OhodnotitKaždému psovi je potřeba otírat nožky, když přijde z procházky, občas učesat kožíšek, vyčistit zuby a uši, ostříhat drápky. Aby tyto úkony nebyly pro psy ani pro páníčky příliš stresující a nepříjemné, mělo by se s jejich nácvikem začít co nejdříve a správným způsobem.
Když se vám podaří získat si důvěru psa a dovolí vám dotýkat se jej na celém těle, bude jednodušší i případné ošetřování bolavého ucha či oka, strženého drápku nebo jiného poranění. A váš veterinář určitě uvítá neagresivního a přátelského, i když trochu vyděšeného pacienta. V následující malé ukázce z knížky Od štěněte ke psu se dočtete, jak pejska na manipulaci připravit:
Psi na rozdíl od lidí vlastně vůbec nejsou stvořeni pro dotýkání. To nám také dávají poměrně často najevo – na mnoho dospělých psů nemůže jen tak sáhnout ani majitel, natož cizí člověk, například veterinář. Malé štěně dokážeme zpravidla donutit, aby si nechalo prohlédnout ouška, ostříhat drápky nebo otřít bříško a nožičky. U řady dospělých psů je však veškerá manipulace možná jen v narkóze.
Proto je třeba štěně odmalička zvykat na to, že se jej lidé dotýkají na různých místech těla a že tyto doteky neznamenají žádné ohrožení, naopak jsou předzvěstí přísunu nějaké náramné dobroty. Připravte si misku s pamlsky tak, aby ji štěňátko vidělo, ale nemohlo se do ní vrhnout. Zatímco jednou rukou se dotýkáte nejrůznějších míst jeho těla, druhou rukou je kousek po kousku krmte, pokud si nechá doteky klidně líbit. Když dobře snáší doteky rukou, zkoušejte přejíždět po jeho tělíčku hadříkem, měkkým kartáčem a později i hřebenem. Pejska nepřetěžujte a postupujte po malých krůčcích. S doteky přestaňte vždy ještě před tím, než začne být neklidný, a nepoužívejte žádný nátlak. Ani vy necvičte, když k tomu nemáte chuť.
Veškerá cvičení by měla dělat všem jen radost!
Před odchodem na procházku si připravte misku nebo sáček s pamlsky do předsíně. Po příchodu domů ukažte psovi pamlsky a současně vezměte do ruky mokrý hadr. Dobrůtka přijde až poté, co si pes nechá jemně otřít nožky. Postupně ho takto můžete naučit rychlý přesun do sprchového koutu. Budete-li takto postupovat pravidelně každý den, psa ani nenapadne, aby vletěl na koberec se špinavýma nohama – sám bude očekávat jejich umytí nebo otření, protože tato procedura, i když trochu nepříjemná, vždycky končí příjemným smlsnutím.
Trochu náročnější je naučit pejska otvírat na povel tlamu a nechat si ji prohlédnout, případně podat tabletku nebo vyčistit zuby. Ale při správném postupu je i toto cvičení náramnou legrací: Nejprve položte jednu ruku jemně přes nos psa a druhou rukou mu držte před nosem pamlsek – nejlépe se k tomuto účelu hodí játrová paštika nebo šunková pěna. Jakmile psík otevře tlamu, natřete mu trochu paštiky na jazyk. Postupně je možné jemným tlakem přidržovat nos a pokládat maličké kousky krmení dále dozadu na jazyk. Vždy, když pejsek sám otevře tlamu, řekněte klidně určité slovo (např. „otevři“). Když budete toto cvičení dostatečně dlouho opakovat, začne pes otvírat tlamu na povel. Nezapomeňte mu však v každém případě položit něco dobrého na jazyk!
Lidská ruka na nose by měla být psovi vždy příjemná. Proto nepoužívejte k jeho ukáznění rázné uchopení přes nos.
Místem, kde se bude s vaším štěňátkem občas manipulovat, je veterinární praxe. Nedopusťte, aby tam váš pes chodil roztřesený strachy! Nechoďte za veterinářem, jen když je potřeba provést psovi nějaký bolestivý zákrok, ale domluvte se, zda je možné u něj nakupovat krmení, pamlsky a hračky. Určitě při tom rád vaše štěňátko pohladí a dá mu něco dobrého na zub – každý veterinář má rád pacienty, kteří se k němu těší a plně mu důvěřují.
Ukázka z knihy Od štěněte ke psu