Metoda pachové identifikace? Triumf šikovných nosů
Nůž, ležící šest dní na dně pražské říčky Botič, vytáhli policisté speciálním magnetem, poté jej vysušili, sňali z něj speciální tkaninou pach a dali jej očichat psovi, vycvičenému pro identifikaci pachů. Pes potvrdil, že mají opravdu pachatele vraždy mladé ženy.
Jsou již stovky případů, kdy speciálně vycvičení policejní psi pomohli kriminalistům, vyšetřovatelům a soudcům při hledání nebo usvědčování zločinců. Tyto psy ale hned tak na veřejnosti neuvidíte. Jejich pracovištěm jsou zvláštní klimatizované a odhlučněné sály, v nichž pracují svým někdy až neuvěřitelně dokonalým čichem. Vždyť koho by napadlo, že takový psí specialista dokáže například z jediného lidského vlasu zjistit, a to i několik let po odebrání pachového vzorku, která osoba tento vlas držela v ruce!
Procházky během "pracovní doby" psů jsou nezbytné pro uvolnění a načerpání nových sil
Metoda pachové identifikace (MPI) se v tehdejším Československu začala používat před pětatřiceti roky a dodnes nic neztratila ze svého významu při pátrání po zločincích. V oučasnosti má Policie ČR kolem čtyř desítek takto vycvičených psů, pracujících při několika krajských policejních ředitelstvích. V Praze je těchto psů pět a ročně pomáhají při řešení pěti až šesti stovek trestných činů. Zájem o MPI je větší, proto se tito psí specialisté využívají jen při řešení násilných trestných činů, ublížení mladistvým a seniorům a v případech velké majetkové škody.
Kynologická alchymie
Pes dostane načichat molekuly pachu ze sklenice, ve které je pach zachycen ve speciální tkanině, která se jmenuje aratex. Čtyřnohý policista potom jde podél řady se sedmi sklenicemi, ve kterých jsou různé pachy. On musí označit stáním, zalehnutím či sednutím tu sklenici, ve které jsou molekuly stejného pachu, který byl v "načichávací" nádobě. Ač se princip této práce může zdách jednoduchý, ve skutečnosti je to kynologická alchymie. Či spíše byla někdy před čtyřiceti roky, kdy se experimentovalo před oficiálním uznáním této kriminalistické identifikace. V současné době je to sofistikovaná metoda, kde je detektorem zvířecí čich. A takto ji hodnotí expert na odorologii (využívání pachových stop v kriminalistice), Martin Kloubek z Policejní akademie: "Je zřejmé, že věrohodnost kriminalistické odorologie jako důkazního prostředku je principiálně na vyšší úrovni než výpověď svědka. Správně vycvičený a vedený pes reaguje výhradně a přímo na aktuální pachový podnět. Na rozdíl od člověka podívajícího svědeckou výpověď není zatížen lidskými motivy a emocemi, jakými je například strach nebo pomstychtivost."
Mýlka psů je prakticky vyloučená, jak ukazuje i statistika zpracovaná policisty v řadě evropských zemí. Kromě toho existují opatření, kterými se vyloučí případná únava, výkonnostní výkyv psa či extrémní vlivy nějakých pachů. Třeba když se pachový vzorek odebral v místě, kde byla silná vůně uzeniny. Pes totiž nesmí brát v úvahu tento lákavý pach, ale odhalit osobu, která držela například šišku salámu. Takovou práci samozřejmě nemůže dělat každý pes ani každý psovod. Ke spolehlivým výkonům vede dlouhá cesta.
Plena jako důkaz
Tito psi třeba "dávají doporučení", aby kriminalisté nešli dosavadní lichou cestou pátrání, ale vydali se jiným směrem. Bylo tomu tak při hledání ztraceného miminka. Matka nechala nemluvně v kočárku uprostřed města a odešla do obchodu. Když se vrátila, miminko bylo pryč, kočárek zůstal prázdný. Pražští policisté okamžitě rozjeli velké pátrání, do něhož byly zapojeny stovky lidí. Prohledávali parky, lesoparky a další místa. V oboře Hvězda se nalezla plenka a matka tvrdila, že podle vůně krému poznala, že patří jejímu dítěti. Technici tedy sňali pachy z nalezené plenky a z prázdného kočárku, a vzorky předali pracovisti MPI. Úkolem psů bylo zjistit, zda plenka a kočárek mají pachové stopy stejného človíčka. Výsledek byl, že nikoli. To byl pro kriminalisty signál, aby se neupírali na tuto stopu, ale rozjeli pátrání dalšími směry. V oboře a v okolí se sice pátralo dál, neboť matka nechtěla uvěřit, že plena patří někomu jinému a nadále tvrdila, že to je plena jejího miminka. Jak se brzy ukázalo, psi se nemýlili. Na rozhlasovou relaci k únosu zareagoval jeden taxikář, který si vzpomněl, že v tento den odvážel nějakou ženu s miminkem z centra na sídliště. Pak už to byla jen rutinní policejní záležitost. Tehdy dítě unesla žena, která miminku nechtěla ublížit, ale chtěla si ho ponechat, neboť sama nemohla mít děti.
Pečlivější feny a dominantnější psi
Ne každý pes podává takové špičkové výkony, proto se nejprve vytipují jedinci, kteří se podrobují testům. Nutno dodat, že převážně se vybírá mezi ročními fenami v policejních chovných stanicích. "Moje fena pracuje pomaleji, jakoby byla pečlivější. Spolupracuje lépe než pes, protože moje radost je i její radostí", shrnul své poznatky nadpraporčík Pavel Kos, který má dva německé ovčáky - tříletou fenku Heru a sedmiletého Ikarose. Ten původně sloužil jako pátrací pes ve výjezdové skupině a před třemi roky přešel se svým páníčkem na pracoviště MPI. Protože měl skvělý nos, vyrovnané povahové vlastnosti a dobrou kondici, dostal šanci absolvovat čtyřměsíční kurz. Tím musí projít každý adept na MPI a na závěr složit zkoušky. A Ikaros bezvadně zvládl i novou roli a je stejně úspěšný jako mladší Hera. "Na rozdíl od ní je jako každý psí samec dominantnější. Práci bere jako týmovou záležitost, neprožívá to tak, jako fenka," dokončil psovod porovnání.
Před budovou pracoviště MPI mají psovodi odkládací kotce, aby psi nemuseli být uvnitř strohého a dosti sterilního prostředí
Abeceda MPI
Psi se dostávají cvičně do sálu kolem jednoho roku věku, tedy dříve, než projdou základním kurzem. "Jejich pracovištěm, a vlastně místem, kde budou pracovními aktivitami trávit nejvíce času je sál. Tedy světlá a holá místnost, bez běžných pachů, parťákem tam bude pouze psovod. Je to tedy pro psa, jako pro šelmu stvořenou pro pestré a komplikované okolí, nepřirozené prostředí. Proto si na něj musí zvykat pozvolna a dlouho. Pes se při práci k ničemu nenutí a hledají se příležitosti, aby mohl za každý pokrok dostat odměnu. Rychleji si tak zvyká, a nakonec se na sál těší. Přitom se mu sklednice musí stát objektem zájmu. Zpočátku na nádoby reaguje proto, že v nich nalézá pamlsky. Je bezpodmínečně nutné, aby se naučil přičichnout ke každé sklenici. Později je pamlsků méně, nakonec jen v jedné sklenici. Přitom se stále častěji mění pořadí sklenic. Pak se vkládá snímač pachu - textilie aratex. V něm pes cití kromě pachu pamlsku také pach psovoda. Potom už obsahuje jen pach psovoda a v ostatních sklenicích je "čistý" aratex. Je samozřejmé, že po každém označení následuje odměna, stejně jako před dalším hledáním se mění pořadí sklenic," zdůrazňuje nadproporčík Josef Bukvaj, který pracuje se psy MPI dvaadvacet let.
Nenechat se zlákat
 |
| Sedmiletý Ikaros se přeškolil z pátracího výjezdového psa na MPI v pěti letech |
V další etapě výcviku hledá pes pach svého pána, přičemž v ostatních sklenicích jsou pachy cizích lidí. V poslední fázi výcviku pak hledá pach cizího člověka (který dostal načichat od psovoda) mezi pachy jiných lidí. Je to výcvik vyžadující hluboké znalosti a zkušenosti psovoda a podstatné také je, že žádná z etap přípravy se nesmí uspěchat. Je zajímavé, že nesmí ani trvat příliš dlouho. To proto, aby si pes příliš nezafixoval některou z fází, neboť by pak bylo obtížné ho "přesvědčit", že to není konečná. Výcvikové tempo v podstatě diktuje pes, neboť některý je připravený ke zkoušce za třičtvrtě roku, jinému trvá celková příprava dva roky. Možná právě popsaný výcvik se nezdá nikterak složitý, proto je namístě dodat, že psi MPI musí projít i takovým stádiem, kdy vyhledává pach dané osoby mezi tak lákavými podněty, jakou je pro naši šelmu pach krve, masa či uzeniny. Pes musí pracovat, jako by tam tyto přimíšené pachy vůbec nebyly. A naučit psa něco takového, to už je opravdové mistrovství. A není to jen záležitost zkušeností, ale rovněž jde o nesmírnou trpělivost psovodů a instruktorů. A aby toho nebylo málo, psi MPI jsou cvičeni i tak, že když není v řadě hledaných pach, tak zkrátka projdou kolem sedmi lahví tam i zpět a u žádné nezalehnou. Byť by odněkud cítili i zmíněné lákavé vůně. Mají zafixované, že i když nic neoznačí, je to tak správně, a dostanou odměnu.
Jen pro zkušené
Ke spolehlivosti metody pachové identifikace přispívá i výběr psovodů. Zájemce musí mít za sebou pět let policejní praxe, z toho tři roky služby se psem. Během této doby se pozná talent pro práci se psem, tedy jak ho dovede cvičit, "přečíst" a také využívat. Má mít pevné nervy, neboť při práci se psem MPI nesmí ani zvýšit hlas. "Musí s ním zacházet klidně a opatrně, jakoby na konci vodítka měl odjištěný granát," s úsměvem přirovnává nadpraporčík Bukvaj. Pokud by dostal pes vyhubováno za nějakou nepřesnost, příště by dělal vše proto, jen aby nedostal vynadáno. A to by mohlo znamenat falešné značení. Povinností psovodů není jen pracovat se psem, ale také vypracovávat odborná vyjádření a dokládat u soudu, jak se dopracovali k předloženým závěrům. Rovněž odpovídají na otázky advokátů, kteří se snaží zpochybňovat výsledky svědčící proti jejich klientům. Přitom se z nejrůznějších dokumentů, a to nejen tuzemských, mohou dozvědět, že MPI patří k těm nejspolehlivějším kriminalistickým metodám. Mnohým se nechce věřit, že právě psi se stali význaným činitelem nejen při hledání, ale i usvědčování zločinců. A to je fakt.
Josef Růžička
