Počet mazlíčků s onemocněním srdce a cév se v dnešní době zvyšuje, nejen díky jejich nevhodnému šlechtění, ale také díky podmínkám ve kterých žijí. Riziko propuknutí tohoto onemocnění lze v mnohých případech snížit správnou životosprávou a přiměřeným pohybem. V některých případech ale prevence nestačí, je proto vhodné nechat svému mazlíčkovi vyšetřit srdíčko kardiologem. Včas nasazené léky mohou Vašemu zvířátku výrazně prodloužit život a ulehčit od případných problémů. Někdy je ovšem nevyhnutelná operace. Čim dřív se zjistí vada na srdíčku a začne se řešit, tím menší následky problém zanechá a zvířátko může prožít plnohodnotný život.
Srdce jako pumpa vhání okysličenou krev do cév, kterými proudí i do nejodlehlejších částí těla. Nemocné srdce ztrácí tuto funkci, krev nedokáže normálně cirkulovat po těle a dochází k nahromadění tekutin. Srdíčko se může zvětšovat, může docházet k nepravidelnostem v pumpování krve, případně i ke snížení schopnosti vypudit dostatečný objem krve do tělíčka. Další z problémů nastává, pokud se srdeční chlopně začnou deformovat a nedokáží zajistit dostatečnou těsnost při naplňování srdíčka a vypuzování krve do oběhu, tudíž se do těla a z těla nedostane dostatečný objem krve.
U některých plemen jako například kavalír king charles španěl, jezevčík, west highland white terier, malý knírač, kokršpaněl, yorkshire terier, beagle, čivava atd. se často setkáváme s vadami chlopní, zatímco u velkých plemen s hlubokým hrudníkem (zejména starších 3 let nad 20 kg) jako například dobrman, irský vlkodav, boxer, německý ovčák, německá doga a rotvajler je problémem spíše dilatační kardiomyopatie. Srdeční vady se nevyhýbají ani naším kočičím pacientům, zejména je třeba dbát vyšší opatrnosti u mainských mývalích, siamských, britských, perských koček, sphynx nebo například ragdollů.
V časném stádiu onemocnění nemusí být projevy srdeční vady patrné, ale pokud se onemocnění vyvíjí, mohou se objevit následující příznaky:
Jakmile se dostavují již zřetelné příznaky onemocnění, vyhlídky na plnohodnotný dlouhý život Vašeho miláčka se podstatně zhoršují, proto doporučujeme neváhat a objednat se na kardiologické vyšetření.
Základní diagnostika onemocnění zahrnuje důkladnou anamnézu (vyslechnutí majitele), klinické vyšetření (obsahuje mimo jiného poslech srdíčka fonendoskopem), rentgenové a sonografické vyšetření srdce. V některých případech je vhodné využít techniku elektrokardiografie a zobrazovací techniku podle Dopplera. Ne všechna tato vyšetření jsou dostupná u každého veterinárního lékaře, pro důkladnější vyšetření je třeba vyhledat specialistu kardiologa.
