Dnes je vlivem změny způsobu života (méně nebezpečné tvrdé práce, více pohodlí a péče), kvalitní výživy a pokroků ve veterinární medicíně mezi psy mnohem více seniorů, než tomu bývalo dříve. To s sebou nese výskyt nejrůznějších onemocnění, ať již ortopedických, interních, oftalmologických či kožních a dalších, která jsou v přímé souvislosti s vyšším věkem.
Během stárnutí se u psů kromě fyzických změn setkáváme také se změnami mentálních schopností. To znamená, že se snižuje jejich schopnost učit se nové věci a dochází k zapomínání, někdy až k určité zmatenosti a dezorientaci. Někteří staří psi se začnou chovat bázlivě nebo agresivně k lidem a k ostatním psům, nepoznávají známé. Mohou trpět poruchami spánku – v noci bdí a celé dny prospí.
Častou poruchou jsou úzkostné stavy, kdy pes najednou nedokáže být sám doma nebo na zahradě, začne se bát projít určitým místem na procházce, děsí ho bouřka a ostré zvuky. Mírný strach z určitých jevů nebo úkonů, kterým pes trpěl dlouhodobě, se prohlubuje až k panice. Velice obtěžujícím projevem stárnutí bývá nečistotnost způsobená nejen ochabnutím svěračů, ale také neschopností uvědomit si včas potřebu vyprázdnění a vhodnost místa. Tyto mentální poruchy má na svědomí neurodegenerativní onemocnění, kterému se říká syndrom kognitivní dysfunkce psů (Canine Cognitive Dysfunction Syndrome – CCDS). Jde zřejmě o obdobu Alzheimerovy choroby známé u lidí. Postižení mozkových buněk je nevratné. Proto hlavní opatření spočívají v prevenci a ve snaze zpomalit degenerativní proces.
Jednou cestou je správná výživa. Bylo prokázáno, že dieta obohacená o antioxidanty chrání mozek před účinkem volných radikálů a zlepšuje kognitivní schopnosti starých psů. Obohacení stravy o alfa-kasozepin zase může snížit výskyt projevů strachu. Velkou roli v agresivním chování hraje aktivita serotoninu v centrálním nervovém systému. Serotonin je syntetizován z aminokyseliny tryptofanu, jehož dostupnost závisí na jeho obsahu v dietě, ale také na přítomnosti ostatních aminokyselin, které soupeří s tryptofanem při transportu z krve do mozku. Takže krmení nízkoproteinové diety doplněné o tryptofan může redukovat například agresi spojenou s fyzickou bolestí nebo se zhoršeným smyslovým vnímáním. Poraďte se proto se svým veterinářem, která dieta nebo který doplněk stravy bude pro vašeho psa nejlepší.
Druhou cestou je přiměřená aktivita. Velký vliv na kognitivní schopnosti stárnoucího psa má pestré prostředí. Procházky by měly být spíše kratší a častější, zvláště v době, kdy je velké horko nebo zima, ale na místa, kam chodí i jiní psi. Dopřejte mu společenský kontakt s nimi, pokud o to stojí. Když ne, určitě si alespoň „přečte a přepíše“ značky. Dávejte psovi drobné úkoly, na které stačí a které dělá rád, a vydatně ho chvalte a odměňujte oblíbenými pamlsky. Právě při pocitu užitečnosti a radosti z dobře odvedené práce se vyplavuje do mozku serotonin a zahání všechny chmury. Důležité jsou hry na procvičování paměti. Spojte je s jídlem. Sestavte z krabic jednoduché bludiště s dobrotou ukrytou vždy na jednom místě. Nebo položte před procházkou pár granulí za křeslo v pokoji tak, aby to pes viděl. Po příchodu domů sledujte, zda si místo zapamatoval a jde najisto. Po několika opakováních místo změňte, ale zase tak, aby pes viděl, kam jídlo dáváte. K trénování paměti lze použít i hračky k tomu určené. Je však třeba naučit psa s nimi zacházet a dohlédnout, aby je používal správně.
Pokud ani strava, ani mírná aktivizace nevede ke zlepšení a pes evidentně trpí úzkostí nebo zmateností, je možné požádat veterinárního lékaře o předpis léků, které tyto stavy zmírní. Samozřejmě nepůjde o vyléčení problému, pouze o zlepšení kvality života jak psa, tak i majitelů, kteří se mnohdy se svým psím stařečkem nevyspí a nemohou ho nechat ani chvíli samotného.