V hlavní roli Toník
Toník není přímo z útulku, ale to jen díky skvělé komunikaci a propagaci Nadačního fondu Irský vlkodav.
Po ztrátě psa a přestěhování se do domu jsem se rozhodla pořídit si velkého psa. Můj první velký pes byl z útulku. Hledala jsem tedy v inzerátech a na internetu a narazila na fond, kde měli po tragické nehodě majitelky, smečku vlkodavů a barzojů. Všichni byli ale již udaní. Pak ale zjistili, že jedna vlkodavka čeká štěnata s barzojem. Hledali tedy nové majitele, aby nemusela ta prtavá štěnata rovnou do útulku. Neváhala jsem ani minutu a jednoho ze tří kluků si zamluvila. Pro krásné přítulné štěně, které jsem chtěla na canisterapii, jsem jela až do Ostravy.
Dnes jsou Toníkovi skoro 4 roky a je to ten největší mazlík, nejúžasnější placatý pes na světě. Miluje všechny lidičky na světě. Canisterapeutické zkoušky splnil na jedničku, účastní se různých prezentací, přednášek, ale i třeba masérského kurzu, kde lektorka použila Tondu jako figurínu. V zařízeních je velice oblíbený a když se objeví, lidem vykouzlí úsměv na tváři :-)
Je perfektní i při návštěvě veteriny, kdy má vždy pan doktor radost, že se nemusí ohýbat a na skvělou manipulaci.
Tondu jsem si přivezla v necelých dvou měsících a dodnes nelituji, protože tak úžasného mazlíka jsem neviděla. Pro jeho křehkou povahu by byl pro něj pobyt v útulku smrtí.
Toník ještě se svou maminkou a sourozencem před odchodem domů. Zde více - NF Irský vlkodav
Kam dál:Clea alias Mia…Amigo - příběh pejska od množiteleŽivot s hluchým psemJmenuji se Merlin a toto je můj příběhBarunka – můj útulkový canisterapeutProbíhající sbírky |
