O stresu, neúspěchu a úspěchu

Publikováno: 16.12.2018
Autor: Kateřina Lerlová
Foto: Archiv PesWeb

Pevně věřím, že člověk se nejlépe vcítí do psa, pokud se sám učí něco nového. Najednou zjistí, jak náročné je vytvářit si nové nervové dráhy, zatížit svaly nezvyklým způsobem, soustředit se na 100%.

Začala jsem teď tancovat s hula obručí. Snažím se prohodit obruč za zády a chytit ji druhou rukou, jen abych se shýbala pro obruč, která mi proletí kolem hlavy, za zadkem, před očima nebo mě praští do nosu. Bolí mě rameno, loket, záda, mám modřiny porůznu po těle. A tak přemýšlím, proč se člověk pořád snaží, proč se žene za úspěchem. A jak to souvisí s tréninkem psů.

Proč by se měl pes snažit překonávat neúspěch? Proč by se měl chtít učit něco nového? Proč plýtvat energií?

Můžeme si představovat, že ideální život pro psy je jako v bavlnce, kdy nemusí čelit žádnému stresu. Někdy si říkám, jestli do psů neprojektujeme vlastní strach ze stresu? Stresu není možné se v životě vyhnout. Pes má také někdy hlad, protože ho nemusíme krmit vždy ve stejnou hodinu, někdy může být procházka příliš dlouhá a unavující, potká člověka nebo psa nebo jiné zvíře, kterého se lekne, na Silvestra je ohňostroj, v létě je vedro, v zimě zima, musí na veterinu na očkování... Prostě stresu není možné se vyhnout. Ale je možné ho kompenzovat. Možností volby a kontroly, pocitem úspěchu, jistotou bezpečného místa. Takže efektivně vedeným tréninkem.

Úspěch srkze vlastní chování vede k větší sebejistotě. Něco jsem udělal a ono to mělo příznivý výsledek. Třeba by se mi to příště mohlo podařit znovu? Gabby Harris na semináři dávala příklad, že zvířata, která trénink zajímá, mají více úspěchů, a tím pádem zvířata, která mají více úspěchů, trénink víc zajímá. Popisovala to jako optimismus. Víru v pravděpodobnost úspěchu. Čím více úspěchů, tím více optimismu.

Jenže zvíře, nebo člověk, který nemusí čelit žádným výzvám, vlastně nemá možnost úspěch zažít. Stejně tak někdo, za koho všechny výzvy vyřešíme my. "Nechte je upadnout", říkala nám Gabby. Zároveň to ale neznamená, že bychom jim měli házet klacky pod nohy. Úplně stačí, že je člověk nedokonalý a i mimoděk udělá v tréninku spoustu chyb. Buďte k sobě shovívaví. Jako když se mě ptali, jestli umím obručí po těle kroužit nahoru a dolů. Dolů to zatím jde dobře. Prostě se bavte.

Kam dál: 

Jaký sport vybrat, kdy začít a jak trénovat?

Dogtrekking v zimě

Jaký sport vybrat, kdy začít a jak trénovat?

Agility a zranění prstů

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...