Publikováno: 12.4.2014
0Ohodnotit
Autor: Kateřina Lerlová
Zdroj: http://katachyon.lerl.info
Foto: -
Sekce: Psí sporty, Agility, Dogdancing, Dogfrisbee

Chůze u nohy, ať levé nebo pravé, je jednou ze základních prvků divize Heelwork to Music a dá se použít i v Musical Dressage při klusu, kruzích, chůzi bokem, serpentýnách, pivotě.

Nácvik:

Psa jsem měla na vodítku, které jsem držela v opačné ruce, než u které nohy měl být. Vodítko by mělo být krátké tak akorát, aby bylo prověšené, pokud pes stojí ve správné pozici u nohy. Za vodítko nikdy netahám, ani s ním necukám. Je to pouze pojistka proti tomu, aby pes odešel, celou dobu pracuji s pamlskem, ne s vodítkem. Když jsem učila psa chůzi u levé nohy, začínala jsem s ním postaveným před sebou, vodítko v pravé ruce, pamlsek v levé. Levou nohou jsem si nakročila dozadu a zároveň jsem podél nohy vedla pomocí palsku psa dozadu. Pak jsem dala levou nohu zase zpátky, psa jsem otočila (pamlskem) o 180° směrem k sobě, a jak si musel popojít dopředu, skončil mi rovnoběžně u levé nohy. Za to jsem ho pochválila a odměnila.

Takhle jsem ho učila vlastně jen pozici u nohy. Postupem času jsem dělala krok dozadu menší, aby se musel víc dorovnávat sám. Pokud to bylo třeba, pomáhala jsem mu pamlskem vyjít oblouk. Dělal ho ale čím dál tím menší, víc dorovnával zadní nohy, přední půlkou se mi cpal k noze, jestli ze mě náhodou nevypadne nějaká odměna. Když mu na přiřazení k noze stačil jen pohyb hlavou, přidala jsem mu k cviku povel. Jakmile se správně přiřadil, řekla jsem povel a pochválila ho.

Další fáze byla taková, že se pořadí akcí cvik-povel prohodilo, a na patřičný povel se mi uměl přiřadit k noze a zůstat tam stát.

Z pozice u nohy se dá vycházet několika způsoby a na všechny používám stejný povel jako na přiřazení k noze. Člověk může jít dopředu, dozadu, do strany "od psa", do strany "do psa", může dělat obraty tak, že pes buď jde dopředu, nebo couvá... Prostě všechny možné pohyby. Povel "k noze" tak označuje určitou pozici a pes chápe, že ji musí držet, ať se sama pohybuji kamkoli kterýmkoli směrem.

Když jsem učila chůzi dopředu, vodítko a pamlsek jsem měla v pravé ruce, v levé jsem přidržovala vodítko u nohy. Stejně se mi ale stávalo, že mě pes předbíhal, aby viděl na hračku. V takovém případě jsem se zastavila a navedla ho zpátky na pozici u nohy. Dělala jsem to tak dlouho, až ho předbíhání omrzelo, a když se mi podařilo ujít ze začátku třeba dva kroky, aniž by udělal chybu, odměnila jsem ho. Postupně jsem délku chůze prodlužovala. V HTM 1 je povinných 12 kroků, takže alespoň patnáct by měl pes zvládat.

U všech ostatních pohybů, pokud pes opustil správnou pozici, jsem se zastavila a dala mu čas, aby se srovnal. Časem vypadával míň a míň, až nakonec chodil podle mých představ.

Pivota u nohy
Má čtyři způsoby provádění - pes nechává na místě přední nohy, psovod jde "od" něj - pes se zadními řadí k psovodovi; pes má na místě přední nohy, psovod jde "do" něj - pes zadními uhybá psovodovi; pes má na místě zadní nohy, psovod jde "do" něj a pes má na místě zadní nohy, psovod jde "od" něj.
Já mám nejradši ten první typ, myslím, že k mému způsobu učení chůze u nohy se do nej uvádí nejlépe. Ale každému vyhovuje něco jiného.

Kam dál: 

Jak klikr trénink na svět přišel

Představujeme vám Treibball - Pasení míčů

DOG RACING poprvé u nás

Agility - Pár slov o odložení

Agility 

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...

0Ohodnotit