Tibetský teriér - Společenský ovčák

Publikováno: 22.8.2014
Autor: Kateřina Kašparová
Foto: archiv chovatelky

Jak napovídá název, tento pes opravdu pochází z Tibetu, kde dodnes pase ovce a hlídá majetek svého pána. Je velice milý a neagresivní, přitom mrštný a velmi pohyblivý. Na svého pána je velmi fixován a brání ho do posledního dechu. Tibetský teriér je zdravé a dlouhověké plemeno nezatížené dědičnými chorobami.

Tibetský teriér je zdravé a dlouhověké plemeno nezatížené dědičnými chorobami.


Do Evropy jako dárek

Současný název získalo plemeno až v první polovině 20. století. Do Evropy, konkrétně do Velké Británie, ho dovezla lékařka, která pejska dostala jako dárek od vděčného pacienta. Posléze se postarala i o uznání plemene anglickým Kennel clubem. Tibetský teriér je pes střední velikosti, dle standardu FCI 36 až 41 cm velký, robustní, s dlouhou dvojitou srstí. Je temperamentní, veselý, odvážný, otužilý, zdatný a vytrvalý, není prudký ani bojovný. Jeho barva bývá černá, sobolí nebo bílá, většinou v kombinaci dvou nebo i tří uvedených barev. Je zařazen do IX. FCI skupiny – společenská plemena. Ve skutečnosti se však o teriéra nejedná, je to ovčácký pes. „Teriér“ v názvu mu byl přisouzen kvůli tomu, že vystihuje jeho obrovský temperament.

Pes s velkým srdcem

Fakt, že tibetský teriér není teriér, ale ovčák, je velmi důležitý pro pochopení jeho povahy. Jako ovčácký pes nemá tendence utíkat, naopak, hlídá si své „stádo“, a i když běží na procházce napřed, aby vše důkladně prozkoumal, vždycky se zastaví a otočí, jste-li v dohledu, nebo se vrátí, oběhne vás a zase běží dopředu zkoumat terén. Je to pes přátelský, i když k cizím lidem zpočátku nedůvěřivý, ovšem jakmile se s vámi seznámí, získáte v něm skvělého kamaráda, který vás pokaždé bude radostně vítat. Je to také výborný hlídač, nic mu neunikne a na vše neobvyklé vás včas upozorní výrazným štěkotem.

Tibetský teriér - vlastnosti plemene.

Vyžaduje česání

Jako všechna dlouhosrstá plemena vyžaduje pravidelné česání. Jeho srst má sice samočisticí schopnost, takže není potřeba ho po každém znečištění koupat, nečistota ze srsti po oschnutí sama opadá, ale přesto se – především vlivem přípravků na česání a různých „rozčesávačů“ – srst časem zmastí a nalepí na sebe nečistoty znesnadňující česání. je Odstranit se dají kvalitním šamponem, pak je potřeba srst ošetřit vhodným kondicionérem, pravidelné česání je u tohoto psa samozřejmostí. Jeho srst je dvojitá, skládá se z hladké dlouhé vlasové srsti a vlnité podsady. Vlasová srst nelíná, líná jen podsada, zachytí se však ve vlasové srsti, takže ji snadno vyčešete. Nemusíte se tedy tohoto chlupáče obávat ani proto, že by za ním po bytě zůstávala spousta chlupů. Jeho kůže je poměrně suchá, minimálně se mastí, takže tibetský teriér není cítit typickým psím pachem, což je velmi příjemné pro jeho lidskou smečku. Aby byla srst ve výborné kondici, je potřeba krmit jen kvalitním krmivem. Příznivě na srst působí také doplňky s obsahem nenasycených mastných kyselin.

Výborný sportovec

Tibetský teriér je temperamentní, velmi hravý, inteligentní a zvídavý společenský pes, velmi fixovaný na svého pána a svou rodinu. Vyžaduje lidskou společnost a dostatek pohybu. Je velmi vhodný pro různé psí sporty, agility, coursing, dogtrekking apod., kde může uplatnit svůj temperament, vytrvalost a inteligenci. „Fenka z našeho B-vrhu, Byema, se s paničkou velmi úspěšně věnuje agility, vyběhala si také 1. místo v coursingu, a dokonce zvládla i dogtrekkový long: 87 km! Velmi ráda pomáhá své paničce také lovit kešky (geocaching). Její bratr Bo-dhi zase bravurně zvládl zkoušku základní ovladatelnosti ZZO. Pro výcvik tibetského teriéra doporučuji používat jen pozitivní motivaci a být důsledný. Není to služební pes, s drilem u něj nepochodíte. Je to pes, který je především váš kamarád, váš parťák, a tak k němu musíte přistupovat. Má svou osobnost a velké srdce, a pokud se mu budete věnovat, získáte skvělého a věrného kamaráda nejen pro slunné dny, ale i do deště a nepohody,“ dodává chovatelka Eva Holanová.

Tibetský teriér - temperament.

ZKUŠENOSTI CHOVATELKY
Eva Holanová, CHS Kipu Khyim, www.kipukhyim.sweb.cz
Chovatelskou stanici psů má od roku 2001. Název Kipu Khyim znamená v tibetštině Šťastný domov.

V té době jsme vlastnili naši první fenku tibetského teriéra, velmi milou a hodnou Ajlinku (Aj’-lin Armibo CZ). Do chovu se však zapojila až naše druhá fenka, sebevědomá a mazaná Ashar (Ashar Yontan Najkosyva). Začátkem roku 2004 nám porodila pět krásných štěňátek, náš první vrh, A-vrh Kipu Khyim. Za otcem tohoto vrhu, krásným psem z anglického chovu, jsme vážili dalekou cestu, tisíc kilometrů, až do Holandska. Byl to velice vydařený a úspěšný vrh. Fenka z tohoto vrhu, A’Sebai, odletěla do St. Peterburgu – byla první importovanou fenou tibetského teriéra z Evropy – a dala základ novodobé éře chovu tohoto plemene v Rusku. Druhá fenka, A’Ya Sher, se stala zakladatelkou jednoho z nejúspěšnějších současných chovů TT v ČR, její potomci sklízejí výstavní a chovatelské úspěchy nejen u nás, ale i v Anglii, Finsku, Polsku, Srbsku aj. A pejsek A’Karu se se svými skvělými výstavními úspěchy výrazně zasadil o propagaci plemene a rozšíření chovu tibetských teriérů v Polsku.
Do dnešního dne jsme odchovali celkem šest vrhů, z toho i jeden externí, jehož hrdým otcem se stal pes z našeho C-vrhu, C’Siddhi Kipu Khyim. Z posledního vrhu naší Ashar, z D-vrhu, jsme si ponechali fenku Deebu, velmi temperamentní, hravou a veselou fenečku, která v chovu úspěšně převzala štafetu po své mámě Ashar. Ashar i Deeba jsou výstavně velmi úspěšné fenky, obě jsou multišampionky a interšampionky, Ashar v roce 2003 zvítězila v soutěži Tibetan Terrier Clubu ČR v kategorii fena. A mne velmi těší, že jsme našimi výstavními aktivitami inspirovali i mnohé majitele našich štěňátek, kteří také dosahují na výstavách mnohých úspěchů. Již 13 „tibeťáků“ z mého chovu se pyšní titulem šampion, z toho tři titulem interšampion a pejsek z našeho D-vrhu, Du-tsi Kipu Khyim, se dokonce stal v soutěži Tibetan Terrier Clubu ČR vítězem roku 2011 a 2012 – pes. Mnozí naši odchovanci se také úspěšně zapojili do chovu nejen v ČR, ale i v zahraničí.

Jak je to se zdravím, na co si dávat pozor?
V ČR patří mezi málopočetná plemena, a proto je velmi důležité dbát v chovu o zdraví chovných jedinců, aby byl tento příznivý stav zachován i v dalších generacích. Většina chovatelů je členem Tibetan Terrier Clubu ČR, který stanovuje podmínky pro uchovnění – mezi ně patří nejen vyšetření na dysplasii kyčelních kloubů (HD), vyšetření na dědičné oční choroby (PRA aj.), ale i vyšetření DNA na primární luxaci oční čočky (PLL) a ceroidní lipofuscinózu psů (CCL). Naše fenky mají výborné výsledky všech vyšetření, pro mne pak je zdraví jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru krycího psa.

Tibetský teriér - zkušenosti, chovatelky Evy Holanové, CHS Kipu Khyim

Proč jste se rozhodli zrovna pro toto plemeno?
Našeho prvního tibeťáčka, fenku Ajlinku, jsme si pořídili už v roce 1994 na přání naší desetileté dcerky Markétky. Také výběr plemene byl v její režii, když na fotce karetní hry „kvarteto“ identifikovala živou podobu svého oblíbeného plyšového psa Rafa. Pod fotkou byl název tibetský teriér, což nám v té době vůbec nic neříkalo, dokonce jsme pochybovali o tom, že takové plemeno skutečně existuje. Ovšem jen do chvíle, než Markétka přinesla domů časopis s fotografií tibetského teriéra na titulní stránce. A tak jsme si z Brna přivezli domů malé černobílé klubíčko. Ajlinka byla úžasná fenka, velmi milá, hodná a hravá, byla velkou kamarádkou našich dcer, nechala si oblékat různé oděvy a dělala ochotně dcerám manekýnku, hrála s nimi na schovávanou, řádily spolu na prolézačkách, vlastně jsme ani nepotřebovali chůvu. Svojí skvělou povahou, svou chápavou a tolerantní osobností a roztomilým vzhledem nás natolik okouzlila, že náš další pes nemohl být žádný jiný než zase tibeťák.

Scházíte se s jinými majiteli, pořádáte společné akce?
Kromě radosti z chovu a úspěchů našich odchovů nám chovatelství přineslo také nové přátele, majitele našich štěňátek. Velmi rádi se s nimi setkáváme nejen na výstavách a posezeních po výstavách nebo akcích Tibetan Terrier Clubu ČR, kde jsem členkou, ale pořádáme s majiteli našich odchovů i společná víkendová setkání. V uplynulých dvou letech to byl např. výšlap na Sněžku, výlet do Českého ráje, raftování po Jizeře z Malé Skály do Dolánek (samozřejmě s pejsky), výšlap k Mumlavskému vodopádu a exkurze sklárny v Harrachově, adventní setkání na Mostné hoře v Litoměřicích apod. Jsme moc rádi, že jsme měli štěstí nejen na skvělé pejsky, ale i na skvělé majitele našich štěňátek.

Kolik máte doma pejsků teď?
Při první zmínce o pořízení psa prohlásil manžel rezolutně, že pes půjde do bytu jen přes jeho mrtvolu. Velmi brzy však svůj názor změnil. Dnes s námi žijí, tráví dovolenou, sdílejí gauč u televize, občas i naši postel, obě fenky – dvanáctiletá Ashar a čtyřletá Deeba, matka a dcera – si spolu výborně rozumějí a i přes pokročilý věk Ashar si spolu nepřestávají hrát a vymýšlet lumpárny. Náš první tibeťák, Ajlinka, nás začátkem roku 2011 ve věku 16,5 roku navždy opustila. A my věříme, že prázdné místo po ní časem zaplní další tibetský teriér. 

Článek vyšel v časopisu č. 7-8/2013

logo Haf a Mňau

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Jack Russell teriér - Aktivní komik

Rozhovor o bulteriérech s Martinem Říhou - video

Nejste náhodou i vy množitel (psů)?

Může veterinární lékař zadržet naše zvíře?

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...