Publikováno: 14.4.2021
0Ohodnotit
Autor: Zuzana Brixí a redakce Haf a Mňau
Zdroj: http://www.haf-mnau.eu
Foto: Tomáš Vlasák, www.royalnature.cz
Sekce: Chov psů a koček, Plemena

Je to silný, aktivní, vytrvalý pes a všestranný lovec, potřebuje tedy hodně pohybu a přiměřeného zaměstnání. Vyšlechtěn byl pro lov a přinášení pernaté zvěře – skvěle ji aportuje především z vody. Španěl je ve vodě doma, výborně plave. Má vynikající čich a neví, co je to únava. Dnes je chován nejen jako lovecký pes, ale i jako laskavý, veselý a příjemný společník. Je velmi chytrý, poslušný a dá se dobře cvičit. Miluje lidi a je jim velmi oddaný, není nervózní nebo agresivní, naopak – je veselý a hravý. U nás těchto psů žije asi pět tisíc.

V současnosti je velššpringršpaněl velice úspěšně chován nejen ve své vlasti, ale i v celé Evropě a v zámoří – najdete ho v USA, Kanadě, v Austrálii i na Novém Zélandu. Jeho popularita mírně stoupá a jejich majitelé až nadšeně zjišťují, že velššpringršpaněl dokáže předčit i některá nejpopulárnější plemena svojí inteligencí, přizpůsobivostí, milou, klidnou, přívětivou povahou a výbornými zdravotními dispozicemi. 

Starobylý Angličan

Toto plemeno má opravdu starobylý původ. Nejstarší zmínka údajně pochází ze zákoníku krále Walesu z roku 948 (jiný zdroj uvádí začátek 14. století, další prameny až 16. století). Jisté je, že jde o plemeno „s modrou krví“, tedy s dlouhým rodokmenem. Psi měli červenobílou barvu a jako lovečtí psi byli ï vysoce ceněni – španěl měl cenu jako jezdecký kůň. Právě tito psi byli pravděpodobně předky dnešních velššpringršpanělů. Později byli několik století chováni v jižním Walesu. Jeho chovu a šlechtění byla věnována velká péče, důkazem je oválná červená skvrna na temeni velššpringršpaněla, kterou na některých psech nacházíme dodnes, tzv. Llanharonská skvrna.  Původně bylo plemeno vyšlechtěno k lovu a nošení vodního ptactva a králíků pro lovce lovící se sokoly, v současnosti nahání zvěř a aportuje ji z vody lovcům se střelnou zbraní. V 19. století byli šlechtěni jedinci, kteří se nazývali Welsh Spaniel nebo Welsh Cocker. Uchovali si jedinečné červenobílé zbarvení a střední velikost. V roce 1902 byl Welsh Springer Spaniel uznán anglickým Kennel klubem jako samostatné plemeno.

Praotcem plemene byl pes Corrin (*1893). Prvními anglickými chovatelskými stanicemi, které se chovem samostatně uznaného plemene Welsh Springer Spaniel zabývaly, byly of Gerwyn, of Nant a Longmynd.

Poměrně destruktivní vliv měla na chov první světová válka, kdy byla chovatelská základna téměř zničena. Lidi se báli hladovění, proto bylo mnoho těchto psů utraceno. Na snížení počtu velšpringršpanělů se podepsala i druhá světová válka. Bohudík se našlo několik nadšenců tomuto plemeni naprosto oddaných, takže se i přes tato těžká období podařilo plemeno zachovat až do dnešní doby. 

U nás poprvé v 60. letech

V Čechách se do chovu velššpringršpaněla jako první pustil František Liml. V roce 1963 přivezl od chovatele velšpringršpanělů Hinckeldeyna z Hamburku štěně  – pejska Hinckeldeyn’s Aara. O rok později přibyla už dospělá fenka Bright Popeet of Hearts, a z jejich spojení se narodila i první štěňátka velššpringršpanělů u nás. To už měl František Liml svoji chovatelskou stanici Grunda. Během sedmdesátých a osmdesátých let se podařilo do Čech importovat další představitele tohoto plemene, hlavně z Německa, Holandska a z Francie.

Dnes je u nás v plemenné knize zapsáno zhruba pět tisíc jedinců tohoto plemene. Chovatelé poměrně často vycházejí z naší chovatelské základny. Další pak pejsky a fenky dovážejí z jiných zemí, zejména z Finska a Holandska, nebo se na krytí rozjedou do zahraničí – tím se do českého chovu dostává i jiná, nepříbuzná krev, což je pro chov nesmírně důležité. 

Zdraví na jedničku

Je to jedno z mála plemen, které není postiženo množstvím chorob, jak je dnes běžné už u spousty dalších plemen. U nás se u velššpringršpanělů sledují hlavně kyčelní klouby (což je i jedna z podmínek pro splnění chovnosti). Někteří čeští chovatelé dobrovolně u svých psů sledují také oči a nechávají jim dělat oční vyšetření. V zahraničí se nepovinně sleduje ještě funkce štítné žlázy, loketní klouby a srdce. 

Pro koho se hodí?

Velššpringršpaněl je středně velké plemeno (výška je v průměru 46 cm u fen a v průměru 48 cm u psů). Je to silný pes s pevnou stavbou těla, velmi podobný svému bratranci anglickému špringr španělovi, je ale menšího vzrůstu.  Má polodlouhou srst hedvábné textury a jedinečného červenobílého zbarvení. Udržování srsti je snazší než u špringr španěla.

Velššpringršpaněl je laskavý, přátelský, věrný a milý pes, chovatelé i majitelé ho řadí mezi psy s vysokou inteligencí. Je odolný a temperamentní, někdy trochu impulzivní a svéhlavý, to však může být využito jako výhoda. Potřebuje hodně pohybu, výběh, kde by se vyřádil, procházky na dlouhé vzdálenosti spojené s fyzickou zátěží, unavit španěla totiž není snadné. Dopřejete-li mu je, nebude už doma mít sílu na lumpačení a rád si užije i chvíli klidu. Dokáže být vytrvalým pracovníkem a věrným společníkem. Velššpringršpaněl se hodí jak do rodin s dětmi, tak pro lidi milující pohyb, myslivci si ho pak cení jako výborného loveckého psa. Prostě to je skvělý společník pro sport i zábavu. Může žít v bytě, v domě i na zahradě. Samozřejmě v každém z těchto prostředí musí mít vytvořeny odpovídající podmínky – chováte-li ho v bytě nebo v domě, musíte s ním pravidelně chodit ven, potřebuje se hodně proběhnout. Ve výběhu na zahradě vám bude vděčný, když se mu budete věnovat, když bude při práci i zábavě s vámi, protože kontakt s lidmi potřebuje a má ho rád. Dobře vychází i s ostatními pejsky.

Zkušenosti chovatelky 

Zuzana Brixi, CHS Brixi´s Pride,  www.brixispride.com 
Pejskům se aktivně věnuje už 20 let. Její první velššpringršpaněl byla tříletá fenka, která do rodiny přišla před sedmi lety.
 

Díky pejskům jsem poznala svého muže a založili jsme rodinu. Manžel se pejskům věnuje přibližně stejně tak dlouho jako já, a také se mu za tu dobu podařilo získat spoustu zkušeností. Naše první velššpringršpanělka k nám přijela jako naprosto úžasná, vyrovnaná, bezproblémová „dáma“. Úplně mě okouzlilo, že je to tak rychle přizpůsobivý, chápavý, přemýšlivý pes – a zároveň je tak přírodní, nepřešlechtěná – a takoví jsou i ostatní velšpringršpanělé. Nedlouho poté jsme se rozhodli, že si dovezeme naši první importovanou fenečku, pochází z nejlepší a jedné z nejstarších chovatelských stanic v Holandsku. Myšlenka věnovat se chovu tohoto úžasného plemene na sebe nenechala dlouho čekat.

Haf a Mňau: Můžete se pochlubit nějakými úspěchy vašich odchovů?

Jsme hrdí na naše pejsky, máme doma několikanásobné šampiony z několika zemí. Máme importované fenky z Holandska a na krytí téměř vždy jezdíme do zahraničí. Vybíráme si kvalitní, zdravé a povahově vyrovnané krycí pejsky. Štěňátka od nás najdete nejen v České republice, ale i v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku, Švýcarsku, Norsku, Rusku a Maďarsku.

Naše chovatelská stanice Brixi’s Pride byla založena v roce 2008, je to rodinná chovatelská stanice – péči o naše pejsky se věnujeme všichni, to znamená já s manželem i oba naši synové. Naším cílem je chovat zdravé, povahově vyrovnané pejsky s výborným exteriérem a pracovními vlohami. Těší nás, že s námi majitelé našich štěňátek zůstávají v kontaktu a dělí se s námi o vlastní zážitky. Kdykoliv jsme jim také připraveni pomoct a poradit. S mnoha jsme se stali velice dobrými a blízkými přáteli, a za to vděčíme těmto úžasným psům...

Haf a Mňau: Předpokládám, že za těch 20 let jste zažila i jiná plemena, můžete je porovnat?

Ano, měla jsem možnost poznat víc plemen, hlavně služebních a loveckých, ale žádné pro mne není tak naprosto bezkonkurenční jako právě velššpringr. Jedineční jsou pro mne nejen svými vlastnostmi, ale i vzhledově. Jsou to neuvěřitelně elegantní psi – v běhu vynikne jejich krásná, jednoduchá a hlavně funkční stavba těla, je to radost se na ně už i jen dívat. 

Haf a Mňau:  Podnikáte s majiteli dalších velššpringrů nějaké společné akce?

S pejsky se zúčastňujeme výstav, kde se hodnotí jejich exteriér, i pracovních zkoušek (lovecké), kde jde o vrozené a vycvičené dovednosti. Na všech těchto místech se potkáváme se stejně nadšenými lidmi, jako jsme my, máme tedy dost možností probírat své poznatky a získávat nové. Naši pejsci přitom se svými čtyřnohými kamarády tráví veselé chvilky společným dováděním. Jsem moc ráda, že jsme měli možnost toto plemeno poznat, a za to chci také moc poděkovat mojí kamarádce Janě.

 

Tento článek vyšel v časopisu č. 3-4/2015.

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Český strakatý pes - atlas plemen

Border kolie - nejchytřejší pes

Jack Russell teriér - Aktivní komik

Saarloosův vlčák - tělem i duší vlk

Senioři v útulcích

Všechny články z této rubriky...

0Ohodnotit