Clea alias Mia…

Publikováno: 18.4.2014
Autor: Lukáš Šlosar
Foto: Lukáš Šlosar, Pavel Hurecký

Již od září 2012 jsem přemýšlel, že bych si pořídil nějakého toho kamaráda. Začal jsem koukat po různých plemenech číst hafo psích příběhů. Nakonec padl prst na staforda…. Pro mě dosud neznámé plemeno. Nejdříve jsem koukal po pesanech s PP, což mě velmi rychle přešlo a začal jsem procházet všechny útulky v mém okolí. Abych mohl i pomoci nějaké dušičce, která neměla tolik štěstí.

Kříženka stafordšírského teriéra a ohaře z útulku

Nakonec jsem naplánoval 2 trasy, z nichž první cesta vedla právě do příbramského Lazce a to 26.12.2012, kde mi byla představena tehdy ještě Clea, asi 4 měsíční fenečka s úžasnýma bohužel smutnýma kukadlama. Tehdy asi 9 kg vážící Clea na antibiotikách se zažívacími problémy. V ten moment jako by mě učarovala! Nicméně jsem chtěl jet ještě do druhé plánované stanice, Plzeň. Cesta do Plzně byla opravdu hodně zběsilá, protože jsem nedokázal myslet na nic jiného než na Cleu. Ihned po příjezdu do Plzně, kde byl útulek v tu dobu ještě zavřený (asi osud), za který dnes neskutečně děkuji!!! Okamžitě jsem volal do Lazce, že si pro ní jedu. Cestou zpátky jsem vymýšlel jméno, které by se nejlépe hodilo k té malinkaté princezně co mě tak učarovala a výběr padl na jméno MIA.

Kříženka stafordšírského teriéra a ohaře z útulku

Po příjezdu do útulku a rychlého získání přízně jsem si domů vezl, z počátku trochu nervózní, kříženku (dnes už vím, že kříženku Staforda s Ohařem). Trošku vražedná kombinace, jak se později ukázalo. Její nervozita přešla v únavu a než jsme dojeli domů, tak mi usnula na ruce (celou cestu jsem nemohl ani zařadit abych ji neprobudil). Po příjezdu domů obešla byt jednou dokola, vyskočila na křeslo a plácnula sebou ve stylu - tak tady mi to teď patří, tak si na to zdřímnu. Od té doby se pár věcí změnilo a z ustrašené nedůvěřivé slečny se stala DÁMA, která má nyní 27 kg je v plné síle… a kdo měl tu čest, tak zjistil, že ve víc než plné :-D A po kastraci ještě snad jednou takové síle. Do dneška se ale nezbavila strachu z tak 60-70% lidí, ke kterým se prostě nepřiblíží. Podle mého názoru zkrátka nemá s lidmi dobrou zkušenost. Naopak když si k sobě někoho pustí, tak mu věnuje veškerou lásku!

Kříženka stafordšírského teriéra a ohaře z útulku

S pejsky jsme také ze začátku maličko bojovali, protože se bála opravdu každého pohybu. Při našich procházkách v prvních třech měsících mi byla nalepená na noze a nehnula se ode mě ani na metr, protože se bála okolí a toho, že o mě přijde. Dnes se proběhne s každým pejskem, kterého potká je absolutně nekonfliktní strašně ráda si hraje a snaží se získat pozornost na svojí stranu. Je schopná bez problémů utahat najednou několik psů, aniž by se nějak víc zadýchala (neskutečná síla staforda a výdrž ohaře se v ní prostě nezapře).

Kříženka stafordšírského teriéra a ohaře z útulku

Dneska je to úžasná členka rodiny, kamarádka a hlavně úžasná dušička, která mě drží nad vodou! Jsem neskutečně rád, že jsem měl tu možnost se do ní zamilovat! :-*

Kam dál: 

Adam na kolena padám

Amigo - příběh pejska od množitele

Život s hluchým psem

Jmenuji se Merlin a toto je můj příběh

Barunka – můj útulkový canisterapeut 

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...