Agility a zranění prstů

Publikováno: 1.4.2018
Autor: Kateřina Lerlová
Foto: Archiv Kateřina Lerlová, archiv Veterinary Orthopedic and Sports Medicine Group

Veterinary Ortopedic and Sports Medicine Group je veterinární zařízení, které se specializuje na ortopedii a rehabilitaci ve sportovní medicíně. Já jsem se o nich dozvěděla skrze Susan Garrett, protože operovali rameno jejímu Swaggerovi. Už jedno jejich živé vysílání na téma nataženého iliopsoasu jsem překládala. Zde je odkaz na video.

O studii na téma "Rizikové faktory zranění prstů psů, kteří trénují a soutěží v agility" diskutovali Dr. Chris Zink, která je konzultantkou sportovní medicíny psů a autorkou knihy Medicína a rehabilitace ve psích sportech, a Dr. Canapp, veterinář, který se specializuje na ortopedii, regenerační a sportovní medicínu, vlastní VOSM a vede tamní tým. Studie se účastnilo 3 801 psů

- 32% (= cca 1/3) během svojí kariéry utrpělo minimálně jedno zranění a 27,6% utrpělo více než jedno zranění, nejčastěji zraněnými oblastmi byla ramena, krk, záda a prsty

- u agiliťáků 13 - 24% z celkového počtu zranění představovalo zranění prstů (cca 1/5)

- z celkového počtu bylo 207 psů se zraněním prstů

- procentuální rozložení zranění mezi kastrované/nekastrované samce a samice odpovídá procentuálnímu zastoupení v populaci

- zranění prstů předních nohou bylo pravděpodobnější než zranění prstů zadních nohou, na předních nohou bylo nejpravděpodobnější zranění 5. prstu, na zadních nohou 4. a 5. prstu, zranění paspárku bylo NEJMÉNĚ pravděpodobné

- 37.5% zranění bylo natažení nebo natržení svalu nebo šlachy nebo vazu nebo vyvrtnutí prstu, 33% byly zlomeniny

- uzavírání růstových zón u kastrovaných zvířat - poslední růstová zóna, která se uzavírá, je na drsnatině holenní kosti, a to u nekastrovaných psů mezi 12. - 14. měsícem života, pokud ovšem byl pes mezitím vykastrován, tak to může trvat až do 20. - 22. měsíce života (když chce někdo kastrovat mladé sportující zvíře, tak by bylo vhodné nechat mu udělat RTG kolene, jestli je růstová zóna už uzavřená)

- u 23,9% psů došlo ke zranění na áčku, u 72% zranění, ke kterým došlo během agility, byli psi naučení zpomalit a zastavit na konci áčka

- 36,6% bylo zraněno na trávě, 32,4% na hlíně, 14,1% na umělé trávě, 14,1% gumový povrch, 2,8% písek

- nejvíce zranění bylo u BOM, borderek (i z dalších průzkumů vyplývá, že borderky jsou 1,7x náchylnější ke zranění než ostatní plemena psů), kříženců, vipetů

- v diskusi autoři řešili, že riziko mohou představovat i příliš dlouhé drápy, které se snadněji někde zachytí, a odstranění paspárků, které pak chybí při zatáčení

- více zranění bylo u psů s psovody ve věkové kategorii 40-59 let než u mladších či strarších kategorií, a u psovodů s více zkušenostmi (v tom smyslu, že trénovali/soutěžili s více psy)

- otázka, zda se nějak liší riziko zranění u sbíhaných a zastavovaných zón. Studie se ve svých závěrech rozchází a také záleží na individuálním provedení zón u jednotlivých psů nebo na dalších i třeba skrytých, zraněních nebo slabinách psů.

- i když je studie velmi užitečná, má svoje limity, zejména v paměti psovodů. Málokdo běhá jen na jednom povrchu a v agility není tolik akutních zranění jako spíš chronických, které se časem nahromadí, než se nějak projeví

- ještě o paspárcích - upínají se na něj čtyři svaly a je tak funkčním prstem a Dr. Zink a Dr. Canapp ho nedoporučují odstraňovat preventivně.

- jsou áčka bez příček bezpečnější? Podle Dr. Zink ano, neměly by být alespoň v zóně, pokud mají pomoci psovi vyšplhat na vrchol, tak kompromisem by bylo mít je na vrcholu, jsou tam z historických důvodů, kdy byla jiná výška áčka, jiný povrch a také jiný styp překonávání.

Kam dál: 

Ale co když to pototo.....?

Když to není zábava, nestojí to za námahu

Domácí agility - Tunel

Heroparkur - ideální sport pro posílení sebedůvěry psa

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...