Jak poznat a zvládnout bolest u psů

Publikováno: 8.3.2019
Autor: Šárka Janouchová
Foto: Archiv Šárka Janouchová, archiv PesWeb

Neznám nikoho, kdo by ji měl rád, a přesto je běžnou součástí našich životů. Bolest! Často tiše plíživá a začínající jen pozvolným a občasným píchnutím v boku či někde jinde na těle.

Bolest je velmi individuální. Asi každý zažil situaci, kdy ho bolela hlava a svět kolem po něm chtěl výkon, aktivitu . . . prostě to své. V tu chvíli si člověk uvědomí, jak moc osobní záležitostí bolest je. Zároveň s tím si uvědomíme, že nejprve musíme o své bolesti ostatním říct, jinak může zůstat nepovšimnuta. A stejně tak je tomu u našich psů. I oni mohou v tichosti a bez povšimnutí trpět bolestí. Jejím rozpoznáním a především zvládáním, se už zabývá řada vědců a veterinářů. Cesta vede přes porozumění bolesti jako takové, tomu, jak funguje a jak ji nejen u psů, ale všeobecně u zvířat poznat, minimalizovat, případně úplně odstranit. Pouhé snížení bolesti může vést k výraznému zlepšení života jedince, neboť fyzická bolest je přímo propojená s psychikou a pocitem celkové pohody.

V procesu rozpoznání bolesti u psa hraje zásadní roli majitel. On by měl být tím prvním, kdo rozezná indikátory bolesti či nepohodlí u svého psa. Samozřejmě důležitou roli hraje i veterinář, který by měl být slovům majitele otevřený a naslouchat, co majitel o chování a aktivitách psa říká a rozeznat tak možné projevy bolesti. Společně by pak měli hledat efektivní způsob péče a zvládnutí bolesti.

Co vlastně bolest je?

Všeobecně lze říci, že je to něco nepříjemného, co může být, do menší či větší míry, omezující fyzicky i psychicky. Jak už bylo řečeno bolest je velmi subjektivní a tudíž i obtížně měřitelná. Zcela běžně ke mě chodí hafani, kteří jsou hraví a veselí a přesto, nemohou chodit a kulhají. Jsem si jistá, že mnoho veterinářů má zkušenost, kdy do ordinace přišel pes s poraněnou nohou, běhal po ordinaci a vrtěl ocasem a jiný pes se stejným zraněním extrémně panicky naříkal bolestí. Jeden evidentně potřebuje léky, ale co ten psí pacient, který je klidný a bolest viditelně neprojevuje?

Jak tedy bolest zjistit?

Jsou situace, kdy je vše zcela jasné - jsme-li svědky nějaké nehody či poranění psa, při zcela evidentních zraněních např. zlomená končetina, přetržený křížový vaz, nebo po nějaké operaci. Ale co skrytá bolest? Taková, která není evidentní na první pohled? Zde je třeba stát se dobrými pozorovateli, protože s bolestí je spojena změna v chování - pes vykonává některé úkony s menší ochotou např. chůze do schodů/ze schodů, překonávání překážek, neochota k některým cvikům a aktivitám. Rovněž může mít větší potřebu odpočívat a být méně aktivní. Může začít negativně reagovat na manipulaci, ať už je to zvedání, česání či manipulace s tlapkami. Velmi často jsou to jen malé drobnosti, kterým nepřisuzujeme žádný význam. U dospělých psů jsou naprosto běžné bolesti zad, které mohou být viditelně zjevné až v pozdějším věku. Projevy spojené s bolestí zad můžeme dobře pozorovat právě u starších psů, kteří mají potíže se vstáváním, někdy dokonce odmítáním vstát z pelíšku. Bolesti v oblasti krční páteře se zase mohou projevovat olizováním nebo dokonce okusováním předních tlapek. To je v mnoha případech diagnostikováno mylně jako alergie. I potřeba psa kadit na několikrát (udělá bobek, popojde, udělá další apod.) je projevem bolesti zad. Všímejte si těchto nenápadných změn v chování, neboť to jsou jediné signály, kterými váš pes komunikuje svou potřebu pomoci s bolestí.

Jak bolest zvládnout?

Musí-li váš pes podstoupit nějakou operaci, pak je vždy vhodné probrat s veterinářem možná řešení následné bolesti. Například při lokálních zákrocích není většinou třeba léky na bolest podávat, ale pokud musí váš pes podstoupit náročnou operaci, je určitě namístě to ve spolupráci s veterinářem zvážit. Psychická i fyzická pohoda mohou urychlit uzdravení.

S veterinářem určitě stojí za to řešit i chronickou bolest např. u psů s artrózou, kde vhodná volba podávání přípravků proti bolesti může nejen zlepšit pohyblivost psa, ale pomoci zmenšit či odstranit zánětlivé procesy. Na druhé straně v některých případech podávání utišujících léků může stav zvířete zhoršit, neboť pes bolest necítí a zatěžuje tak poraněné místo, které by naopak potřebovalo klid k úzdravě. Proto je vždy třeba zvážit situaci individuálně pro daného psa, jeho kondici, temperament, zvyky, pohybový režim a samozřejmě případná možná rizika.

Stejně důležitým faktorem je vhodná výživa. Každý pes se bude mnohem lépe bránit případným degenerativním onemocněním a nápravě poraněných tkání, bude-li dostávat kvalitní stravu.

Nedílnou součástí zvládání bolesti je i vhodný pohyb, stejně jako odpovídající péče o pohybový aparátu. Psí tělo bylo vyrobeno na pohyb. Ten je důležitý v každém věku. Je však stejně důležité uzpůsobit pohybový režim stavu a kondici psa. U psů s pohybovými potížemi bychom se měli držet zásady, že méně je někdy více, tzn. svaly bychom měly zatěžovat často, ale málo, abychom je zapojovaly, ale nedocházelo k jejich přetěžování. Rozhodně pohybový aparát psa ocení více procházku pět krát za den na deset minut, než jedenkrát za den na hodinu.

U velmi aktivních psů (v aktivním tréninku, při psích sportech apod.) je pak třeba zajistit správnou péči o pohybový aparát v podobě vhodného tréninkového programu a přípravy těla na aktivitu, včetně pravidelného uvolňování (vhodné masáže, hydroterapie, fyzioterapie, myoterapie apod.) a dostatečného odpočinku po námaze. Vždyť jejich aktivity lze směle přirovnat k vrcholovým sportovcům a ti také nevyskočí z auta rovnou na závodní dráhu a po absolvování závodu zpět do auta a domů. Pro skvělý výkon musí trénovat, postupně přidávat na zátěži, stejně jako dopřávat tělu a svalům pravidelnou péči.

Stále se setkávám s názory, že "pes je blázen do aktivit, že sám chce běhat a být aktivní a z toho je jasné, že je v pohodě a bez bolesti a nepotřebuje tedy žádnou zvláštní péči". Toto naše přesvědčení však vychází z poznatků a zkušeností před mnoha desítkami let, kdy psi byli nejčastěji na zahradě. Psů ve městech a městských bytech bylo jen velmi málo. V podstatě jedinou sportovní aktivitou, která tehdy byla k mání, byl svazarmovský výcvik poslušnosti. Od té doby se však mnohé změnilo. Psi se stali nedílnou součástí našich domácnosti, gaučů a postelí. Psí sporty se rozvíjí rychlostí, že je jen obtížné je všechny sledovat a na psy je kladen stejný nárok na rychlost a výkon, jako v našem lidském světe. O "produkci" vrhů oblíbených plemen jako v továrnách a s tím související nárůst nejrůznějších druhů onemocnění ani nemluvím. To vše samozřejmě zvětšuje prostor pro nejrůznější zdravotní potíže a s nimi spojenou bolest. To málo, co pro ně můžeme udělat, je dávat větší pozornost signálům diskomfortu a bolesti a případně hledat řešení, jež zlepší jejich životní pohodu a umožní co nejdelší život bez bolesti.

Kam dál: 

Syndrom kognitivní dysfunkce

Nadváha a obezita: novodobý strašák našich mazlíčků

M

První pomoc při konzumaci toxické potraviny pejskem

Základy první pomoci pro psy - resuscitace

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...