Téměř neuplyne den, kdy by se mně někdo neptal, jak naučit psa chodit na vodítku. Přiznám se, že jsem sama na tuto otázku hledala dlouho odpověď. Psy jsem toto učila tak nějak podvědomě a bez přemýšlení a bylo pro mne hodně těžké pak tyto dovednosti předávat dál. Naštěstí jsem narazila na článek doktora Iana Dunbara dlouholetého odborníka na psí chování, který vše popisuje za mě. Zde jsem se pokusila vám přinést jeho překlad, snad srozumitelný. Originální text najdete zde.
Než se pustíte do čtení, ještě bych ráda zdůraznila to, co měl autor jistě na mysli, ale co možná málo zdůraznil. Vše, co vám doporučuje, je učit psa správnému chování. A učení vyžaduje mnoho vaší práce a snahy. Nestačí, že vy něco chcete, musíte také přesvědčit psa, aby on chtěl. Chtěl, nikoliv musel. A získal za správné chování patřičnou odměnu. Proto nic nevzdávejte, pokud se vám nedaří. Jen hledejte lepší a lepší motivaci, věnujte se svému psu, snažte se mu porozumět a vytvořit si s ním co nejlepší vztah. A když to zrovna nejde dle vašich představ, zkuste to jinak, v jiném klidnějším prostředí a po kratší dobu.
Pokud i vy máte problém s tím, že váš pes na vodítku táhne a snažíte se tento problém řešit, měli by jste si v první řadě uvědomit, že tahání na vodítku jen maskuje jiný, daleko větší problém. Totiž že nebýt vodítka, byli by jste bez psa! Musíte si také přiznat, že pes je pes a pro většinu z nich je daleko lákavější očuchávat okolí či zadky jiných psů, než vám jít hezky spořádaně u nohy. Řadě psů se navíc i protiví chodit vedle majitele, který jen ustavičně škube vodítkem. Ať už je ale příčina tahání jakákoliv, je jen na vás, aby jste naučili svého psa chodit na vodítku v klidu a bez tahání. Pokud ho to nenaučíte, samo se to jistě nevyřeší.
Velmi často se lidé uchylují k silné mechanické korekci (trhání vodítkem). Tato metoda je ale velice náročná na čas i zručnost psovoda. A i když nakonec uspějete, jediné, co získáte, bude pes v klidu chodící na vodítku. Jakmile se jej pokusíte z vodítka zase odepnout, pravděpodobně zmizí někde v křoví či nejbližším poli a vy si nikdy neužijete poklidné procházky bez vodítka. Naštěstí ale existují i mnohem lepší a příjemnější metody, jak toto psa naučit. Začněte tím, že budete psa učit, aby vás i bez vodítka následoval. Přidejte povely „sedni“ a „zůstaň“ pro zlepšení ovladatelnosti a pozornosti a nakonec učte psa chodit vám u nohy s vodítkem i bez něj.
Nezbytným základem tohoto cviku je, aby vás pes sám chtěl následovat. Proto se musíte stát středem jeho vesmíru. Musíte vytvářet a posilovat chuť psa vás následovat a pořádně a upřímně se radovat a chválit jej, pokud za vámi jde. Luskejte prsty, plácejte se od stehen, mávejte pamlskem či hračkou, aby jste upoutali pozornost psa. Hlavně to ale berte jako hru a na psa nijak netlačte. Naopak se na něj snazte přenést svou veselou, rozvernou náladu: Mluvte s ním, vyprávějte mu příběhy, pískejte nebo třeba poskakujte a zpívejte.
Stane-li se, že se pes naopak snaží vést vás, nesledujte ho. Naopak zvýrazněte jeho chybu tím, že zamříte opačným směrem. Pokud vybíhá příliš dopředu, zpomalte nebo se otočte a zamiřte na opačnou stranu, pokud naopak zaostává, zrychlete. Jde-li přímo kupředu, zatočte doleva, nebo naopak, pokud chce jít pes doleva, jděte vy doprava. Toto trénujte v rozličném otevřeném prostoru. Může to být velká zahrada, psí park či jiné místo, kde je bezpečné, nechat jej bez vodítka. A jako pamlsky můžete klidně zkrmit celou porci krmení. Pokud nemáte možnost trénovat venku, nebo pokud se vám venku moc nedaří, začněte doma. Pes vás může následovat z pokoje do pokoje, obcházet s vámi nábytek a podobně.
Nácvik sledování je pro psa poměrně náročný a trvá-li příliš dlouho, pes se unaví a přestává soustředit. Proto vždy po několika metrech psa posaďte či položte a nechte jej krátkou chvíli na místě. Pes se tak zklidí a bude se lépe soustředit a vy získáte čas k posouzení pokroků a dalšího nácviku. Psa nechte sedět či ležet pouze po dobu několika vteřin, aby jste zvýšeili jeho pozornost, a pak zase pokračujte v nácviku sledování. Jednou za několik opakování jej ale nechte na místě i celou minutu pozorovat okolní svět. Po čase zjistíte, že čím více odložení do nácviku zapojíte, tím bude pes ovladatlenější, klidnější a bude se držet blíže vás.
Když už vás pes umí následovat, zkuste psa posadit, vezměte si hračku či pamlsek do levé ruky a lákejte ho, aby vám šel u nohy. Po několika krocích zastavte a opět ho posaďte a tento postup několikrát opakujte. Cvičte doma či na zahradě, kde nebude pes příliš rozptýlen, a později zkoušejte chůzi u nohy také na procházkách. Pokud už to pes trochu umí, můžete přidat vodítko a uvidíte, že na něm pes nepotáhne.
Proto, aby pes chodil na vodítku bez tahání je potřeba nejen učit ho chůzi u nohy, ale i samotný fakt, že na vodítku tahat nemá a že tím ničeho nedocílí. Začněte ve stoje. Držte pevně vodítko a veškerou snahu vašeho psa odtáhnout vás někam jinam ignorujte a hlavně sebou nenechte nikam vláčet. Počkejte, než se pes uklidní a pak teprve jej můžete pustit dál. Nezáleží na tom, jak dlouho to potrvá, hlavně vytrvejte. Nakonec se pes uklidní, přestane se snažit a sedne si. V tu chvíli psa pochvalte, odměňte a udělejte krok kupředu. Tam zase zastavte a vyčkejte, než se pes uklidní. Tentokrát to bude již trvat kratší dobu. Toto opakujte tak dlouho, dokud pes nepochopí, že popojdete vždy je jeden krok, neuklidní se a nebude postupovat pomalu a sám sedat hned po vašem zastavení. Po sérii jednotlivých kroků a hezkých usednutí, zkuste udělat kroky dva. Pak tři, pět, osm, dvanáct a podobně, dokud se pes nenaučí chodit pozorně na prověšeném vodítku a sedat hned, jakmile zastavíte. Jediné, co přitom musíte říci, je pořádná pochvala ve správnou chvíli.
Střídejte při tom běžnou chůzi na vodítku s chůzí u nohy. Po většinu procházky nechte psa čenichat na volném vodítku, ale po nějáké vzdálenosti jej vždy posaďte, veďte kousek u nohy a opět posaďte. Toto procvičujte také vždy, když přecházíte ulici. Tedy na jedné straně psa posaďte, pak s ním u nohy hezky přejděte přes ulici a opět ho posaďte.
Ing. Šárka Pravdová
Výcvik psů
www.ozzoteam.cz