Problémový pes snadno a rychle - 9.

Publikováno: 7.7.2014
Autor: Ing. Pavel Bradáč
Foto: Táňa Kottová, Aneta Jungerová a archiv redakce

Diskuze a poradny na internetu jsou někdy zdrojem naprosto neuvěřitelných informací a názorů. Osobně se do nich zapojuji velmi málo, protože, jak jsem psal už mnohokrát, bez analýzy problému a zjištění jeho skutečné příčiny není efektivní řešení možné.

Učte psa, aby vás nechával manipulovat s ním rukama, a učte ho, že to je zábava

Každý případ daného chování psa si musím promyslet, to, proč jsou se psem problémy, může mít spoustu příčin, a též řešení, které platí u jednoho psa, může jinému ublížit. Na každou úvodní individuální konzultaci si rezervuji plné dvě hodiny času, protože někdy se příčina hledá velmi těžko a někdy, často u psů z útulků, se ani přesně stanovit nedá, pak musíme pracovat s tím, co víme. Řešení problému se psem totiž musí být promyšleno ze všech stran včetně různých „kdyby – tedy a podobně“. Nedávno mne ale jedna diskuze trošku „nadzvedla“, kdosi v ní neústupně prosazoval svůj názor na problémové chování fenky NO, dalo by se popsat takto: „někdo přišel zezadu k psovi, který štěkal na okně, a objal ho; pes se otočil, zavrčel a naznačil útok, během okamžiku se vzpamatoval a nedokončil ho“. Tu fenku NO znám dobře, pracuji s ní dlouhodobě, zpočátku to byla práce velmi složitá, fenka zřejmě žila nějakou dobu v lese z toho, co si ulovila. Majitelka udělala s fenkou velký kus práce – už jen to, že fenka útok nedokončila, že si to včas uvědomila a neublížila jí, je v tak napjaté situaci obrovský úspěch.

Důvodů takového chování může být víc, proto si v tomto dílu projdeme některé z možností, které znám nejen z praxe a které mohou být příčinou toho, proč psi reagují nepatřičně. Výčet příčin samozřejmě není úplný, uvádím jenom ty z mého pohledu nejčastější.

1. Pes vrčí a poté útočí – útočí proto, že se bojí nebo se sebou nechce nechat manipulovat – reakce člověka je „tohle si pes nesmí dovolit“ – odnaučí ho vrčet (ale už nemá informaci o tom, že pes má strach) – pes útočí bez zavrčení (protože zavrčet se bojí). To je asi nejčastější příčina problémů.
Rada: Učte psa, aby vás nechával manipulovat s ním rukama, a učte ho, že to je zábava. Posloužit mohou různé hry a jiné zábavné činnosti.

2. Pes byl v minulosti týrán, takže strachovou agresí reaguje na nějaký podnět – často pohyb ruky, nějaký předmět, pach (složku parfému). Řešení je dost obtížné, protože najít podnět ze skupiny možných je problém. Může jít i o jednorázovou situaci, u které majitel nemusel být, například pes utekl a byl odněkud s použitím násilí vyháněn apod.
Rada: Pokud se náhle mění nebo změní chování psa, zkuste se zamyslet, co se stalo – čím dříve se s řešením problému začne, tím je náprava kratší. Také se rozhlédněte ve svém nejbližším okolí. V nedávné době jsem řešil případ, kdy partner majitelky dobře socializované a bezproblémové pitbulky dostal v hospodě od kamarádů bezva radu: když si nevynutíš pozici vůdce, v noci tě napadne a sežere. Takže ji začal přivazovat k topení a „vychovávat“. A z bezproblémového psa byl najednou pes velmi problémový!

3. Pes se nenaučil svému pánovi důvěřovat, když s ním chce manipulovat – tedy špatně reaguje na některé běžné úkony, často v kombinaci s ne-empatií člověka. Mnoho závažných případů pokousání začíná třeba utíráním tlapek, česáním nebo vytahováním klíštěte, a bohužel pokračuje stejně jako v bodě 1.
Rada: S pozitivně vedeným nácvikem rutinních situací začněte co nejdříve, pomalým a zábavným způsobem naučte psa všechno trpělivě snášet. Mezi rutinní situace zařaďte například i návštěvu veterináře a u výstavních psů prohlídku zubů a genitálií.

4. Velká část problémů (moje statistika říká něco okolo 10–20 %) je způsobena zdravotním problémem psa, a to nejrůznějšího typu – od zánětu v uších přes srdeční nedostatečnost až po rozpad kosti. A často je to opomíjená příčina, že je chování psa zaviněno nemocí někdy nezjistí ani veterináři.
Rada: Začne-li pes měnit chování (nejčastěji to bývá agrese nebo strach), začněte s veterinárním vyšetřením, nechte psovi udělat důkladnou veterinární prohlídku.

5. Jde o něco úplně jiného – leknutí, špatné vyhodnocení situace a podobně – pes totiž rozpoznává osoby (pouze) podle pachu, pohybu a hlasu, a jen velmi málo podle vzhledu.
Rada: Často se zapomíná na to, že pes je také živá bytost s emocemi, pocity, a (ale) také s pudem sebezáchovy. U každého psa existuje práh, za kterým už nevidí jinou možnost než sebezáchovný útok. Pokud dítě (z neznalosti) způsobí psovi bolest, a pes nemá možnost útěku, řeší to z jeho pohledu jedinou možnou cestou.

6. Velmi snadno můžete naučit svého psa agresivitě „převracením na záda“. Nechápu, že je to při neposlušnosti často doporučovaná „výchovná metoda“. Obvyklá doba nápravy vztahu mezi pánem a psem je po takovéto „lekci“ půl roku, popřípadě nikdy.
Rada a vysvětlení: Mnozí psi, u kterých jsem řešil agresi, byli původně „jen“ neposlušní. Po různých „korektivních“ výcvicích a výchovách skončili jako adepti na utracení. V přírodě se totiž nic takového, jako je obracení na záda, nevyskytuje, pro psa je to obrovský stres. Tato poloha je často vysvětlována jako signál podřízenosti – ano, je to tak, ale tento signál dává podřízený pes tím, že se na záda sám položí. Pokud ho k tomu nutí někdo jiný, jde o čistou agresi bez výchovného významu. Rada je jasná: Pokud váš pes neposlouchá, problém je nejčastěji v metodice výcviku. Zkuste nějakou jinou, a mějte trpělivost, u psů nejde nic naráz.

Velmi snadno můžete naučit svého psa agresivitě „převracením na záda“

7. Nemusí jít nutně o agresi, může to být (nezvládnutá) hra, kolikrát vás pes omylem kousnul místo zakousnutí do míčku? Některé psí výzvy ke hře, ale i hry, mohou vypadat opravdu drsně, dokonce i divoce.
Rada: Přemýšlejte – má pes opravdu důvod reagovat agresí?

8. O agresi také nejde při výbuchu emocí z radosti, nezvládnuté emoce má třeba můj novofundlanďan Arnie. Když vycházíme ze dveří kamkoliv a kdykoliv, raduje se tak, že kolem sebe kouše; kousat víc se skoro odnaučil až v dospělosti, protože tohle chování jsem nikdy nepovažoval za problém, takže jsem ho neřešil. Naopak mám ze psí radosti radost také.
Rada: Když váš pes nedokáže zvládnout pozitivní emoce a reaguje nepřiměřeně, nedovolte emoce ještě stupňovat. Činnosti směřující k jeho rozdivočení rozdělte, zpomalte přípravu, psa neodměňujte různými „nech toho“ a podobně. Emoce se přenášejí obousměrně, nenechte se tedy psem „vytočit“, protože i emoce se zrcadlí a pak vše graduje. Pouze klidný majitel může uklidnit psa.

9. Může jít přímo o způsob hry. Už několikrát jsem řešil problém s chováním psů, kteří si vybírali rukáv, nohavice či tkaničky od bot jako hračku (myslím psy bez zkušeností s výcvikem obran), líbilo se jim, jak majitelé výskají a volají „nesmíííííš!“ a dělají jiné veselé činnosti.
Rada: Je v podstatě stejná jako v předchozím případě, pes si obvykle hraje s tím, s čím ho naučíte si hrát. Pokud mu budete brát tričko a přetahovat se o něj, bude ho brát jako hračku, a vy budete mít při převlékání problém. Pokud tričko zahodíte – pustíte ho, když ho uchopí pes – ztratí pro něj na zajímavosti.

10. Může také jít o způsob komunikace, psi vám ne právě příjemným způsobem říkají „nech toho“. Pes často bere lidskou ruku jako čenich jiného psa, resp. jako čenich váš, rukou děláte věci, které psi dělají čenichem. A proto někdy, často když se cítí ohrožen, komunikuje tím, že kouše do rukou. Případy takových zranění bývají často vážné.
Rada: Začne-li se takto chovat štěně, musíte mu to hned zarazit – třeba okamžitě ukončit hru, kontakt atd. Pokud takto komunikuje dospělý pes, obraťte se na odborníka. Já v těchto případech obvykle používám komplexní řešení složené z vrácení narušené důvěry, omezení problémových situací a jejich následného naučení formou hry – tedy učím psa, že ruka je kamarád – a dalších prvků.

11. Psi se také někdy snaží „vychovávat rodinu“, to když mají pocit, že by je rodina měla poslouchat – tehdy členy rodiny koušou do oblasti dlaně, někdy bohužel i do obličeje (dlaň chápe pes jako ekvivalent čumáku). Toto případy chování jsou, pokud je pes rozmazlený a prosazuje si tímto způsobem svou vůli, často kombinované s chováním psů popsaném v dalším bodu.
Rada: Rozmazlujte psa správně, tedy (zábavnými) činnostmi, které organizujete vy, a tím ho naučíte, že je příjemné vás poslouchat.

12. Příčinou může být i syndrom necitlivého čenichu (někdy čumáku). Pokud se v rané socializační fázi u štěněte zanedbala výchova, pes se při kousání nenaučí poznat hranici – a místo jemného kousnutí nebo nekousání kouše naplno vždy, a pak to bolí.
Rada: Tady platí víc než jinde, že co se v mládí naučíš, v dospělosti jako když najdeš. Pro řešení tohoto problému existuje velký výběr her a jiných činností.

13. V tomto seznamu by neměly chybět zdrojové agrese, tedy agrese teritoriální, třebaže agrese vůči členům rodiny je málo pravděpodobná (když jsme u té jednokolejnosti – někteří staří soudní znalci z oboru kynologie neuznávají jinou než teritoriální agresivitu), pravděpodobnější a častější je další bod.
Rada: Teritorium patří vůdci smečky, proto by pes měl mít jako jediný osobní prostor pelíšek (bezpečné zázemí potřebuje), o ostatní prostory by se měl dělit. Tedy přístup „to je jeho křeslo, tak nikdo nesmí“ už odmala nahrazujte přístupem „tam můžeš, když ti to dovolím“ a učte (pozitivně) povel „dolů“.

Zdrojová agrese, kdy chráněným zdrojem je potrava, je častým projevem u psů, kteří zažili opravdový dlouhodobý hlad

14. Zdrojová agrese, kdy chráněným zdrojem je potrava, je častým projevem u psů, kteří zažili opravdový dlouhodobý hlad – mají pak k potravě větší a silnější vztah.
Rada: Pokud máte podobný problém, řešte ho s odborníkem.

15. Výčet mých zkušeností by nebyl kompletní, kdybych nezmínil některá „hlídací“ plemena, u kterých je (záměrně) snížena schopnost socializace, aby byli dobrými hlídači. Člen rodiny, který se přidá do „smečky“ po druhém roce jejich života, není psy přijat bezvýhradně a je vždy považován za trochu cizího.
Rada: Výběr podobného psa si dobře rozmyslete, stejně jako to, zda je ochranné chování pro vás důležité natolik, abyste riskovali ochranu třeba před vzdálenější rodinou. I u těchto plemen jde důslednou a cílenou socializací hodně změnit, dá to ale víc práce.

16. Naučené chování špatným(!) figurantem na obranách je také jednou, a ne nevýznamnou možností. Problémové chování takových psů jsem už několikrát řešil, zejména u „necvičákových“ plemen. Šlo o případy, kdy si figuranti pro zvýšení agresivity psa vypomohli různými nefér metodami. Ve psech pak zůstal na dlouhou dobu pocit silné nedůvěry k člověku.
Rada: Obrany vedené formou hry mohou být pro psa zábavou, obrany cvičené agresí mohou vyústit v problém. Věnujte výběru figuranta velkou pozornost, vyplatí se to.

17. Přenesená agrese, často ze vzrušení něčím jiným, na co pes nedovede dosáhnout. Příklad: dva psi za plotem se poperou mezi sebou, když kolem projde narušitel, na kterého nemohou. Může ale jít i o případ horší, který skončí napadením člověka, pokud míra vzrušení překročí určitou mez.
Rada: Socializujte co nejvíce a co nejdříve. A pokud znáte situace, na které váš pes reaguje afektem, učte ho zvládat je v klidu.

18. Konečně by ve výčtu nemělo být opomenuto naučené chování. Naučené často mimoděk, jen špatnou (obvykle neverbální) komunikací majitele.

A na úplný konec tohoto dílu: Problémový není pes, problémové je chování. Tato věta není moje, ale líbila se mi natolik, že jsem si ji půjčil. Část majitelů psů nevěří, event. ani netuší, kolik by se toho dalo v chování jejich psa změnit i při malé námaze. O to víc si užívám, když na konci víkendu pro bázlivé psy chodilo 25 psů a majitelů v těsném kontaktu bez výraznějších reakcí, když si na víkendu pro štěňata půlroční akita, která v pátek dorážela na všechny a na všechno, v neděli hrála s ostatními. Příště se snad už konečně dostanu k návodům, co dělat od příchodu štěněte tak, aby z něj vyrostl bezproblémový pes, tedy k ochutnávce toho, co také učíme na našich víkendech a táborech.

Problémový není pes, problémové je chování

Ing. Pavel Bradáč se věnuje psům od roku 1993 a profesionálně od roku 2009. V současnosti vede psí Školu pracovní a zábavné kynologie, která učí a pomáhá správnému vztahu člověka a psa pomocí správné a pro psa pochopitelné komunikace, vytváření vzájemné důvěry a pomocí přirozené autority. Kontakty: pavel@bradac.cz, www.skola.kynolog.cz

Článek vyšel v časopisu č. 5/2013

logo Haf a Mňau

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Problémový pes snadno a rychle - 8.

Problémový pes snadno a rychle - 10.

Další krůček – základní polohy psa

Výcvikové video Brit (40) - Výběr krmiva

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...