Psí sliny léčí a psí blechy na člověka nejdou aneb další psí mýty

Publikováno: 27.6.2022
Autor: Barbara Vávrová
Foto: https://cnn.iprima.cz

Každý z nás během svého života už nějaký ten mýtus spojený se psy slyšel, pojďme si ale říct, jak je to doopravdy.

Psí blechy na člověka nejdou

Ale jdou, chutná jim krev psí, kočičí i lidská. Slavná replika z filmu Na samotě u lesa není pravdivá. Blechy si sice většinou vyhlédnou psa nebo kočku, ale klidně skočí i na vás a hlavně v situaci, kdy jsou přemnožené. Pokud je pak máte v domě či bytě, není jednoduché se jich zbavit. Vysvobodí vás buď deratizátor anebo opravdu pečlivý úklid – vytírání, luxování, praní (hlavně zvířecích pelíšků, nad 60 °C), vystříkání všech koutů speciálními prostředky a v neposlední řadě odblešení vašich mazlíčků speciální pipetou od veterináře. K množení jim pomáhá teplé prostředí a blecha navíc naklade až 50 vajíček za den.

Starého psa novým kouskům nenaučíš

Ale naučíš. Na rozdíl od člověka, na kterého toto přísloví sedí. Sice nás to bude stát trochu více sil, ale pes si svůj věk neuvědomuje a můžeme ho učit nové kousky v 6 měsících i 6 letech.

Psí sliny léčí

Tady se pouštíme na tený led. Není to totiž tak úplně pravda, ale ani lež. Psi mají obecně v tlamě méně druhů bakterií než lidé. Jsou ale jiné než ty naše, a tak jsou pro člověka často nebezpečné. Je pravdou, že psí sliny obsahují enzym lysozym, který dokáže hubit mikroorganizmy a zabraňují tak vzniku zánětů. Navíc má silné antibakteriální účinky. Obsažen je ale i ve slinách lidských. To je jeden z důvodů, proč se nám rány v ústech hojí rychleji než jinde na těle. Další účinnou složkou je histatin, který přispívá k regeneraci tkání. Psí sliny ale obsahují i bakterie, proti kterým člověk nemá protilátky a ty mohou škodit. Nemluvě o tom, že pes olizuje věci, na které byste nesáhli ani rukou, jeho sliny ho před nákazou dokáží ochránit, ale může je snadno přenést. Do otevřené rány (lidské i psí) by tedy určitě psí sliny přijít neměly. Proto například po operacích psi dostávají límce.

Pes může přenést nemoci, jako je salmonela, E. coli nebo campylobakterie, parazity jako škrkavky nebo larvální toxokarózu, což je parazit, který vytváří cysty v mozku a očích.

Pro milovníky psů je nemožné zakázat psí olizování, proto dbejte na prevenci v podobě očkování a odčervování, vymývání misky na vodu i jídlo vašich chlupáčů a dodržujte mytí rukou.

Fena musí mít před kastrací štěňata

Odborníci z řad veterinářů se shodují, že co se týče zdravotního hlediska, je toto tvrzení zcela mylné.

Podle veterinářů je kastrace i nejvhodnějším řešením různých onemocnění. Mezi tato onemocnění patří především pyometra (hnisavý zánět dělohy), nádory pohlavních orgánů, nádory mléčné žlázy, ovariální cysty, cukrovka a pseudogravidita (falešná březost). Nejlepší je samozřejmě, pokud neplánujete fenu uchovnit, vykastrovat ji preventivně. Nejčastější období pro kastraci je mezi 8. až 12. měsícem věku, cca měsíc po prvním hárání.

Kastrace řeší nejen problém nemocí, ale i nechtěných psů a přeplněných útulků. Jedním z velkých problémů je i takzvané „domácí množení“, které je v dnešní době velmi populární. „Miluju svoji fenu/psa a chci, aby tady po ní/něm něco zůstalo,“ klasická věta milujících páníčků. Ale. Lidé si myslí, že štěňata udají po známých a kamarádech, jenže ne vždy se poštěstí, a tak zvíře putuje do útulku (v lepším případě). Pak se pohybujeme v začarovaném kruhu, jehož jediným a nejlepším řešením je kastrace.

Další články najdete zde: 

Kam dál: 

Než si pořídíš štěně

Tato německá doga je zapsána v Guinessově knize rekordů jako nejvyšší žijící pes na světě

Fakta o psích chlupáčích, o kterých jste možná nevěděli

Tato zvířátka si spánek užívají

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...