Brigitte Bardotová, urputná bojovnice za práva zvířat

Publikováno: 25.8.2015
Autor: Psí kusy
Foto: Archiv Psí kusy

Její jméno je dodnes symbolem vyzývavé krásy a přes padesát let staré fotografie nikoho nenechávají na pochybách, že právem. Slavná „BB“ si ale na povrchní svět šoubyznysu nepotrpí. Vyznává mnohem hlubší hodnoty a je ochotná za ně ze všech sil bojovat.

Narodila se 28. září roku 1934 v Paříži. Přesto, že prý v dětství nosila brýle a rovnátka, brzy, už ve svých patnácti letech, se její fotografie objevila na stránkách prestižního módního časopisu. V osmnácti poprvé stanula před kamerou a v témže roce se i poprvé provdala. Mezi světové celebrity ji vynesly role ve filmech A Bůh stvořil ženu, Babetta či Helena Trojská. Stala se i úspěšnou zpěvačkou. Natočila 47 filmů, nazpívala 80 písní, ale ve svých devětatřiceti letech se náhle rozhodla se svou kariérou skončit. Laciný svět zábavního průmyslu ji moc neuspokojoval – od dětství byla spíše přemýšlivá, a hlavně citlivá.

Brigitte Bardotová, urputná bojovnice za práva zvířat

Když se v osmnácti vdávala za režiséra Rogera Vadima, měla za sebou už první pokus o sebevraždu. Není příliš známo, že v době, kdy byla na vrcholu své filmové slávy, často prožívala osobní krize. Neměla ráda zájem novinářů a před objektivy fotoaparátů raději unikala do svého soukromí. Poté, co v roce 1960 dotočila film Pravda, pokusila se o sebevraždu znovu. Život celebrity a sex-symbolu ji deptal natolik, že po natočení svého posledního filmu v roce 1973 už žádnou další roli nepřijala.

Raději vegetariánkou

Brigitte Bardotová, psy milovala už v dobách své největší slávySvou popularitu, citlivost a energii pak věnovala oblasti, která jí vždy přinášela uspokojení – světu zvířat. Už v roce 1962 se Brigitte Bardotová angažovala v boji za humánnější, bezbolestný způsob porážky zvířat na jatkách s pomocí omračovací pistole. Sama se raději po shlédnutí záběrů z jatek ukazujících, za jakých podmínek jsou zvířata porážena, stala vegetariánkou. V sedmdesátých a osmdesátých letech pomáhala v boji proti masakrování tuleních mláďat kvůli jejich kožešinám. Rozsáhlá mediální kampaň se proslavila i díky fotografiím, na kterých Brigitte objímala tulení mládě. Tehdy se aktivistům podařilo získat veřejné mínění na svou stranu, takže USA a některé západoevropské státy zakázaly dovoz výrobků z tuleňů, a počet zabitých zvířat tak výrazně klesl.

V roce 1986 založila v Saint Tropez nadaci na ochranu zvířat Fondation Brigitte Bardot. Zpočátku ji financovala pouze z prodeje svých šperků, kostýmů, nábytku a osobních věcí v aukcích. O dva roky později bylo sídlo nadace přestěhováno do Paříže. V následujících letech vystupuje ve svém televizním pořadu, jehož cílem je informovat veřejnost o utrpení týraných zvířat. V roce 1991 věnovala nadaci i svou přímořskou vilu La Madrague v Saint Tropez, aby mohlo být navýšeno její základní jmění. Její nadace pak byla uznána jako veřejně prospěšná organizace. V roce 1995 se stal čestným členem nadace i Dalajláma. Když před pěti lety slavila tato organizace dvacet let svého působení, čítala více než 57 tisíc členů a dárců ve více než dvaceti zemích světa.

Fondation Brigitte Bardot
Více o nadaci založené francouzskou herečkou a aktivistkou se dozvíte na www.fondationbrigittebardot.fr

Nejsme přece ovce

K boji proti vybíjení tuleních mláďat se vrátila v roce 2005. Tehdy šokovala v Ženevě kampaní, jejíž součástí byly fotomontáže, na nichž tuleň držel v tlamě zakrvácený obušek a vedle něj leželo ve sněhu bezvládné tělíčko novorozence s rozbitou hlavou. Bardotová doplnila obraz svým poselstvím: „Nedělej druhým to, co nechceš, aby dělali oni tobě.“ Svůj boj za práva a ochranu zvířat vede na mnoha frontách: zabývá se životními podmínkami zvířat volně žijících, stejně jako těch v cirkusu či v zoo. Je odpůrkyní vybíjení zvířat kvůli kožešinám, porážkám koní kvůli masu, pokusů na zvířatech, zneužívání lovu a pytláctví, zvířecích zápasů, jako například býčích nebo kohoutích, opouštění domácích zvířat, lovu velryb a tuleňů a zasahuje i v dalších případech, kdy je se zvířaty krutě a necitlivě zacházeno nebo se ocitnou v nouzi.

Její nadace například pomohla založit útulky pro slony v Jižní Africe, koaly v Austrálii, medvědy v Bulharsku či opice v Kamerunu. Ve východoevropských zemích provozuje mobilní veterinární kliniky. Nadace také řídí mezinárodní informační kampaně a pořádá osvětové akce. V časopisu, který nadace vydává, apeluje na širokou veřejnost výzvami, jako je například tato: „Prožíváme období velmi nepřátelské vůči přírodě, obtížné a destabilizující, kdy zvířata platí vysokou daň lidstvu, které se jeví ještě šílenější než ubohé krávy vděčící za svou chorobu lidské chamtivosti a hlouposti. Zvířata nejen doplácejí na naši neodpovědnost, ale jsou i terčem pomsty. Jsou podřezávána, čtvrcena, masakrována, bereme jim život, kůži, tuk, kožešinu, maso, kosti i sperma. Je to podlé! Zamysleme se nad tím a jednejme. Nejsme přece ovce. Chudáci ovce!“

Na zvířata všichni kašlou

Brigitte Bardotová, osud týraných zvířat jí nikdy nebyl lhostejnýV posledních letech se Brigitte Bardotová „proslavila“ svými protesty proti takzvané „halal“ rituální muslimské porážce zvířat, při které je zvíře usmrcováno za plného vědomí tak, aby nezemřelo ihned, ale teprve úplným vykrvácením. Za výroky, které v této souvislosti pronesla, byla pětkrát odsouzena za podněcování k rasové nenávisti. V roce 2008 musela například zaplatit pokutu ve výši 15 tisíc eur za urážku muslimů a islámu, kvůli slovům adresovaným v roce 2005 tehdejšímu francouzskému ministrovi vnitra Sarkozymu. Vyzvala ho, aby stát muslimy přinutil zvířata před rituálním zabitím nejdříve omráčit, aby se tak snížilo jejich utrpení. Dodala k tomu, že už má dost celé této populace, která ničí Francii tím, že jí vnucuje své zvyky.

V roce 2009, kdy slavila své 75. narozeniny, vydala knihu s názvem Brigitte Bardotová, věčná legenda (Brigitte Bardot, le mythe éternel). Jejím současným čtvrtým manželem je od roku 1992 Bernard d'Ormale, francouzský krajně pravicový politik, přítel Jean-Marie Le Pena. Stále žije obklopena spoustou zvířat – nejen psů a koček, ale má i prasata, koně, osla, poníka, kozy, husy, kachny a slepice. Kočky a psi s ní prý spávají v posteli. Musí ji mít dost prostornou, protože psů má prý asi deset a k tomu desítky koček. V srpnu 2010 zaslala dopis dánské královně Margarethe II. s výzvou k zastavení zabíjení delfínů na Faerských ostrovech. Tuto činnost v dopise popisuje jako „morbidní podívanou, která je ostudou pro Dánsko i Faerské ostrovy“. Na podzim loňského roku se v médiích objevila zpráva, že šestasedmdesátiletá Bardotová údajně uvažuje o kandidatuře na prezidentku Francie v roce 2012. „Je třeba, aby se zvedl hlas na ochranu zvířat, neboť na ně všichni, pravice i levice, kašlou,“ citovala ji agentura AP.

Kam dál: 

Veterináři bez hranic, aneb Češi očkují v Africe

Nejsou to psi, ale bytosti 

Stop předsudkům: Zachránění psi a jejich potetovaní páníčci

Mimino, kojení a pes

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...