Překonávání překážek
Ke zdárnému vývoji a dalšímu rozvoji pejska patří i překonávání různých překážek, které se mu postaví do cesty, nebo které musí překonat v rámci výcviku, popř. v rámci té či oné zkoušky.
Doporučuji proto seznamovat štěně s různými překážkami i jiným povrchem co nejdříve, samozřejmě s ohledem na jeho fyzické možnosti. Když totiž takové malé štěndo vezmete např. na kladinu nebo lávku, seznámíte ho s tunelem či rourou, získáte výhodu, protože malý psík nemá ještě tak vyvinutý pud sebezáchovy, tudíž se nebojí a pouští se do nových věcí daleko odvážněji. Čím je pejsek starší, tím víc si začíná uvědomovat nebezpečí a přistupuje k neznámému s větším respektem.
Kladina
Pejska navedete pomocí granulky k nášlapné hraně kladiny. Sleduje-li vaši ruku s granulí a jde za ní bez obav, snadno ho přes kladinu převedete. Velký pozor ale dávejte na to, aby vám pejsek nespadl, můžete ho zlehka přidržovat druhou rukou, kterou dáte přes něj, přidržujete ho tedy z opačné strany, než jdete vy. Pejsek tedy nemůže ani uhnout, ani spadnout, protože na jedné straně jste vy a z druhé strany ho jistí vaše ruka.
Když pejsek v klidu překážku překoná, náležitě ho pochvalte a odměňte několika granulemi.
Může se stát, že se mu na kladinu nebude chtít, hlavně na její náběhovou stranu, která je do kopce. V tom případě pejska lehce nadzvedněte, tím mu pomůžete do „kopečka“, a přitom mu jako odměnu dávejte z ruky granule.
Další způsob je pokládat granulky na kladinu, aby si je pejsek sám vysbíral, a tím se posouval kupředu. Nezapomínejte ho při této činnosti chválit a po překonání překážky znovu odměnit.
Pokud se pejsek na překážku těší a chce se na ni co nejdříve dostat, využijte jeho chtivosti a začněte s cvikem poslušnosti.
S pejskem u nohy jděte až k hraně kladiny, tady ho posaďte a počkejte, až se na vás podívá. V tom okamžiku mu dejte pokyn k překonání překážky.
Pejsek má v tomto případě překážku jako odměnu za cvik poslušnosti, a vy ho tím učíte vnímat, že povel přichází od vás, že si nemůže dělat, co se mu zamane.
Nácvik překonání kladiny můžete trénovat i tak, že na zem položíte fošnu a budete po ní s pejskem (opět za pomocí pamlsků) chodit, můžete s ním také překonávat různé lávky, nech ho projít po lavičce… Ale pozor: malé štěně nenechávejte často seskakovat z velké výšky, nemá ještě zcela vyvinuté pohybové ústrojí!
Skok přes překážku
Překážka je buď plná, nebo je to pouze tyčka umístěná v určité výši, pejsek by ji měl na povel překonat, a to buď jedním směrem, nebo směrem tam a zpět. Nejdřív ale musí pochopit, co se od něj vyžaduje.
Začněte na malé výšce – stačí, aby ji v pejsek v podstatě jen překročil. Jděte s ním před překážku, kterou chcete překonat, pak se pozvolna, s pejskem na vodítku, rozběhněte směrem k překážce, překročte ji a nechte pejska, aby vás následoval. Pokud to udělá, okamžitě ho pochvalte a odměňte.
Když se ale zarazí na druhé straně, nepřekoná tedy překážku společně s vámi, počkejte chvíli a pak ho pomocí pamlsku lákejte k sobě za překážku. V momentě, kdy překážku jakýmkoliv způsobem překoná, ihned ho odměňte. Nepospíchejte na něj, spíš se snažte, ať se sám se situací vyrovná a sám přijde na to, jak se za vámi dostat.
Na vodítku ho máte kvůli tomu, aby nemohl překážku oběhnout, ale musel přes ni, když se chce za vámi dostat.
S velikostí a hlavně s věkem pejska překážku pomalu zvyšujte. A opět nezapomeňte, že do jednoho roku věku by rozhodně neměl překonávat překážku ve výšce např. jednoho metru!
Spíše se zaměřte na to, aby pejsek překonával překážku bez dotyku, zvlášť pokud se s ním chcete věnovat nějakému kynologickému sportu s překážkami.
Snažte se ho naučit to podstatné – že k zdárnému překonání překážky potřebuje dobrý rozběh. A tomu musí i odpovídat vzdálenost, ze které bude pejsek s tímto cvikem začínat.
Provedení cviku by tedy mělo vypadat takto: pejsek vám sedí u nohy, na povel „vpřed“ musí překonat překážku, pak se zařadit zpět k noze. V podstatě vám jde pejsek u nohy a současně překonává překážku.
O něco jiného půjde, chcete-li cvičit agility, v tom případě pejsek překonává překážku na váš posunkový a zvukový povel, ale je od vás vzdálen. Začátek nácviku je však stejný. Hlavně musíte štěněti ukázat a vysvětlit, co vlastně od něj chcete.
Opakuji: v žádné fázi nácviku nepouštějte pejska z vodítka, nesmí překážku oběhnout. Musí poznat, že jiná cesta prostě není, jediná cesta vede přes překážku, že ji přeskočit musí. I když se mu do toho někdy nechce nebo má z překážky strach, neměli byste polevit – když si cvik několikrát zopakuje, jeho obavy zpravidla zmizí a na překážky se i těší. Všechno samozřejmě dělejte nenásilnou formou a nezapomínejte na odměny.
Kdyby si pejsek spojil překonání překážky s nepříjemným pocitem, snažil by se jí příště vyhnout, a to rozhodně není cílem, o který usilujete.
Příště si popovídáme o překonávání tunelu a překonávání překážky šplhem (tzv. áčko).
Přemysl Jaroš
Kynologií se zabývá od roku 1990. Se psy, které cvičil, složil téměř třicet zkoušek z výkonu a absolvoval desítky závodů. Je několikanásobným účastníkem Mistrovství ČR obranářů TARTu (kynologický klub zabývající se služební kynologií) a účastníkem MČR stopařů TARTu. Kurzy štěňat i dospělých psů vede už déle než deset let, přičemž mnoho z těchto psů úspěšně složilo i několik zkoušek. Nabízí také pomoc při socializaci psů a jejich chování v běžném životě, učí je být příjemnými společníky a kamarády.
Článek vyšel v časopisu č.6/2013
 |
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |