cm. Při této metodě jsou operační ranky velmi malé, cca 0,5 až 2 cm, a v břiše se nepoužívá žádný šicí materiál. Takto malé ranky se rychleji hojí, jizvičky po nich jsou velmi malé a bolestivost po zákroku je až o 85 % menší než při klasické kastraci, zotavení fenky je velmi rychlé. Laparoskopickou metodu kastrace využíváme i na našem pracovišti a máme s ní výborné zkušenosti.

DOČASNÁ KASTRACE: POMOCÍ ČIPU

Pro úplnost je vhodné se zmínit i o dočasné kastraci. Provádí se u psů a kocourů pomocí aplikace podkožního čipu. Tuto variantu lze použít pouze u pohlavně dospělých zvířat, efekt přetrvává po dobu asi 6 měsíců a použití je vhodné např. u chovných kocourů nebo psů, kdy můžeme po ukončení doby působení čipu zvíře znovu použít do chovu.

MVDr. Kateřina Sekyrová, Veterinární klinika Na Hůrce
www.vets4pets.cz

Článek vyšel v časopisu č. 1/2014

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Jak pes Derby začal běhat. Tlapy mu vyrobili na 3D tiskárně

Záchvaty 

Homeopatie - šetrná léčba pro psy a kočky

Senioři v útulcích

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...