Jaký sport vybrat, kdy začít a jak trénovat?

Publikováno: 9.4.2018
Autor: Mazlíčci v pohybu
Foto: Archiv PesWeb

Ať už chcete sport se svým psem provozovat rekreačně nebo vrcholově, je třeba se nejdřív zamyslet, jestli je pro něj vhodný. A to nejen z hlediska jeho povahy, ale také fyzických predispozic.

Aby byl sport pro psa prospěšný a naopak mu neuškodil, je třeba nejprve zvážit, jestli je pro něj dané plemeno svou fyzickou stavbou vhodné. Jinak bychom mu mohli namísto zlepšení kondice způsobit zdravotní obtíže.

Základní otázky zní, zda-li váš parťák není pro vybranou disciplínu moc velký (nebo naopak moc malý) a je-li dostatečně fyzicky vyzrálý. Pro těžká a mollosoidní plemena, tedy silnější psy, nejsou vhodné sporty založené na skocích (jako agility nebo dogfrisbee), pro malá a krátkolebá plemena se zas nehodí vytrvalostní sporty (např. dogtrekking nebo canicross). Pak je třeba brát v úvahu i to, jestli dané plemeno nemá předpoklady k nějakým zdravotním problémům, jako je třeba dysplazie kyčelního kloubu. V takovém případě je nejlepší vhodnost sportu konzultovat s veterinářem.

Sportovat se svým parťákem můžete pozvolna začít už ve štěněcím věku. Nesmíte ovšem přetěžovat jeho vyvíjející se kostru a psychiku. To vám ovšem nebrání v tom začít ho připravovat na sportovní kariéru třeba tréninkem odložení, obíháním předmětů, učením aportu a podobně. Naopak skákání a tahání byste se před koncem tělesného vývoje měli vyhnout.

Před samotným tréninkem nezapomeňte psa vždy rozhýbat a skončete dřív, než mu dojdou síly. Pak nezapomeňte na vydýchání a vychození a nezavírejte psa hned do klece nebo do auta. Nepřetěžujte ho a nechtějte po něm víc, než jeho kondice, věk a dovednosti dovolí.

Pokud nemáte možnost s pesanem trénovat pravidelně a dostatečně, udržujte ho v kondici alespoň procházkami, joggingem nebo běháním. Představte si, jak by bylo vám, kdybyste bez jakéhokoli jiného pohybu nebo tréninku najednou měli běžet maraton nebo si dát tenisový match. Já bych tedy vypustila duši. Pro psí klouby a svaly je též nevhodné sportování pouze jednou za týden o víkendu. Prostě u každého psího sportu platí, že pokud na něj psí tělo není systematicky připravováno, je škodlivý. Krom tréninků je tedy třeba i kondiční příprava.

Pozor si musíte dát i na úrazy. Třeba u agility hrozí nejčastěji zranění způsobená špatným odrazem nebo pádem do překážky, ale i onemocnění kloubů. Při coursingu zas hrozí svalová horečka. U dogtrekkingu a coursingu předejdeme bolestem zad dobře zvoleným postrojem a odřeným, popraskaným či jinak poraněným polštářkům tlapek ochrannými botičkami. U dogfrisbee si pejsek může poranit dásně či zuby, prokousnout si jazyk a hrozí i onemocnění kloubů a šlach v důsledku nevyrovnaných nebo špatných doskoků.

Jak jste sport vybírali vy? Mysleli jste přitom na možnosti a potřeby vašeho psího parťáka? Co vše jste přitom zohledňovali?

Kam dál: 

Agility a zranění prstů

Dogtrekking v zimě

Domácí agility - Tunel

Heroparkur - ideální sport pro posílení sebedůvěry psa

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...