Psí sporty - Pozor na zdraví!

Publikováno: 17.5.2016
Autor: Psí kusy
Foto: Archiv Psí kusy

Agility, coursing, obedience, mushing... Psích sportů je na výběr celá řada a lze je provozovat jen tak pro zábavu, pro radost, ale i vrcholově. Často ale můžeme stát před otázkou, je-li pro daný sport naše plemeno svojí fyzickou stavbou vhodné. Špatně vybraný sport totiž může psa stát to nejcennější, tedy zdraví.

Plemena můžeme vybírat z celého psího světa, více či méně vhodná k jednotlivým disciplínám. Takže si nejeden pejskař zřejmě pokládá otázky: Není můj pes moc velký, nebo naopak příliš malý pro daný typ pohybu? Je dostatečně fyzicky vyzrálý? Na tyto otázky byste si měli nejprve odpovědět, než se vrhnete na trénink psích sportů.

Malí psi a takzvaná krátkolebá plemena nemají problémy při vytrvalostních akcích, jako je třeba dogtrekking či canicross.

Který je ten pravý?

Pro těžká a mollosoidní plemena například nejsou příliš vhodné sporty, jejichž základem jsou skoky, jako třeba agility, dogfrisbee a flyball. Podstatně vhodnější je zkusit s nimi například poslušnost nebo obedience. Pokud má váš pes problémy s klouby nebo patří k plemenům, která jsou k onemocněním kloubů více náchylná, je dobré poradit se nejprve se svým veterinárním lékařem, zda je daný sport pro pejska vhodný, jaká obnáší zdravotní rizika, případně zda by pes neměl absolvovat specializovaná zdravotní vyšetření. K tomuto problému ale veterinární lékař Josef Bican z kliniky na Zbraslavi podotýká, že například u psů s dysplazií kyčelních či loketních kloubů je dobré v určité zátěži psa udržovat, aby správné nasvalení dostatečně podporovalo nevhodně vyvinuté klouby. S takovýmto psem ale samozřejmě není vhodné sportovat vrcholově.

Psí sporty - nezapomínejte na výživu.

Na rozdíl od mollosů mohou mít například malí psi a takzvaná krátkolebá plemena problémy při vytrvalostních akcích, jako je třeba dogtrekking či canicross, kde je nutné, aby byl pes v opravdu výborné kondici a aby mu na dlouhé trati zejména v teplém počasí stačil dech.

Máte-li ale už vybráno a jste rozhodnutí, který sport je pro vás a vašeho miláčka ten nejlepší, zbývá už jen poohlédnout se po vhodném místě, kde se cvičí, a po zkušeném trenérovi. V České republice mají všechny zde provozované psí sporty svoje oficiální kluby, kde se můžete informovat o podrobnostech, popřípadě kontaktovat zkušeného výcvikáře a poradit se s ním.

Začínají už jako malí

Již malé štěňátko lze velmi pozvolna začít připravovat na sportovní kariéru. Je celá řada věcí, které můžeme budoucího psího sportovce naučit, aniž bychom tak zatěžovali jaho vyvíjející se kostru a křehkou štěněcí psychiku. Malý agiliťák se může pozvolna učit odložení, vedení na ruku a obíhání předmětů, pro flyball je zase důležité podporovat v psíkovi chuť k aportování, u tahání je nutné, aby si štěně nejprve zvyklo na postroj. V každém případě však platí, že bychom neměli štěňata nadměrně zatěžovat skákáním či taháním, dokud není plně ukončen jejich tělesný vývoj.

S tréninkem to nepřehánějte

Nechtějte po psovi víc, než mu jeho momentální kondice, věk, ale i plemenná příslušnost dovoluje.Pokud začnete se samotným tréninkem, myslete vždy v první řadě na psa. Postupujte tak, abyste pejska, byť nevědomky, nezraňovali a abyste co nejúčinněji předešli případným úrazům.

Před tréninkem nezapomeňte psa postupně rozhýbat. Jistě jste někdy viděli fotbalový tým, jak se protahuje a rozcvičuje, než vyběhne na hřiště, nebo dostihové koně, jak je jezdci pomalu vyklusávají před závodem. To samé platí i u psa. Také on by se měl před tréninkem či závodem řádně rozehřát a rozhýbat svaly, rozproudit krev a zásobit tělo potřebným kyslíkem. Řiďte se zdravým rozumem a nepřetěžujte své psy, jsou to přece vaši nejlepší přátelé. I zde platí známé "kdo chce moc, nemá nic". Nechtějte po psovi víc, než mu jeho momentální kondice, věk, ale i plemenná příslušnost dovoluje. Včas mu dopřejte pauzu a potřebný odpočinek. Nezapomínejte, že odpočinek, ať už se jedná o ten pasivní - spánek, či aktivní odpočinek, jako jsou nenáročné procházky bez povelů, je také velmi významnou součástí tréninku psích sportů.

Buďte v kondici

Pokud nemáte možnost trénovat dostatečně často, udržujte psa v kondici například joggingem nebo běháním u kola. Také plavání nebo relativně moderní cvičení na míči jsou aktivity dobré pro udržení kondice, a navíc zbytečně nezatěžují klouby.

Dysplazie kyčelního kloubu je dědičná porucha.Chovatelka Eva Chmelíková z Prahy aktivně provozuje se svou border kolií a šeltií agility, sportovní kynologii a záchranařinu a její border kolie Flash má výsledek rentgenologického vyšetření dysplazie kyčelního kloubu 2/2, tedy mírnou dysplazii.

Ohledně psích sportů Eva říká: "Pro psy a jejich psychiku je prospěšné, pokud mají zábavu v podobě výcviku. Spousta lidí ale podceňuje přípravu psího sportovce. Vadí mi, když lidé nechají psy přes týden ležet na gauči a o víkendu vyrazí na všemožné závody a treky, a potom se diví, kde pes vzal svalovou horečku. Prostě si myslím, že platí známé "všeho s mírou" a na všechny sporty je zejména potřeba fyzická příprava. Se psími sporty je to totiž stejné jako s vrcholovým sportem u lidí. Pokud na něj není tělo systematicky připravováno, je škodlivý."

Také podle Lenky Rambouskové, která se se svým psem aktivně věnuje psím sportům, zejména agility a dogtrekkingu, a o víkendech na závodech a intenzivních trénincích často bývá její maďarská ohařka ve velmi vysoké zátěži, je nutné nezanedbávat kondiční přípravu: "Na trénink chodíme jednou až dvakrát týdně. Mezitím absolvujeme pravidelně delší procházky a výlety a často trénujeme dogdancing. Kessy také ráda a hodně plave. Minimálně jeden den v týdnu máme ale vyhrazený na odpočinek.

Na co dát pozor na závodech

Jestliže máte se svým psem dostatečně natrénováno, je načase porozhlédnout se po závodech. Než na ty své první vyrazíte, podrobně se seznamte se závodním řádem daného sportu. Zjistěte si, od kolika měsíců věku se psi smějí účastnit oficiálních závodů a zda je povolen start háravým, březím nebo kojícím fenám. Stejně, jako se musí pes před samotným sportem rozhýbat, měli byste mu dát možnost se po závodě řádně vychodit a vydýchat. Neodkládejte psa hned do klece, raději se s ním jděte trochu projít, ať mu dáte šanci vychladnout.

Nejčastější rizika úrazů psu při sportech - agility, dogfrisbee, coursing, dogtreking, mushing, flyball.Zejména v letních měsících musíte dát velký pozor na přehřátí a dehydrataci. Samozřejmě, že nejdůležitější je prevence. V létě proto psa ukládejte do stínu a dejte pozor na látkové kennelky, které sice poskytují stín, ale hůře odvětrávají. V horkých dnech je ale celkově vhodné omezit aktivitu psa na nezbytně nutnou.

Hrozí i další nebezpečí

Existují ale i "sportovní rizika", která by člověk na první pohled nečekal. Například tréninky a závody agility se často odehrávají na rančích nebo koňských halách. Pokud se psem často chodíte do prostorů, kde se pohybují koně, měli byste jej raději nechat naočkovat proti tetanu. Tato nebezpečná bakteriální infekce, která se často v koňském prostředí vyskytuje, totiž není nebezpečná jen pro vás, ale v případě otevřeného poranění může ublížit i vašemu psovi.

Stejně tak je dobré mít na mysli, že dogtrekkové trasy občas vedou dosti náročnými přírodními podmínkami, proto nezapomeňte psa dostatečně ošetřit proti klíšťatům. Před sezónou je tedy bezpečnější nechat psa naočkovat proti borelióze. Nezapomeňte také, že na oficiálních trekkových závodech musíte mít psa po celou dobu připnutého na šňůře. Pokud se ale přesto rozhodnete jej pustit v přírodě na volno, dejte pozor, aby vám neutekl za zvěří. Takové proběhnutí může mít fatální následky. Zejména při coursingu a frisbee, ale i u jiných sportů, dejte pozor na svalovou horečku.

Co je svalová horečka.

Při sportování a s ním související ochraně zdraví našeho psa ale musíme věnovat pozornost i dalším praktickým okolnostem. Například při tréninku dogfrisbee často kontrolujte disky, zda nejsou poškozené a nemohou psovi zranit dásně. Trénujte pouze s disky speciálně určenými pro hru se psem. Tvrdé plastové disky se lehce zlomí a mohou psa ošklivě zranit v tlamě. Sledujte také, jak pes skáče. Aby bylo dogfrisbee bezpečné, měl by pes dopadat na všechny čtyři nohy. I správná technika skoku se dá naučit.

Aby bylo dogfrisbee bezpečné, měl by pes dopadat na všechny čtyři nohy. I správná technika skoku se dá naučit.

Není důležité vyhrát...

Pokud se svým psem sportujete i v pokročilejším věku, raději s ním absolvujte častější veterinární prohlídky."Provozování psích sportů je to nejlepší, co můžete pro svého psa udělat, pokud si trénink užíváte oba, pes i majitel. I se psem "gaučákem" lze sportovat, takový pes by měl ale trénovat přiměřeně svým schopnostem", upozorňuje výcvikářka Jana Frydrychová.

Jistě je hezké vozit si z turnajů různé ceny, diplomy a poháry. Je příjemné být úspěšný a umísťovat se na stupních vítězů. Zdraví má pes ale jen jedno, a proto musíme i při psích sportech vždy myslet na to, co máme raději. Zda opojení z úspěchu, nebo našeho nejlepšího kamaráda.

Text: Veronika Šetková

logo Psí kusy

Kam dál: 

Psí spřežení

Zábava pro samuraje

Aktivity s handicapem

Pavla Gašpárková o dogfrisbee

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...