Na koni i se psem
V sedle milovaného koně, po boku s věrným psem... To je splněný i nesplněný sen snad každého pejskaře-koňáka. Ráda se s vámi podělím o své zkušenosti se soužitím koní a psů a přidám i pár praktických rad, jak se vyhnout problémům a nerušeně si užívat společnosti těchto dvou báječných živočišných druhů.
Seznamte se, prosím
Nejdřív si musíte uvědomit jeden zásadní rozdíl mezi psem a koněm: ze zákonů přírody plyne, že je pes predátor a kůň jeho kořist. Podle tohoto prastarého vzorce probíhá většinou i jejich první setkání – pes loví a kůň prchá. A být jezdcem na prchajícím koni není rozhodně nic příjemného. Koně se psem seznamujte v klidu, bez negativních emocí, a rozhodně vždy ze země. Na zemi máte oba víc pod kontrolou. Usměrňujte jejich reakce, nedovolte, aby jeden druhého ohrožoval, a spíš jim přátelsky vysvětlete, že mají být kamarádi a že jsou oba „vaši“ a musí na sebe být hodní. Obzvláště opatrní buďte u hřebců, jejich prvotní reakce na neznámé psy bývají dramatické a pro psa velmi nebezpečné! Jděte se projít na jízdárnu, pak někam k lesu, koně mějte na lonži na uzdečce a psa na volno. Pokud se několik setkání odehraje bez negativních zkušeností na obou stranách, nastal čas na první společnou vyjížďku.
Kdo se ke komu hodí
Nyní si musíte položit velmi důležitou otázku: je váš pes schopen fyzicky a psychicky být koním nablízku i bez vaší přímé kontroly? Volba správného plemene psa ke koním je podle mého názoru základem k oboustranné spokojenosti. Pokud jste majitelem anglického buldoka, jistě od něj nebudete očekávat, že bude schopen absolvovat mnohakilometrové vyjížďky bez újmy na zdraví. Krátkolebá a krátkonohá plemena jsou pro pohyb vedle koně nevhodná. Už při kroku koně je pes nucen klusat, v klusu pak cválá a při cvalu už se opravdu žene, co mu síly stačí. Takže buďte rozumní a pokud máte pohodového jezevčíka, berte ho ke koním do stáje, ať se podívá do nového prostředí, ale během vyjížďky ho nechte zavřeného v boxu, kde se rád prospí na slámě. Ideálními psy ke koním jsou plemena s fyziologicky správnou stavbou těla (dá se říct co nejpodobnější vlku). Dále pak například plemena ovčácká bez loveckých pudů.
První vyjížďka
Když sedíte v sedle, máte už jen málo možností psa ovládat. Je tedy ideální, ovládá-li pes spolehlivě povely k noze, pomalu, ke mně a čekej. Neměl by také být agresivní vůči ostatním psům a lidem, které cestou potkáte. Naučte psa povel k noze, přeučí se ho poměrně snadno. Já svého koníka odměňuji na vyjížďce pamlsky určenými pro koně, a naše krátkosrstá kolie Rozárka si na nich pochutnává společně s Tracym. Dokonce na sebe žárlí a spolehlivě poznají, že ten druhý něco dobrého chroupe.
Když kůň i pes pochopí, že mu od toho druhého nehrozí nebezpečí, velmi často se dokážou spřátelit. Honí se navzájem po výběhu (vždy pod dozorem), stojí vedle sebe v absolutní blízkosti, koně dokonce psa snesou i na svém hřbetě. A kůň velmi dobře pozná, který pes je ten „jejich“. U obou mých koní Rozárka perfektně funguje jako předvoj v krizových situacích. Blížíme-li se k rizikovému místu, pošlu napřed Rozárku – a koně už vědí, že když tam projde ona, nic nehrozí ani jim. S naším mladým hřebcem (dnes již valachem) jsme toho hojně využívali při obsedání a prvních vyjížďkách.
Občas není nouze ani o veselé a napínavé zážitky. Například když Rozárka při skijöringu (kůň táhne lyžaře – v našem případě koně řídí vždy přímo lyžař) usoudila, že mi kůň utíká – je tedy rozhodně nutné zastavit ho a obrátit zpět ke mně, velel její ovčácký pud. Anebo můj letošní novoroční pád v lesích – to se opět Rozárka postarala o veselí a v klusu se rozhodla chňapat po Tracyho nohách, když to za minulých pět let nikdy neudělala. |Nemá asi cenu se dále rozepisovat, co následovalo.
Pro mne jsou vyjížďky opravdu tím velikým splněným snem a bez psa už to „venku“ zkrátka není ono. Přeji vám s koňmi a psy spousty krásných zážitků a pevné nervy!
 |
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |