OhodnotitAčkoliv je to hlavně lovecký pes, v poslední době ho stále víc lidí chová jako domácího mazlíčka. Jezevčík je velice společenský, přátelský pes, mimořádně oddaný své rodině. Je to ale také velký paličák, což souvisí s jeho loveckým zaměřením – musí si sám poradit ve stísněném, tmavém prostoru nory a bojovat proti několikanásobně většímu soupeři, lišce nebo jezevci, kdy se nemůže spoléhat na pána venku. Jezevčík je také dobrý hlídač – nehlídá sice tak jako typické služební plemeno, na vetřelce ale každopádně spolehlivě upozorní hlasitým štěkáním.
Jeho předky jsou staří němečtí honiči. Už ve 14. století vznikl obraz, na kterém je zobrazen lov lišky pomocí norníka. Tehdy se nazýval jamník nebo jezevčí pes. Tito psi se pak různě křížili s dalšími malými psy (např. teriéry), a tak postupně vznikly různé formy dnešního jezevčíka.
První zmínky o jezevčících najdeme v německých knihách už koncem 16. století.
Standard jezevčíka, jak ho známe dnes, byl vypracován v roce 1879. Paradoxně první klub chovatelů jezevčíků nevznikl v Německu, ale ve Velké Británii v roce 1881 – mezi nejznámější majitele jezevčíků patřila sama královna Viktorie. Německý Teckelklub pak byl založen v Berlíně v roce 1888.
Zatímco v současnosti se u nás každoročně do plemenné knihy zapisuje kolem dvou tisíců narozených jezevčíků, ještě před sto lety byl tento pes vzácností. Klub pěstitelů jezevčíků vznikl v roce 1937. První předsedkyní a poradkyní chovu byla hraběnka Pavla Kinská, která měla i velmi známou chovatelskou stanici Stradina.
Zajímavé je, že za posledních 40 let se jezevčík „rozměrově“ téměř nezměnil. To znamená, že se plemeni (naštěstí?) vyhýbají módní vlivy, které mnohá plemena změnily dost výrazně.
Postavou je sice malý, ale určitě to není typický společenský pes a neměl by život prožít jako lenivý gaučák! Rozhodně mu nestačí krátké venčení kolem domu. Nehodí se příliš do ruchu velkoměsta, spíš do domku se zahrádkou (ale pozor, ne na řetěz k boudě!) a hlavně s častým pobytem v přírodě. Potřebuje zaměstnat a pokud má možnost využít své lovecké vlohy, bude tím nejšťastnějším psem na světě!
Kromě pro ně typického norování se jezevčíci nejčastěji uplatňují při naháňkách a dohledávkách. Při naháňkách na divočáky a vysokou zvěř má jezevčík výhodu – zvířata ho nepovažují za hrozbu, takže před ním neutíkají, ale pomalu ustupují.
Jezevčíka rozhodně nepořizujte jako hračku dětem! Je opravdovou osobností a dokáže si svého člověka dokonale „ochočit“, pokud jde o dítě, automaticky si ho zařadí hierarchicky pod sebe. Jak už bylo řečeno, byl jezevčík šlechtěn dlouhá léta pro práci, při níž se musel rozhodovat sám, i proto mívá pocit, že mnohé situace dokáže vyřešit lépe, než jak mu velí jeho pán. „Z toho vyplývá, že si často umí postavit hlavu a neslyší. Jde jen o přístup jeho majitele, chce to důslednou výchovu a výcvik, pak se jezevčík stane příjemným společníkem,“ upozorňuje zkušená chovatelka Markéta Chodilová.
Jeho malá postava u mnohých lidí vyvolává dojem, že ho není potřeba příliš cvičit. To je ale zásadní chyba – každý jezevčík by měl zvládnout aspoň základy poslušnosti! Není pravda, že se cvičí špatně – obvykle se učí rychle. Potřebuje velmi důsledné, avšak slušné zacházení. Hrubost nebo násilí při výcviku nevede k úspěchu, ale naopak – často zlomí individualitu psa, a ten se může do budoucna stát neposlušným a kousavým.
Jezevčík se dobře naučí i aportovat, a některé to vyloženě baví. Rádi také plavou a samozřejmě milují procházky v přírodě a hry s páníčky. Někteří jezevčíci jsou spíš samotáři, milují jen svoji smečku – z takových bývají dobří hlídači – jiní jsou zase přátelští ke všem.
Jezevčíci se rozlišují podle velikosti a druhů srsti na:
Povaha všech plemen jezevčíků je podobná, liší se jen v drobnostech. Drsnosrstého jezevčíka si nejčastěji pořizují myslivci kvůli jeho ostřejší povaze, kterou zdědil po teriérech. Dlouhosrstý jezevčík v sobě nese krev slídičů, nejoblíbenější tedy je jako barvář při dosledech. Hladkosrstý jezevčík si zachoval tu původní, pravou povahu jezevčíka, nemá v sobě krev jiných plemen. Trpasličí a králičí jezevčíci (vznikli až koncem minulého století) jsou pro svou roztomilost a milou, přátelskou povahu oblíbeni jako společenští psi.
Hladkosrstí a dlouhosrstí jsou nejčastěji červení (od světle hnědé až po mahagonovou s různým stupněm příměsi černých chlupů) nebo černí s pálením, vzácnější je hnědý pigment (hnědí červení s hnědým nosem a drápy).
Zřídka jsou k vidění jezevčíci tygrovaní (mají šedobílé nebo pigmentované skvrny), zcela výjimečně žíhaní.
Kdysi velmi vzácná a vyhledávaná bílá barva je dnes už zakázaná, stejně jako ještě nedávno oblíbené barvy krémová a šedostříbrná.
V Americe jsou k vidění i strakáči, toto zbarvení ale standard FCI také vylučuje. Drsnosrstí jezevčíci bývají nejčastěji v barvě, která připomíná divoké prase.
ZKUŠENOSTI CHOVATELKY
Markéta Chodilová
CHS Z Raholin
www.zraholin.cz
Chová jezevčíky hladkosrsté standardní – což je i nejstarší forma těchto psů. V rodině žijí s jezevčíky už 25 let. Je i poradkyní chovu pro všechny hladkosrsté jezevčíky.
Jezevčíci byli u nás drženi hlavně jako lovečtí psi, teprve později jsme začali s jejich chovem. Můj otec Jan Chodil vlastní CHS Z Vavřinečské hájovny, v níž bylo odchováno osm vrhů jezevčíků, první v roce 1994. Nejprve otec odchoval tři vrhy drsnosrstých standardních jezevčíků, potom už choval jen hladkosrsté standardy. Později jsem si založila svoji stanici Z Raholin a pokračuji tak v rodinné tradici. Naše odchovy jsou úspěšné na výstavách, ale naším hlavním cílem je pracovní pes – pravoplatný pomocník myslivců. Všichni naši psi složili lovecké zkoušky, naše odchovy jsou také s úspěchem předváděny na zkouškách a výstavách. Psi z našeho chovu se pyšní tituly šampion a junioršampion několika zemí, klubový vítěz dospělých i mladých a Světový vítěz WUT.
V naší rodině bylo několik psů jiných plemen – např. jagteriér, foxteriér i německý krátkosrstý ohař. Každé plemeno má svoje specifika a lovecké využití, ale jezevčík, a to především hladkosrstý standard, nám nejvíc vyhovuje svou povahou. Je to přece jen původní jezevčík, bez příměsi krve jiných plemen, takže je ten nej.
Jezevčíky využíváme v praktické myslivosti. Výborní jsou při dosledech postřelené zvěře, používáme je jako honiče na naháňkách a norujeme v dostupných přírodních norách. Vyhovuje nám jejich všestranné využití a výborné lovecké vlohy. Jezevčík je výborný rodinný pes a kamarád, jejich oddanost rodině a pánovi je bezbřehá.
Nevyžadují žádnou zvláštní péči oproti jiným plemenům. Hlavně ti hladkosrstí by neměli být celoročně ubytovaní venku, jejich srst není uzpůsobena pobytu ve venkovním kotci a boudě. Není nutné ani žádné speciální krmení, spíš je třeba nepodlehnout jejich velkému apetytu a udržovat psa v dobré kondici, tj. nenechat ho ztloustnout. Jezevčík je nejspokojenější v blízkosti svého pána, a samozřejmě i v jeho posteli. Obecně se doporučuje nenechat jezevčíky skákat a běhat po schodech – hrozí jim poranění páteře. Jsou k tomu náchylnější než jiná plemena.
V klubu chovatelů jezevčíků každoročně pořádáme tři klubové výstavy. Ty jsou pro mne pokaždé jezevčíkářským svátkem a ráda se na nich potkávám s jinými majiteli a chovateli. Také klubové pracovní soutěže jsou příležitostí k setkání se s lidmi, které stejně jako mne chytil za srdce jezevčík.
Bohužel se jezevčík objevuje i na prvních příčkách žebříčků případů pokousání člověka. Proč myslíte, že mají „kousavou“ pověst?
Jezevčík je velmi oblíbené plemeno, je to malý pes, roztomilý, skladný, proto si ho často pořizují i lidi, kteří nemají s výchovou psů zkušenosti. Jezevčík je výborný pozorovatel, vyžaduje důslednost a výchovu – pokud to nedostane, často převezme v rodině vůdčí roli a dochází ke konfliktu.
Žádný pes by neměl skončit jako „gaučák“, každý si zaslouží tu trochu zaměstnání a zábavy se svým majitelem. Nemusí to být vždycky lovecký výcvik, tenhle pes se nadchne pro jakoukoliv aktivitu se svým majitelem. Hodí se i k malým dětem, nikdy ale nesmí sloužit jako jejich hračka! Znám mnoho jezevčíků, kteří mají rádi děti, a dost jich pracuje jako canisterapeutičtí psi.
Článek vyšel v časopisu č. 11/2013
 |
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |
Kam dál:Jezevčík dlouhosrstý - atlas plemenTibetský teriér - Společenský ovčákJack Russell teriér - Aktivní komikBoxer - pes s kouzlem osobnostiBorder kolie - Nejchytřejší pesProbíhající sbírky |
