Anděl na čtyřech tlapkách

Publikováno: 30.11.2015
Autor: Psí kusy
Foto: Archiv Psí kusy

Zvláštní hloubka pohledu, která vás vezme za srdce. Výraz očí, který říká: "Spolehni se, já tě zachráním!" to je Odetta. Labradoří slečna, která si zaslouží uznání. Kdyby nebyla, už by nežila ani její panička, které několikrát šlo doslova o život.

Je to příběh téměř jako vystřižený z amerického filmu s neuvěřitelným happy endem. Když Olga Svatoňová dostala před necelými třemi lety tehdy dvouletou psí pomocnici, labradorku Odettu, věděla, že musí mít asistenčního psa, který jí tu přinese zvonící mobil, tu otevře či zavře dveře nebo zásuvky, tu pomůže s oblékáním či přikryje paničku v případě, že upadne, nebo přivolá pomoc, bude-li potřeba. Ovšem v té době ještě netušila, že jí její nová parťačka několikrát zachrání život.

Odettka - můj ochránce

Odetka, asistenční pes od Helppesu s předstihem hlásí hypoglykemii a hyperglykemii. Její panička totiž nerozpozná nastupující diabetické koma. Handicapovaná Olga má vážné, kombinované postižení. Trpí astmatem, zhoršeným zrakem, při nehodě si poškodila páteř, takže chodí o francouzské holi, ale jejím největším zdravotním problémem je silná cukrovka. "Odettka je můj ochránce, který nade mnou bdí. Nerozpoznám totiž nastupující diabetické koma. Po rozsáhlé sepsi v roce 2008 se můj organizmus se mnou prostě nebaví. Takže než Odettka přišla, dostala jsem se několikrát do život ohrožující situace," líčí Olga Svatoňová a potvrzuje, že si život bez Odettiny pomoci nedokáže představit. "Bez Odettky bych zjevně již nežila. S předstihem mi hlásí hypoglykemii a hyperglykemii. Dále, vzhledem k mým problémům s páteří, mi podává vše, co mi upadne, otevírá dveře, donese mobil, pomůže vyndat vyprané prádlo z pračky, potom odtáhne škopík do místnosti, kde je sušák, a opětovně mi podává jednotlivé kusy, abych je mohla pověsit na sušák," vypráví Olga Svatoňová.

Vybrat a vycvičit takového psa bylo hodně složité. "Výběr psího pomocníka pro paní Olgu nebyl jednoduchou záležitostí a trval téměř půl roku," potvrzuje Zuzana Daušová z pražského Helppesu, který se zabývá výcvikem asistenčních psů. Čekání se však vyplatilo. "Už při nákupu fenky v ní bylo něco zvláštního. Trošku "střelený" pes, který ale měl ve výrazu očí něco zvláštního. Hloubku pohledu, kterou se úplně vpíjela do člověka. Právě pro tuto zvláštnost jsme Odettku pro paní Olgu vybrali," dodává Zuzana Daušová.

Nesmírný talent

Tehdy ještě netušili, jaký potenciál se v labradorce skrývá. Rychle se naučila zvládnout vše, co bude její nová panička potřebovat - následovat chůzi vedle člověka o francouzské holi, podat vše, co upadne na zem, včetně berlí, najít a přinést zvonící mobil, otevřít a zavřít dveře i zásuvky, pomoci při oblékání, přinést pouzdro se stříkačkou s inzulínem, v případě upadnutí paničky na zem, podat deku a přikrýt ji, na veřejnosti si lehnout k paničce a vlastním tělem ji chránit a zahřívat, v případě nevolnosti doma přivolat pomoc nainstalovaným tlačítkem, které je napojeno na sousedy, příbuzné a lékaře.

Asistenční pes - "Pan doktor mě probral z bezvědomí a příhodu okomentoval slovy: Kdyby nebylo toho psa, tak už není ani vás," říká Olga Svatoňová. Asistenční pes Odetka je můj strážný anděl, umí dokonce zavolat mobilem pomoc.

Svůj talent předvedla Odetta hned druhý den po příchodu do nového domova, v době, kdy se měla pod dohledem trenérky se svou paničkou secvičovat. "Uprostřed noci mě probudila. Skočila ke mně do postele, olizovala mě a dorážela. Za chviličku jsem ucítila, že si musím píchnout inzulín", říká Olga Svatoňová. Následující den se vše opakovalo přímo v restauraci. "Odetta si poslušně lehla pod stůl a nijak neobtěžovala. Najednou vyskočila, začala na mě skákat, kňučet, olizovat. Za chvíli jsem věděla, že si musím dodat inzulín, jinak by bylo zle," dodává. Už během secvičování se Odetta ukázala jako vynikající signální pes. Ihned pochopila, jak zacházet s tlačítkem pro přivolání pomoci. Brzy mohla vše dokázat "naostro". "Upadla jsem doma do bezvědomí. Odetta okamžitě pochopila, že jsem ohrožená a vrhla se k tlačítku "pomoci". Třikrát ho zmáčkla, čímž přivolala souseda i lékaře", chválí svou fenku. Protože však nechala v zámku klíče, pomoc se do bytu nemohla dostat. A tak Odetta bez váhání sama otevřela dveře. "Pan doktor mě probral z bezvědomí a příhodu okomentoval slovy: Kdyby nebylo toho psa, tak už není ani vás," říká Olga Svatoňová.

Nejen práce, ale i legrace

Odetta své paničce zachránila život bezpočtukrát. Nehne se od ní ani na krok a je neustále ve střehu. Má dokonce "svůj" mobilní telefon s navolenými čísly kamarádek své paničky i své cvičitelky. A tak se občas stane, že si jako správná ženská po telefonu trochu "pokecá". "Těsně před mým plánovaným nástupem na diabetologii do nemocnice mi bylo už značně špatně. Odettka byla silně nervózní, běhala nespokojeně po pokoji a neustále se snažila si vzít z mého nočního stolku svůj mobil. Vzhledem ke skutečnosti, že jednou svůj kredit "prokecala" se svojí mámou, paní Brožovou, dávám větší pozor, aby si s mobilem nehrála. Nějak mi ten den nedošlo, že Odettka velmi dobře cítí, jak mi je, rozlobeně jsem jí ho odebrala, položila jsem ho na psací stůl a zhroutila jsem se opět na lůžko. Asi jsem usnula. Když jsem se probrala, zjistila jsem, že Odettka vzala můj mobil, kde mám stejně jako na jejím navolená čísla, vytočila moji kamarádku a štěkala jí do ucha. Byla jsem tedy nucena děvčatům přerušit hovor, abych uklidnila kamarádku, že jsem při vědomí a že si mě může klidně zkontrolovat," směje se Olga Svatoňová. To taky kamarádka provedla a Odettce donesla piškoty, které má ze všeho nejraději.

"Odettko, jsi mi vším!"Jak je vidět, Odettu všichni bezmezně milují a rádi si ji předcházejí. "Už si vychovala pana vedoucího v naší pekárně. Když u zadních dveří packou zabuší na dveře a nic se neděje, popožene ho štěkotem, aby dostala piškotky," vypráví spokojená majitelka, která se svou láskou k fence rozhodně netají. Však má také své výsostné místo na manželské posteli. "Vzhledem k tomu, že Odettka se mnou musí mít kontakt, přenechala jsem jí půlku letiště, kde stejně spí Arísek a Damián, britští kocouři. Odettka má sice pelíšek, ale tam chodí jako na hambu," směje se Olga Svatoňová a své fence vzkazuje: "Odettko, jsi mi vším!"

Text: Michala Jendruchová
Foto: Olga Svatoňová

Popis plemene

Labradorský retrívr - popis plemene.

logo Psí kusy

Kam dál: 

Máťa aneb jak se Jari Matti z dočasky do adopce dostal

Matty alias Matýsek

Jak se žije s handicapovaným psem? Normálně....

Barunka – můj útulkový canisterapeut

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...