8 tipů pro život se psem ve městě
Mít psa už dávno není jen výsadou lidí na venkově, počet chlupáčů žijících ve městě den ode dne narůstá. Pokud se ale rozhodnete si čtyřnohého kamaráda do města pořídit, možná narazíte na několik úskalí. A právě jim se věnuje následující článek.
Mnoho obyvatel menších i větších měst také touží sdílet svůj život, radosti i starosti s nejlepším přítelem člověka. Jenže život ve městě představuje pro psa i pro jeho majitele nejen řadu výhod, ale také spoustu příkazů, zákazů, doporučení, vyhlášek, omezení a dalších okolností, které by vás mohly zaskočit. Připravili jsme pro vás tedy shrnutí těch nejzákladnějších problémů, které musí městský pejskař-začátečník řešit.
1. Začíná to výběrem
Jako nejzásadnější se jeví výběr toho správného psího kamaráda. Než si psa pořídíte, důkladně si rozmyslete, jaké jsou vaše možnosti týkající se prostoru, který budete se svým psem sdílet, jaký máte životní rytmus, kolik času strávíte v zaměstnání, jak často musíte na služební cesty, konference či zůstávat v práci přesčas. S tím přímo souvisí velikost psa, jeho náročnost na pohyb či výcvik. Nemalou roli hraje také vztah ostatních členů domácnosti k novému členu rodiny. S tímto problémem se potýkala majitelka dvouleté jorkšírské teriérky, Marcela Patočková: "Já i moje dvě děti jsme dlouhou dobu toužili po tom, mít doma pejska. Manžel byl však rezolutně proti. Situaci jsme však nakonec vyřešili slibem, že veškeré starosti kolem nového člena domácnosti převezmu já s dětmi."
Případ paní Patočkové vypovídá o tom, jak důležité je tento problém vyřešit ještě před příchodem psa do rodiny. V neposlední řadě musíte důkladně zvážit své finanční možnosti - pes potřebuje nejen jíst a někde spát, ale musíte mu zajistit i veterinární péči. Měli byste si vybrat tu pravou veterinární kliniku, případně veterinárního lékaře ještě před vlastním pořízením pejska. S žádostí o radu se obraťte na známé pejskaře, pročtěte diskuse na internetu, hodnocení jednotlivých veterinářů, a poté se rozhodněte, komu svěřit péči o svého psa.
S otázkami ohledně jednotlivých plemen psů vám může pomoci psí encyklopedie, případně, pokud už se rozhodnete pro konkrétní plemeno psa, dobrý chovatel vám vždy rád poskytne potřebné informace a rady.
Jinou možností je osvojení jednoho z mnoha pejsků z útulku. "K tomuto rozhodnutí je třeba důkladný výběr a uvážení po poradě s pracovníky útulku, kteří vědí více o minulosti pejska a jeho případných problémech", upozorňuje Pavla Dorničová v publikaci Pes ve městě, vydané Nadací na ochranu zvířat.
2. Na kolik vás přijde veterinární péče
Ceny služeb u jednotlivých veterinářů se mohou lišit, částka základního očkování se obvykle pohybuje mezi 350Kč až 500Kč, tabletka na odčervení na deset kilo váhy pejska stojí kolem 50Kč. Některá města mají ve svých vyhláškách povinnost čipování každého psa, jeho cena se pohybuje od 1000Kč do 1500Kč, opět podle jednotlivých pracovišť a typu použitého mikročipu. I když není čipování psa povinné, lze ho jen doporučit, v případě nenadálé události a zaběhnutí psa několikrát zvyšuje šanci na jeho nalezení.
3. Výbava městského psa
Dalším krokem k tomu stát se spokojeným majitelem pejska je pořízení potřebného vybavení. Pes žijící ve městě potřebuje mimo základní věci, jakými jsou obojek, vodítko či misky, také náhubek, který je dost často pro pohyb na ulici povinný, dále pelíšek do bytu, u malých plemen psů je vhodnou volbou pro cestování taška, případně vak na pejska, a kšíry - v nich se pes neškrtí. Většina psů žijících v bytě je v zimě citlivější vůči chladu, zvažte tedy nákup teplého zimního oblečení - na trhu je velké množství svetrů, vestiček, pláštěnek do deště, dokonce můžete pejskovi koupit i botičky do sněhu, aby mu sůl a jiné chemické prostředky na ošetření chodníků a silnic v zimním období nerozdíraly tlapky.
Pokud budete chtít s pejskem provozovat nějaký z mnoha psích sportů, budete mu muset pořídit specifické vybavení - například pro dogtrekking je to opasek, tažná šňůra s amortizérem a postroj pro psa.
Své zkušenosti s pořízením vybavení pro psí sport, konkrétně agility, má i majitelka tříletého křížence, původem z útulku, paní Miroslava Chrpová: "Když jsem zjistila, že mého Edíka velice baví překonávání překážek, rozhodla jsem se mu pořídit základní sadu pro agility - tunel, malou kladinu a několik překážek. Byla to investice v řádu tisíců korun, ale rozhodně jí nelituji."
4. Pohyb a venčení
Před příchodem psa je dobré mít vytipovaná místa v okolí bydliště, kde ho budete v prvních dnech venčit. Mělo by se jednat o klidnější místa aby měl dostatek času zvyknout si na nové zvuky a pachy, a nedocházelo ke stresovým situacím. Většina měst a městských částí má na svých webových stránkách uvedena konkrétní místa, kde je povoleno míst psa na volno. Jak často a jak dlouhou dobu budete svého psího kamaráda venčit, to závisí na jeho potřebách. Zpravidla byste měli s pejskem chodit ven na delší čas ráno, aby se před vaším odchodem pořádně vyvenčil a vyběhal, a také jít na delší procházku večer před spaním. K tomu je dobré zařadit v průběhu dne několik kratších procházek.
S venčením přímo souvisí nutnost dodržovat pravidla týkající se uklízení psích exkrementů. Majitelům psů jsou k dispozici papírové či mikrotenové sáčky, avšak ne vždy je takový sáček po ruce, proto by se pro vás mělo stát pravidlem mít v kapse vždy jeden či dva obyčejné mikrotenové pytlíky. Na trhu jsou navíc k dispozici různé sběrače a další pomůcky, které mohou uklízení po vašem psovi výrazně usnadnit a zpříjemnit.
Pro případ problémů s výcvikem a socializací pejska, které se mnohdy mohou vyskytnout, byste měli mít představu o možnosti využití cvičáku či služeb sportovních klubů v okolí vašeho bydliště. Tyto instituce vám mohou výrazně dopomoci k socializaci psa, která je ve městském prostředí nezbytně nutná. Jde o budoucí soužití vašeho pejska s ostatními lidmi, zvířaty a veškerými okolními vlivy. Pro psa bez řádné socializace je život ve městě utrpením.
5. Omezení v ulicích
Na rozdíl od života na venkově představuje město pro psa a jeho majitele více omezení. "Je nutné respektovat zákaz vstupu psů do vyznačených míst, při stupu se psem do veřejných prostor si vždy zajistit souhlas příslušné osoby, dále je nutné mít psa vždy na vodítku a míst psa vychovaného tak, aby neobtěžoval své okolí", uvádí v publikaci Pes ve městě Pavla Dorničová z Nadace na ochranu zvířat.
V parcích se také často vyskytují hrající si děti. I když jste přesvědčeni, že váš pes má děti rád, nikdy nesmíte dovolit, aby si s nimi hrál bez vašeho dozoru. Bohužel ne každé dítě bylo svými rodiči řádně poučeno, jak se ke psovi chovat. Jako prevence nedorozumění v komunikaci dětí a psů může výrazně přispět program aplikovaný městskou policií, kdy psovod se psem dochází do vzdělávacích institucí a děti poučí o vhodném chování ke psu. Tyto programy bohužel zatím nejsou rozšířeny do všech částí republiky.
Obezřetnost se vyplatí nejen při hře vašeho psa s dětmi, ale i s ostatními psy. Je potřeba dohlížet na hrátky dvou a více psů a v případě přílišného rozdivočení psy oddělit a uklidnit, aby nedošlo v důsledku divoké hry k nežádoucímu zranění zvířat.
6. Městské vyhlášky
Ve městě musí majitel psa dodržovat místní vyhlášky týkající se psů, nezapomeňte si je proto důkladně nastudovat, ať pak nejste překvapeni některými specifickými požadavky. Svého psa jste povinni v určité lhůtě řádně nahlásit na městský úřad, kde uhradíte příslušný poplatek za držení zvířete a váš pes dostane přidělenou svou evidenční známku, kterou bude muset nosit na veřejných prostranstvích. Výše poplatků se individuálně liší. Pokud chodíte se svým psem do městských parků a ostatní městské zeleně, máte povinnost dodržovat pravidla hygieny a po svém psovi řádně uklízet. Každé město také ve své vyhlášce obvykle stanovuje místa, kde je zakázán volný pohyb psů a také vymezuje místa a okolnosti, kdy pes musí mít nasazený náhubek. Dodržování městských vyhlášek je kontrolováno městskými strážníky jednotlivých obcí a sankce za jejich porušení se liší.
7. Nástrahy a nebezpečí
Přes veškerou opatrnost však může dojít k situaci, kdy se dva dospělí jedinci skutečně perou, v tomto případě není dobré do takové rvačky zasahovat. Jestliže jde o rvačku dvou dominantních jedinců, je třeba je oddělit, toho jsou však schopni většinou jen zkušení chovatelé za předpokladu vzájemné spolupráce. Jako v mnoha dalších případech i zde platí, že je lepší nepodceňovat prevenci a střetnutím zabránit. Kromě různých omezení vašemu psovi ve městě i mnoho nebezpečí, spočívající například v provozu aut či cyklistů. Jak je pro život psa ohrožující střet s automobilem netřeba připomínat. Dalším nebezpečím může být i městské ovzduší, pes se v provozu pohybuje v nižších sférách než vy, a může pro něj být obtížnější dýchání. Na ulicích se také vyskytuje množství různých odpadků, které představují pro psa zdravotní riziko. Podstatným nebezpečím je zaběhnutí psa, neměli byste ho pouštět na volno v místech, kde se mohou vyskytnout jakékoli stresové faktory. Jak uvádí Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy, v posledních letech je zaznamenáván nárůst úrazů psů způsobených auty i nechtěných útěků psů.
V případě ztráty psa nepropadejte panice a neprodleně kontaktujte příslušné instituce v místě - Městský úřad, policii, útulky pro psy či internetové stránky se psí tematikou.
Život s pejskem v podmínkách města je mnohdy složitější než život na venkově, avšak přesto stojí za to. Uvítací ceremoniál, který vás bude s každým příchodem domů čekat, je totiž jedinečný a ničím nenahraditelný.
8. Kde najít informace
Dalšími cennými zdroji informací pro zájemce o psa mohou být například webové stránky Státní veterinární správy (http://eagri.cz), Nadace na ochranu zvířat (www.ochranazvirat.cz), PesWeb (www.pesweb.cz) a samozřejmě internetové stránky jednotlivých městských úřadů v místě vašeho bydliště.