Že jste o něm nikdy neslyšeli? A vidíte – je to poměrně staré psí plemeno, které pochází z Nizozemska. Kooikerhondje je nenáročný pejsek, zároveň velmi milý a přátelský. V České republice jich žije asi 80 a chov tohoto plemene se pomalu rozšiřuje. Dožívá se asi 13–14 let.
První zmínky o plemeni prý pocházejí už z 15. století, najdeme ho v literatuře a především na mnoha středověkých obrazech. V Nizozemí se objevilo přibližně v 17. století. Tito psi byli využíváni pro lov divokých kachen – naháněli je z rákosí do předem připravených klecí. Na to se kooikerhondje opravdu skvěle hodí – není velký (na výšku má mít max. 40 cm a váží 8–12 kg), zato je silný a má výdrž, navíc mu nevadí chlad a vlhkost, vodu přímo miluje.
Kooikerhondje v ČeskuPrvní kooikerhondje v ČR byla Adélka Jutter v.d. Lutte Vaert. Následně byla z Holadska v r. 2006 dovezena její sestra Suzy Quatro Jutter v.d. Lutte Vaert. První vrh v ČR byl v roce 2008. Nyní je u nás osm chovatelských stanic, 13 chovných fen a čtyři chovní psi. Celkem je v ČR asi 80 jedinců.
|
Poprvé bylo plemeno v Holandské plemenné knize zaregistrováno v roce 1943. Během 2. světové války však jeho stavy poklesly, přežilo pouhých 25 psů. Na jejich základě se sice podařilo plemeno opět rozšířit, ale za cenu výskytu dědičných onemocnění, která jsou i v současné době: VWD (Von Willebrandt disease) – porucha srážlivosti krve, šedý nebo zelený zákal,luxace pately, epilepsie, EMN – degenerativní onemocnění páteře ad. Dodnes se tedy přísně kontroluje zdraví a povaha u psů, kteří jdou do chovu, a díky tomu se postupně podařilo vyšlechtit zdravé a vyrovnané jedince. „Všechna krytí se přísně hlídají, aby se předešlo k výskytuuvedených nemocí, i krev českých psů se vyšetřuje přímo v Nizozemí, vyšetření očí a luxaci pately provádí i specialista v ČR,“ dodává chovatel Jindřich Solař. Standard plemene by schválen v roce1971 a následně byl kooikerhondje uznán i mezinárodní kynologickou federací FCI.
Kooikerhondje je velmi chytrý, bystrý a učenlivý. Jak už jsme zmínili, byli tito psi dříve používáni k lovu kachen, ale sami je neloví. Jejich úkol spočívá v tom, že kachny nahánějí máváním ocasu do pastí. Z toho je i jasné, že milují vodu, takže na procházce nevynechají jediný rybník, potok nebo řeku. Je to pejsek přátelský a hodně aktivní, do každé činnosti se nadšeně vrhá. Přesto má rád i svůj klid – svoji rodinu sice miluje a i s dětmi vychází dobře, ale pokud by ho obtěžovaly přespříliš, mohl by se jich začít bát a začít projevovat se až agresivně. S ostatními zvířaty vychází dobře, ale díky svým loveckým genům a pudům rád prožene v přírodě kachnu či labuť. I proto potřebuje dobrou výchovu a výcvik – ale pozor, určitě ne nějaké hrubé zacházení, vhodnější budou spíše pozitivní metody! Výcvik je u tohoto psa přímo nutností – i když je malý vzrůstem, dokáže leccos zničit a bez výcviku je prakticky neovladatelný. Ke svému původnímu účelu už se dnes skoro nevyužívá, je to hlavně příjemný společník. Poslední dobou získává uplatnění třeba i jako canisterapeut nebo záchranář. Díky své aktivní povaze se skvěle hodí i pro nejrůznější psí sporty.
Kooikerhondje vlastně nepotřebuje žádnou zvláštní péči. Musí se mu občas vyčesat srst, nedoporučuje se ale příliš často ji šamponovat, maximálně tak dvakrát do roka. Častější domácí koupele by mohly vést ke kožním problémům, neboť by srst ztratila svou přirozenou mastnotu. Protože je to původem lovecký pes, potřebuje hodně pohybu (hlavně ve vodě, kde je to pro něj přirozené), jak potvrzuje i chovatel Solař: „Ano, to rozhodně potřebuje, proto je lepší, když ho mají lidé, kteří také rádi vedou aktivní život. Úplně nejlepší pro tyhle psy je bydlet v domku se zahradou. Pokud je doma, většinu času prospí.“
Jindřich Solař, CHS Od Jersínského potoka, www.chsodjersinskehopotoka.czChovu psů se věnuje už od r. 1999, kdy si pořídil první fenku bernského salašnického psa. Následovali další a další členové rodiny a v roce 2009 zřídil chovatelskou stanici.
|
|
V roce 2011 jsme si pořídili Adrasteiu plemene kooikerhondje. Už půl roku před jejím narozením (14. srpna) jsme byli zařazeni do pořadí zájemců o štěňátko. Adrasteia už má také výstavní úspěchy, a to třikrát titul CAJC, třikrát BOB, dvakrát CAC, jednou Národní vítěz a Český juniorský šampion. Přesto za největší úspěch považujeme narození deseti nádherných štěňátek (pět pejsků a pět fenek). Je to prozatím nejpočetnější vrh v ČR od začátku chovu tohoto plemene.
Haf a Mňau: Proč jste si vybrali právě kooikerhondje?
Toto plemeno jsme si pořídili hlavně pro jeho aktivní život a hezký vzhled. Od začátku jsme byli rozhodnuti, že se budeme co nejvíce zúčastňovat výstav, nejen kvůli získání cenných titulů, ale i propagaci plemene. U nás ještě není moc známé, o štěňátka je zájem hlavně v zahraničí.
Haf a Mňau: Čím si vysvětlujete, že je to sice docela staré plemeno, ale pořád nepříliš známé?
Vysvětlením je 2. světová válka, během níž se počet těchto psů snížil na pouhých 25 jedinců. Postupně se podařilo plemeno znovu obnovit, ale zdaleka ne natolik, jako tomu bylo před válkou. Scházíte se s jinými majiteli, pořádáte srazy, společenské akce...? S majiteli se setkáváme na výstavách i dalších akcích a dvakrát do roka se koná i sraz všech chovatelů tohoto plemene.
Tento článek vyšel v časopisu č. 11-12/2015.
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |