Jak se účastnit online kurzů (a nezbláznit se z toho)

Publikováno: 15.5.2020
Autor: Kateřina Lerlová
Foto: Archiv Kateřina Lerlová

Online kurzů se účastním už dlouho, hlavně proto, že témata, která mě zajímala, tehdy u nás vůbec dostupná nebyla. To je hlavní bonus online kurzů - můžete se učit i od člověka z druhé půlky zeměkoule, aniž byste za ním museli jezdit. Samozřejmě v době karantény je celkem jedno, jestli má člověk trenéra v sousedním městě, sousedním státě nebo na jiném kontinentu, stejně trénuje doma. Napíšu pár tipů, nad kterými je dobré se při účasti v online kurzech zamyslet.

Jaké jsou vlastně varianty online kurzů? Různé. Od skupinových po individuální, od samostudijních po řízené, jednorázové webináře nebo několikatýdenní výzvy, kde je i možnost "vyhrát" nějaké ceny.

U velké většiny kurzů má člověk možnost vybrat si svou úroveň aktivního zapojení - zda jako aktivní účastník, což obvykle znamená možnost posílat videa svého tréninku a získávat k nim zpětnou vazbu, pokládat otázky a získávat odpovědi, nebo jako divák. Někdy i to "diváctví" je rozdělené na možnost pokládat otázky k úkolům nebo videím účastníků, popřípadě poslat v omezenější míře než aktivní účastník svoje video k okomentování (aktivní účastník má například možnost neomezeně, divák 1x týdně), či být pouhým pasivním pozorovatelem s možností diskutovat či vůbec ne. Tak to například bývá v Denise Fenzi Dog Sports Academy.

Kurzy označené jako "výzva" obvykle obsahují nějaký prvek soutěživosti - účastníci dostávají úkoly za jejichž splnění jsou jim přiřazovány body a týmy s nejvyšším počtem bodů získají nějakou "výhru". Někdy je ta výhra jen to, že zvládli všechny úkoly včas. Někdy to je skutečně nějaká cena, třeba sleva na další kurz, kokarda nebo pamlsky.

Webináře jsou jako přednáška, obvykle delší videa, kde lektor o problematice přednáší, často při promítání předem připravené prezentace a v průběhu nebo na konci odpovídá na otázky posluchačů, buď poslané předem nebo napsané v průběhu webináře do chatu. Někdy jsou webináře součástí kurzů jako kontaktnější způsob komunikace s účastníky na dálku. Webináře jsou obvykle vysílány živě,ale zároveň se dají uložit a sledovat i ze záznamu.

Příkladem takového webináře jsou například videa od K9 Hydro Services, které jsou pak zdarma přístupné na YouTube.

Jinak k online kurzům jsou využívané různé platformy - diskusní skupiny a fóra (například Fenzi Dog Sports Academy nebo Agility University), strukturovaný web s videy a materiály ke stažení s možností vkládání komentářů (jako má třeba Susan Garrett nebo jako je Online Pet Health), interaktivní učebny poskytované e-learningovými platformami (jsem v několika takových hooping kurzech) a v neposlední řadě i uzavřené skupiny na Facebooku. Facebook nově umožňuje tvořit lekce, které si uchovávají své pořadí, takže tam jsou materiály přehledněji, než kdyby byly v jednotlivých příspěvcích. Nedávno jsem zjistila, že Google má aplikaci Classroom (Učebna), kam vám stačí mít vytvořený účet na Googlu, a přijde mi to ještě o něco přehlednější než Facebook, který někdo třeba z přesvědčení bojkotuje. Můžete se podívat na volně přístupnou učebnu s archivovanými úkoly z ONLINE - Efektivní trénink.

Tak to bylo o podobě online kurzů, a teď jak se s tím poprat prakticky, aby si z toho člověk něco odnesl.

  • Dopředu si uvědomte, jak je kurz dlouhý. Jednak jeho aktivní část, jak často jsou úkoly zveřejňovány, jak dlouho budete mít k materiálům přístup po skončení aktivní části kurzu. Pokud o sobě víte, že jste flákač jako já, tak vám to může pomoci třeba v rozhodování, jestli je pro vás efektivnější být aktivním účastníkem než divákem. Jediné dva kurzy, kde jsem makala fakt naplno byli první Přivolávači, protože to jednak stálo děsných peněz, druhak jsem byla na vejšce a měla jsem moře času na tréninky se psem, což mi s nástupem do pracovního procesu skončilo. Druhý takový kurz byl "certifikovaný" fitness trenér, protože jsem věděla, že jestli ty úkoly nesplním, tak nezískám certifikát. U všech ostatních kurzů (a že jich nebylo málo) to většinou skončilo u přesvědčení, že tentokrát to neproflákám, a bylo skoro jedno, jestli jsem se hlásila jako aktivní účastník nebo jako divák.
  • Že je něco přístupné kdykoli také může dopadnout tak, že to budu pořád odkládat, až se ktomu nedostanu vůbec. Pomůže vám dopředu si stanovit dny a časy, kdy se budete věnovat teoretické (přečtu si, o čem to je) a praktické (nakrájím si pamlsky, seženu si potřebné pomůcky) přípravě na úkoly a kdy budete úkoly skutečně plnit. Napište si to do kalendáře, jako byste měli jet někam na hodinu na trénink.
  • Identifikujte si dopředu možné problémy - které dny máte fakt nabité a bude obtížné tam nastrkat ještě půl hodiny tréninku? Kdy se dá očekávat, že po práci nebudete v nejlepším rozpoložení, aby se vám cvičilo uvolněně? Máte o víkendu v plánu závody nebo třeba rodinnou oslavu? Pokud se tam budete chtít vměstnat trénink, tak raději ráno, než začne šrumec, nebo večer, až se to uklidní? Pokud vynecháte, budete mít někdy příležitost si to vynahradit?
  • Kromě tréninku počítejte s tím, že vám čas zabere i úprava videí. A i kdybyste je neupravovali, musíte se podívat, abyste alespoň mohli určit čas, kdy se na videu odehrává něco, k čemu byste chtěli radu. Snažte si natáčet videa i v případě, že jste jen diváci. Můžete dělat trenéra sami sobě, často se stačí podívat na video a hned uvidíte chyby, které jste při cvičení samotném nevnímali. Navíc tak budete mít i obrazový materiál k připomenutí si tréninku v budoucnu, většina kurzů poskytuje jen psané materiály popřípadě audiozáznamy, videa jen výjimečně.
  • Pomůže domluvit se s někým, s kým se budete vzájemně kontrolovat. Může to být kamarád nebo kamarádka, který dělá stejný kurz, ale může to být i tréninkový kolega, který v kurzu není. Pokud to je možné, sejít se na společný trénink, nebo si alespoň napsat či zavolat, jak se vám daří postupovat. S Přivolávači jsme měli vytvořené české skupiny a čas od času jsme se sešli na cvičení i osobně, přestože naše trenérka byla za Velkou louží.

Jak si uchovat materiály?

Jedna varianta je, že je lektor má už předpřipravené a stačí je jen stáhnout. I tak se může stát, že si chcete třeba z webinářů dělat poznámky. Možná preferujete různí psaní a máte k tomu sešítek. Nebo si děláte poznámky do počítače. Je ideální vytvořit si v počítači složku s názvem kurzu, kam si vše budete ukládat, ať v tom máte nějaký pořádek a i po letech se v tom vyznáte. Ideální je si všechno zálohovat, ať už na externí disk nebo na úložiště jako je třeba Google Drive. Můj oblíbený program je Evernote, ke stažení zdarma na dvě zařízení (obvykle pracuji na stolním počítači i laptopu nebo tabletu), popřípadě je přístupný i přes webové rozhraní, automaticky se synchronizuje. I když je třeba přístup do některých kurzů "doživotní" může se stát, že zapomenete adresu s webem kurzu, takže se hodí mít maximum věcí uložených u sebe. Mimochodem, abych na ty kurzy, které mám "doživotní" nebo si pravidelně obnovují členství, nezapomněla, tak je mám ve webovém prohlížeči připnuté na liště.

Co říci závěrem? Že každému sedne něco jiného. Jako s trenéry - co jednomu vyhovuje, to může druhého iritovat. V zásadě ale platí to, co o intenzivkách - skoro na každé se dá najít něco užitečného, i když to je třeba někdy jen opakování zásad, které už znáte. Jen je pak potřeba zvážit poměr investovaného času a peněz k užitku z kurzu. Hodně trenérů teď nabízí spoustu tréninkových tipů veřejně zdarma. Pěkný projekt spustily holky FB skupinou Doma se psem, kde se střídá osm trenérek s osmi tématy - obedience, reaktivci + přivolávači, hlavolamy + hry, veterina pozitivně, nosework, agility, dogdancing a canine fitness.

Tak si to užijte a nezblázněte se z toho. Klidně si třeba přečtěte knížku, meditujte, ale také si sami zacvičte.

Kateřina Lerlová
www.fittobefuntastic.eu

Kam dál: 

Dogdancing - sestavy a pamlsky

Dogdancing - O povelech a ukazování

Příprava na dogdancingové zkoušky: tipy a triky

Heroparkur - ideální sport pro posílení sebedůvěry psa

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...