Učenlivý i tvrdohlavý dalmatin

Publikováno: 27.2.2014
Autor: Kateřina Kašparová, Monika Pelíšková
Foto: Karolina Kramolišová

Doslova obří popularity dosáhl před lety díky sérii slavných filmů. Všestranný pes, který má svou hlavu a také přátelskou a dobromyslnou povahu. Přestože má pověst hloupého psa, opak je pravdou – je to velmi inteligentní a učenlivý pes a hodí se i k dětem.

Kočárový pes

Dalmatin povahaPatří k nejstarším plemenům na světě, nejspíš pochází z východního Středomoří – z chorvatské Dalmácie. Odtud si je britští námořníci přivezli do Anglie, kde si tyto psy ihned oblíbila šlechta. V 18. století byli mezi Brity tito psi velice populární – běhali před kočáry a uvolňovali jim cestu. První standard dalmatina byl oficiálně vydán v roce 1890. Do Československa byl poprvé přivezen v roce 1970.
Výborný společník
Zájem, vyvolaný filmovou slávou, už poněkud opadl, a dalmatina si dnes pořizují většinou lidé, kteří ho chtějí jako psího společníka, nikoli módní ikonu, což je pozitivní vývoj. Nehodí se pro hlídání. Nebývá agresivní ani plachý. Je zvědavý na dění kolem sebe. Ke své rodině je velice oddaný. Většinou nemívá problémy s ostatními domácími zvířaty. Je vhodný do většího bytu i na zahradu. Určitě by ale neměl celoročně žít venku!
Dalmatin je samostatný a současně závislý, temperamentní i klidný, učenlivý, ale má svou hlavu a přemýšlí o tom, co po něm chcete. Miluje lidi i děti, pokud však jde o děti, musí být kontakt s nimi vždy pod dohledem – přece jen je to velký pes.
„Každému, kdo by o něm uvažoval, bych doporučila důkladně si vše promyslet a zvážit, opravdu to není plemeno úplně pro každého,“ upozorňuje chovatelka Monika Pelíšková. „Je to velký pes, potřebuje, aby se mu jeho člověk věnoval, zaměstnal nejen jeho tělo, ale i hlavu. Občasné výpadky ve vycházkách nevadí, dalmatin se spokojí i s pánečkovou pozorností doma, nebo třeba postelí, pokud ji má povolenou, ale dlouhodobě by strádal. Stejně tak pouze zahrada nestačí, za chvíli by se nudil a dělal nezbednosti. Dalmatini jsou velmi čistotní a často se olizují jako kočky, ale jinak bezezbytku platí známé ‚jak si ho vychováš, takový bude‘,“ dodává Pelíšková.

Dalmatin - povahové vlastnosti

Že je hloupý? Nesmysl!

O dalmatinech se traduje, že nejsou moc chytří, ale opak je pravdou! Tato mylná představa zřejmě vznikla v dobách, kdy se nedal měřit sluch a někteří dalmatini (nejspíš ti hluší) prostě na své majitele nereagovali. Dalmatin je lovecký pes, své vlohy si zachoval, takže je trochu tvrdohlavý, ale učí se velice rychle a snadno.
„Všichni, o kterých já vím, že se pustili do některého druhu výcviku, svůj cíl splnili, a často s vynikajícími výsledky, které leckdy předčily i speciální plemena na danou oblast. Možná jsou dalmatini spíš až moc chytří,“ usmívá se zasvěceně chovatelka Pelíšková.
Vhodný výcvik
Nejvíce dalmatinů se věnuje sportovnímu výcviku, zejména poslušnosti. Obranu moc nedělají – ne proto, že by toho psi nebyli schopni, ale nemají o to zájem jejich majitelé. V minulosti byli i jedinci, kteří úspěšně složili zkoušku ZVV2. Dalmatin si zachoval i své lovecké vlohy, v lese a při loveckém výcviku úplně ožije. Někteří psi úspěšně složili například barvářské zkoušky honičů, lesní zkoušky, a dokonce i podzimní zkoušky. Dále se dalmatini objevují v agility, coursingu, canisterapii či záchranařině.


PÉČE
Dalmatin nepotřebuje zvláštní péči. Podobně jako jiná plemena vyžaduje důslednost, trpělivost a moře lásky. Je velmi vázaný na své lidi a izolace od nich ho činí nešťastným. Zcela jistě to není pes pro celoroční pobyt venku nebo do kotce.
Srst dalmatina líná po celý rok. Proto vyžaduje pravidelné česání nebo přetření hadrem či gumovou masážní rukavicí (nejlépe denně). Při velkých mrazech je dobré uvažovat o nějaké ochraně v podobě oblečku, přece jen jde o plemeno bez podsady, ale hodně záleží i na podmínkách, kde je pes chován.
Jako jiní velcí psi potřebuje dostatek pohybu a dlouhé procházky. Je vhodný jako doprovod ke kole či joggingu. Je vytrvalý a rychlý.
Občas mu kontrolujte a čistěte uši a zvukovod.
Krmení je třeba přizpůsobit velikosti, věku a aktivitě jedince, jinak je na majiteli, zda zvolí kvalitní granule, syrovou stravu, nebo bude psovi vařit.

Dalmatin nemoci

NEMOCI: HLAVNĚ HLUCHOTA
V souvislosti se zbarvením se u dalmatina objevuje vrozená hluchota. Ta se už několik let systematicky eliminuje tím, že se obvykle již celé vrhy proměřují, štěně tedy od chovatele odchází s verdiktem, jak na tom je. Do dalšího chovu se připouštějí už jen oboustranně slyšící jedinci. Jednostranně slyšící psi nemají v podstatě žádný hendikep – pokud by neexistovalo vyšetření, nikdo by to nepoznal – a jsou z nich výborní rodinní psi, kteří se mohou věnovat jakémukoliv sportu nebo výcviku. Hluchá štěňátka bývají darována zájemcům, kteří dopředu o jejich hendikepu vědí a jsou na omezení, které s sebou hluchota přináší, připraveni.
Dalším specifikem dalmatina je sklon k tvorbě močových kamenů. Jde však jen o malé procento psů, u kterých se toto onemocnění projeví.
Jinak je to v podstatě velmi zdravé plemeno, dožívá se v pohodě a zdraví věku 12–14 let a často i vyššího.

ZKUŠENOSTI CHOVATELKY
Monika Pelíšková, CHS Monarte Rich, www.dalmatian.cz
Dalmatiny vlastní od roku 1994, kdy do rodiny přibyl černě tečkovaný Arny z Rudolfova chovu. Poté následoval taktéž černě tečkovaný Enrico Bazzi Raul (Riči), nyní má poslední přírůstek – hnědě tečkované puntíkaté miminko G Rich Woody Genesis Dalmadami (v současnosti čtyřměsíční). Výstavní „matador“ Riči získal mj. Mezinárodního šampiona krásy, několik šampionátů, stal se také nejkrásnějším dalmatinem ČR 2005. První pes Arny úspěšně složil šest pracovních zkoušek (sportovní a loveckou) a věnoval se canisterapii, Riči na něj navázal a úspěšně složil 15 zkoušek – sportovních, loveckých, canisterapie a coursing. Oba dalmatini se také stali Klubovými šampiony práce DK ČR.

Dalmatin - zkušenosti chovatelky Moniky PelíškovéVolba mého prvního dalmatina Arnyho byla čistě náhodná. Byla jsem po závažné operaci páteře a rodiče mi psa dovolili jako psychickou vzpruhu. Vybrala jsem si několik plemen a rodinná rada nakonec rozhodla, že to bude dalmatin. Cvičila jsem několik německých ovčáků, zlatého retrívra a jezevčíka, jako výcvikář kynologického klubu mám zkušenosti i s dalšími plemeny. Každé plemeno má svoje specifika. Dalmatin se učí velmi lehce, ale je potřeba k němu přistupovat láskyplně, vše na pozitivní motivaci, bez nátlaku. Je to plemeno, které přemýšlí a má svou hlavu. Ale miluje svého člověka a je schopen pro něj ledacos udělat. Jistě je mnoho plemen, která se učí rychleji, ochotněji a mají další plusy, ale dalmatin mě zaujal zejména svou láskou a všestranností. V podstatě je schopen výcviku v jakékoliv oblasti, na kterou si vzpomenu – od sportovního přes lovecký, canisterapii, coursing, záchranařinu a další.

Slyšela jsem, že váš pes vyhrál, co mohl…?
Myslím, že to je velmi nadhodnocené a leckteří majitelé by tvrdili opak, mnoho psů bylo jistě úspěšnějších. Všechno závisí na mnoha okolnostech, a také finančních možnostech majitele, protože výstavy jsou opravdu velmi náročným koníčkem. Pro mne ale byl a je Riči jedinečný. Neříkám dokonalý, ani bezchybný, to není nikdo, ale vynikajícím způsobem se u něj skloubily výstavní a pracovní vlohy. Říkám si, že já jsem ho spíše brzdila, neboť mám závažné zdravotní problémy a nemohla jsem rozvíjet všechno, co bych chtěla. Přesto se Ričimu hodně dařilo, zejména v posledních letech v kategorii veteránů, téměř třicetkrát stál na stupních vítězů mezi všemi plemeny. V roce 2010 se stal třetím nejkrásnějším veteránem ČR ze všech plemen, o rok později si ještě polepšil – umístil se jako druhý. Jeho vitrínku doma zdobí více než 120 pohárů, už je nemáme kam dávat. 

Prý je to nejlepší pracovní dalmatin u nás – co všechno umí?
Neřekla bych nejlepší, spíš asi nejvšestrannější. Prozatím má nejspíš složeno nejvíc zkoušek. Věnovali jsme se sportovnímu výcviku, poté jsme přidali lovecký, coursing, a od jednoho roku jsme se věnovali i canisterapii, se kterou jsme skončili teprve letos, v jeho 11 letech. Děti Ričiho milují a stále se k němu na vycházkách hlásí.

Dalmatin - obrany

Jak se vám to všechno povedlo?
Nevím, prostě se mi zdál šikovný a bylo vidět, jak ho to moc baví a je výcvikem nadšený, tak jsem si řekla, že by bylo škoda ustrnout na místě a tuto zábavu mu odepřít. A opakování stále stejného by mu výcvik spíš znechutilo, takže když jsme složili nějakou zkoušku, vrhli jsme se na těžší cviky z těch obtížnějších. S loveckým výcvikem mi pak pomohl kamarád, kterému se mě zželelo, když viděl, jak se snažím, ale zdraví mi to kazí, a bylo by škoda nedat Ričimu příležitost ukázat, co umí. Sama jsem s Ričim složila barvářské zkoušky v I. ceně, další čtyři zkoušky pak přidal kamarád Jirka.

Drží majitelé dalmatinů spolu jako některá jiná plemena – scházíte se, pořádáte akce…?
Co se týká společných akcí – v tom ještě máme veliké rezervy. Není to však jen problém jejich organizace, jde tu také o ochotu majitelů se akcí účastnit. Několik let po sobě proběhl klubový závod dalmatinů v coursingu, ale jinak se až na zřídkavé sólo vlaštovky setkáváme spíš jen na výstavách. Letos v listopadu jsme měli první malé moravské setkání puntíků v Olomouci, kde se nás sešlo osm – vesměs štěňat. Moc se nám to líbilo, takže snad se z toho stane tradice a bude se to opakovat. Co nám budoucnost přinese – uvidíme.

Článek vyšel v časopisu č.1/2013 

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Hrdý kliďas - Německá doga

Výmarský ohař – stříbrný lovec 

Zlatý retriever

Senioři v útulcích

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...